Načítavam, moment...
Momentálne nie ste prihlásený

[1/2] Existuje objektívny Zmysel Života? (Späť na článok)

Pridajte priamu reakciu k článku

1 2 >

Hodnoť:   mínus indicator plus

algoritmický charakter darwinovskej evo

V práci bolo ukázané, že Darwinova evolučná teória vo svojej abstraktnej a najvšeobecnejšej forme môže byť reprezentovaná ako „genetický algoritmus“, v ktorom sú zabudované základné črty darwinizmu. Týmto sa naplnila vízia amerického filozofa a kognitívneho vedca Daniela Dennetta [5], že Darwinova teória je v podstate algoritmus, ktorý je nezávislý od materiálnej realizácie. Evolúcia, chápaná ako algoritmus, môže byť aplikovaná na rôzne
systémy, v ktorých sme schopní identifikovať replikátory a ktorých podstata nemusí byť biologická.

Dôvod, prečo Dennett zdôrazňoval algoritmický charakter darwinovskej evolúcie,
jej univerzálnosť v nezávislosti na materiálnej realizácii replikátorov, bol ten, že chcel zdôrazniť význam Darwinovej evolúcie k vysvetleniu niektorých fenoménov šírenia kultúry.

Pretože sa jedná o abiotickú oblasť aplikácie myšlienok Darwinovej evolúcie, považoval Dennett za potrebné najprv sa vyrovnať s otázkou jej aplikovateľnosti mimo biologické systémy. „Algoritmizácia“ Darwinovej evolúcie má hlboké dôsledky v umelej inteligencii a kognitívnej vede, kde genetický algoritmus tvorí teoretický základ pre simuláciu evolúcie v multiagentových systémoch, kde tento prístup umožňuje simuláciu a štúdium takých javov, akými sú kooperácia, komunikácia, vznik sociálnych noriem a štruktúr, kolektívna pamäť, a mnohé iné fenomény a koncepcie sociálnych vied.

Aplikovateľnosť genetického algoritmu (alebo, vo všeobecnosti, evolučných algoritmov) je o mnoho väčšia, ako tu uvedené možnosti v umelej inteligencii a kognitívnej vede. Menovite, použitie genetického algoritmu ako globálneho optimalizačného prostriedku je v súčasnosti veľmi populárnou súčasťou numerickej matematiky, kde reprezentuje veľmi efektívnu a robustnú optimalizačnú metódu pre hľadanie globálneho minima vysoko multimodálnych problémov [14].

Jeho koncepčná jednoduchosť, robustnosť a malá aplikačno–doménová závislosť, vytvára z genetického algoritmu obľúbený optimalizačný prostriedok medzi prírodovedcami, ktorý nemá len „numerickú“ dimenziu, ale má aj zaujímavé filozoficko-biologické pozadie.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Prečo ľudia žijú dlho po tom, čo prekona

Starí rodičia sa aj v dnešnej dobe starajú o deti a odovzdávajú im svoje vedