nuz, mame tu celosvetovu krizu socializmu. ktory funguje len potial, pokial sa da mierovo zvysovat miera prerozdelovania. a teraz sa socializmus dostal do fazy, ked mierove prostriedky dochadzaju. napriek tomu, ze nas budu presviedcat o opaku http://www.menejstatu.sk/penia...
Stále nevnímaš súčasné problémy v kontexte "Limitov rastu"? . Ak nie, v čom vidíš potenciál pre "rast"? (odhliadnuc od toho, že rast spotreby je to posledné, čo podľa mňa ako svet potrebujeme) .
vsak som predsa napisal, ze limit rastu prerozdelovania bol dosiahnuty. a prilozil som link na clanok, kde polemizujem s tvrdenim, ze rast spotreby je dosiahnutelny jednoduchou tlacou novych bankoviek. a kedze prerozdelovacia schema funguje len pri raste spotreby, tak je proste na konci svojich moznosti.
spotreby (energetickych) zdrojov. Lebo onehdy si pisal, že sucasne ekonomicke problemy s obmedzenymi prirodnymi zdrojmi nesuviacia, alebo iba malo... či? .
samozrejme, dnesne ekonomicke problemy nesuvisia so stavom zasob surovin. je to cele o tom, ze system je postaveny nie na dobrovolnej vymene, kde logicky ziskavaju obe strany, a teda pri kazdej vymene vzrasta uzitok, ale dnes je to hlavne o prerozdelovani, ktore nad urcitu mieru postihnu protesty tych, co by mali robit na inych. v statoch, ktore maju ropu je to mozno aj o tom, ze vacsi pocet obyvatelov je dosledkom vacsieho (pracou) nezasluzeneho objemu hodnot, ktore je mozne prerozdelovat, ale vacsi pocet ludi zasa znamena viac nespokojnych. keby nebolo prerozdelovania (ropu by vlastnil sukromnik, nie stat) bolo by ich tam menej a vedeli by sa o seba postarat. podobne na zapade, keby nam cinania nedodavali tovary vymenou za papiere, nezleniveli by sme az tak. . proste kriza umeleho systemu, ktory odnaucil ludi pracovat ale naucil ich pozadovat.
socializmus je system, kde ma stat velky vplyv na zivoty obcanov. Cim viac regulacii, obmedzeni, prikazov, nasilia zonp strany statu, tym viac socializmu . opakom je kapitalizmus, kde je zodpovednost za svoj zivot ovela viac na pleciach obcana, resp. jeho rodiny. . Socializmus je pohodlnejsi, pokial je komu zobrat. Pokial existuju ti, co budu vytvarat hodnoty, ktore potom stat prerozdeli. Kapitalizmus je tvrdsi a vyzaduje zodpovednost, ale zasa je prirodzenejsi a teda udrzatelnejsi . Aktualni priklad: svojpravny clovek pochopi, ze ak sa v pancovanom alkohole zacne vyskytovat metanol, ze bud treba prestat pit, alebo zacat kupovat drahsi. V kapitalizme by hlupaci na etanol pomreli, v socializme ich obmedzenim prava ostatnych sice stat uchrani, ale ich houpost im zostane.
"socializmus je system, kde ma stat velky vplyv na zivoty obcanov." to je tak vágna definícia, že sa poď ňu zmestí tak Saudská Arábia ako aj USA, Čína, Rwanda či KĽDR a rovnako tak Rímska ríša či arabský Kalifát ... v každom socio-ekonomickom zriadení môže mať štát veľký vplyv na život občanov ... so socializmom to nemá nič spoločné ... treba byť konkrétnejší
"kapitalizmus, kde je zodpovednost za svoj zivot ovela viac na pleciach obcana, resp. jeho rodiny." platí to isté, čo som napísal vyššie ... paradoxom napr. je, že podľa tejto tvojej definície bola prvotnopospolná (rodová) spoločnosť kapitalistickou, napriek spoločnému vlastníctvu výrobných prostriedkov a neexistencii kapitálu ...
ergo by som skôr povedal - všetko, čo sa ti nepáči na fungovaní spoločnosti je socialistické a to ostatné je kapitalistické ;)
tvoj aktuálny príklad tiež nie je o socializme ... svojprávny človek pochopí problém, ale v prípade podvodov nie je istota, že drahší alkohol tiež nie je pančovaný príp. nie je lacný alkohol nalievaný do "značkových fliaš" (veď aj v tomto prípade došlo k falšovaniu etikiet aj kolkov) ... zásah štátu/spoločnosti/občanmi delegovaných zástupcov je preto logický a nevyhnutný, aby sa predišlo ďalším obetiam
pekne je to vidiet na pripade katalanska. v ramci spanielskej rozpoctovej federacie ho sudruhovia priviedli na bubon. bez dotacii spanielskeho federalneho rozpocu by boli v pluse. takze aspon vidime, kam smeruje europska socialisticka unia. http://www.finmag.cz/cs/finmag...
keby spanieli neboli zili na ukor katalancov, padli by na hubu ovela skor a neboli by zo sebou stiahli aj katalancov. Proste konkurencia pomaha. Ak rozne subjekty mozubprijat rozne rozhodnutia a su zodpovedne len za tie svoje, tak sa riziko rozlozi. Ak vsetkym vnutime jedno rozhodnutie, tak to padne na hubu cele.
na jednej strane vyzdvihujes individualitu a pracovistost jednotlivca a na druhej to zhrnies do skupin 'katalancov' a 'spanielov'..v zjednodusenom pohlade je mi ta logika blizka, ale v celkovom pristupe zadrhava ak ide o zdroje(mozno som indoktrinovany, ale mam na mysli obmedzene zdroje). preco v pripade kratkodobych zalezitosti zalozenych na zisku riesis jednotlivcov a v pripade dlhodobych sa odvolavas na skupiny?
Základní ladění druhu homo sapiens sapiens je po primátech predátorské a rozum i nadhled už stotisíciletí napovídá, že nejrizikovější je v našem okolí kontakt s příslušníkem stejného druhu - kéž je tedy alespon na druhé straně barikády. Právě proto snaha o eliminaci tohoto životního nebezpečí vedla k rozvoji řeči kterou jiné druhy neovládají - oni totiž nemusejí! Protivníka je pravidelně daleko efektivnější "ukecet" než rizkovat střet, ránu do týla.... a družku je rovněž třeba si "namluvit" ... Tomu odvodu afektů slouží konec konců i takováto diskusní fora - že???!!!. Pro zvídavější je publikace "Příběh rodu homo" http://kojot.name/2009/09/12/8... Sociální agresivita měla zprvu pozitivní význam jako podnět vedoucí k osidlování širších území a to zas eliminovalo rizika epodemií i živelných katastrof které existenčně druh vždy mohou ohrozit. Takto pozitivně se původní sociální nesnášenlivost uplatnovala právě jen do doby, když bylo před střetem kam uhnout, odejítm migrovat.... Např práce Konráda Lorence "Takzvané zlo". http://www.kosmas.cz/knihy/106... Limity růstu ale postavili samozvaně-přemýšlivé tedy spíše domýšlivé H."sapiens sapiens" před historicky i druhově nejtěžší dilema jak přežít zaminovází skrze své vlohy. Zprvu měla sociální agresivita odvod přes migraci, poté přes polarizaci světa se studenou válkou. Nechybělo mnoho a druh se sám vymazal s povrchu planety. Dosud to "jistí" 20 tisíc jaderných hlavic a další arzenály. Mezinárodní řevnivost se sice začala kulturně odvádět přes sportovní soutěžení a kolizní tlaky původního vykořistování člověka člověkem až otrokářstvého typu, nahradila moderní společnost kořistěním ze surovinových pokladů planety a vytvářením pohodlí celých širokých vrstev. Takováto klička zprvu velice nadějná živená vírou v rozvoj technologií (rozvoj bytostnosti jsme zanedbávali a pár jogínů, učenců ... na tomto faktu nic nezměnilo) se ale po staletí praktikování ukázala krátkodobá a neřešící původní pozitivní a posléze naopak stresující vlohy. Celosvětově stres a napětí rostou. Jsme jako druh vlohami sami v sobě jak zakleti a i když v jedné generaci dokážeme vůlí ovládat své počiny, neumíme toto přenést na potomky, kteří se s problémem stále dramatičtějším musí utkávat znovu a jen sociálně přenášené zkušenosti mohou zčásti využít. Za původní nábožeské zázemí jsme si nevytvořili jinou funkčnější ideologii, která by byla schopna eliminovat takové sociální tenze. Společenské xcesy se proto začínají množit. Úspěšný skok přes vesmírnou propast, kterým se živili naděje vizionářů celé století, je navíc dnes při zhoršující se ekonomické situaci méně a méně pravděpodobný. Zdá se, že Fermiho pradox právě nalézá mezi námi jedno ze svých vysvětlení. Ve vesmíru tak obrovském jak jsme jej zatím poznali jen pohledem, je to krutá výčitka neschopnosti vlastního druhu ke krokům umožnijícím zdravou adaptaci. Netvrdím, že je vše ztraceno - to nikoli - krize stávaly pravidelně na počátcích něčeho nového - ale až krvavá chaotičnost ...http://www.novinky.cz/ekonomik... ... a růst četnosti excesů už při počínajícím regresivním vývoji, je další vážnou ranou narcistickému sebevědomí našeho druhu.
"Limity růstu ale postavili samozvaně-přemýšlivé tedy spíše domýšlivé H."sapiens sapiens" před historicky i druhově nejtěžší dilema jak přežít zaminovází skrze své vlohy. "
Poprosim vyklad tejto perly ducha parasovho. Mlcat je niekedy zlato, v pripade tohto jedinca je to nutnost.
Sudruh Apostol Apokalypsy, kedze si chvalil prispevok parasa ( dodnes som si nie isty, ci tie prispevky negeneruje nejaky soft typu generator prejavov ) predpokladal som, ze rozumies tomu co vychvalujes.
Podla tvojho uhybania tomu rozumies tak ako my ostatni - nijak, pretoze je to blabol.
Velké války, vojenská tažení... byly často o získávání nadvlády nad větším územím od toho kdo vládl lepší organizovaností a technologičností - nebo si to alespon myslel. Koncentrováním nadbytků produkce mohla růst moc - ale také síla a schopnost nadbytek efektivně vkládat do rozvoje. Takovéto mnohdy v důsledcích i pozitivně motivované válečné tlaky na scelování území, bylo možné provádět podél dopravních cest, které měly malou nákladovost na transport. Efektivita těžby moci - biofyzikálně energií - se prostě optimalizovala k technologickému zázemí. Změna technologičnosti a efektivity dopravy proto vymezuje velikosti a struktury teritorií. Mocnosti nezřídka přirozeně oddělovaly hory ale mohly je stmelovat vodní cesty, silnice - či i společný nepřítel. Kdo se třeba s letadla, nebo jen s kopce zadívá do roviny, může vidět, jak vesničky byly rozprostřeny právě tak, aby v krajině byl co možná snadný svoz s polí a uvnitř vesnice byl často ještě statek jak tvrz... Takto mocenská struktura fraktálně rostla podle úživnosti oblati, kliamtu, kulturních zvyků ale předně podle účelnosti a efektivity - tedy dlouhodobé životaschopnosti celku. Naopak nynější růst nedostupnosti ropy jako hlavního dopravního hybatele za který nemá lidstvo adekvátní náhradu, spíše povede od globalizace k regionalizaci, kterou žádná válka neodvrátí. Žádná masivní a velmi snadno dostupná ložiska ropy na kterých se monopolizace rozvinula už na planetě nikdo nemá a tak boj o získání nadvlády zbylé zdroje už sotva mohou motivovat. Navíc pokles dostupnosti ostatních surovin i za stavu dobytí cizích území, také výdaje na široce vedenou dobyvatelskou válku (tedy s pozitivním výsledkem scelení oblasti) dnes sotva může motivovat.
Jiný problém je terorizmus až třeba jaderná zbran v rukou fanatika, stojícího ale třeba i na čele státu, který chce využít sociální agresivity uvnitř svého seskupení a atakem ji odvést na uměle vykonstruovaného protivníka jen pro jakousi nesmrtelnou slávu.... Taková válka je ryze destruktivní, vedoucí jen ke zničení zbytku potenciálních možností. Takový typ války ale naopak hrozí a čím menší oblast tím větší je riziko nájezdů, odvet.... Ty nejcitlivější vstahy míváme obvykle s přímým sousedem. Jaderný úder by ale mohl vyvolat i masovou konfrontaci, protože k němu jsme dosud sousedé prakticky všichni. Osobně se ale obávám spíše rozmáhání kriminality na všech mocenských stupních a pak důsledků běžné sociální agresivity ve světě plném nezakotvených migrantů, jež překračuje svou ekostopu a pak snadno zapomíná i na věky budované hranice morální.
kriza socializmu
http://www.menejstatu.sk/penia...
.
Ak nie, v čom vidíš potenciál pre "rast"? (odhliadnuc od toho, že rast spotreby je to posledné, čo podľa mňa ako svet potrebujeme)
.
.
.
proste kriza umeleho systemu, ktory odnaucil ludi pracovat ale naucil ich pozadovat.
.
Akorat je to trochu skoda.
.
.
.
opakom je kapitalizmus, kde je zodpovednost za svoj zivot ovela viac na pleciach obcana, resp. jeho rodiny.
.
Socializmus je pohodlnejsi, pokial je komu zobrat. Pokial existuju ti, co budu vytvarat hodnoty, ktore potom stat prerozdeli. Kapitalizmus je tvrdsi a vyzaduje zodpovednost, ale zasa je prirodzenejsi a teda udrzatelnejsi
.
Aktualni priklad: svojpravny clovek pochopi, ze ak sa v pancovanom alkohole zacne vyskytovat metanol, ze bud treba prestat pit, alebo zacat kupovat drahsi. V kapitalizme by hlupaci na etanol pomreli, v socializme ich obmedzenim prava ostatnych sice stat uchrani, ale ich houpost im zostane.
to je tak vágna definícia, že sa poď ňu zmestí tak Saudská Arábia ako aj USA, Čína, Rwanda či KĽDR a rovnako tak Rímska ríša či arabský Kalifát ... v každom socio-ekonomickom zriadení môže mať štát veľký vplyv na život občanov ... so socializmom to nemá nič spoločné ... treba byť konkrétnejší
"kapitalizmus, kde je zodpovednost za svoj zivot ovela viac na pleciach obcana, resp. jeho rodiny."
platí to isté, čo som napísal vyššie ... paradoxom napr. je, že podľa tejto tvojej definície bola prvotnopospolná (rodová) spoločnosť kapitalistickou, napriek spoločnému vlastníctvu výrobných prostriedkov a neexistencii kapitálu ...
ergo by som skôr povedal - všetko, čo sa ti nepáči na fungovaní spoločnosti je socialistické a to ostatné je kapitalistické ;)
tvoj aktuálny príklad tiež nie je o socializme ... svojprávny človek pochopí problém, ale v prípade podvodov nie je istota, že drahší alkohol tiež nie je pančovaný príp. nie je lacný alkohol nalievaný do "značkových fliaš" (veď aj v tomto prípade došlo k falšovaniu etikiet aj kolkov) ... zásah štátu/spoločnosti/občanmi delegovaných zástupcov je preto logický a nevyhnutný, aby sa predišlo ďalším obetiam
.
ale tie nie su ani bez prirodnych zdrojov a v rozvratenej klime...
.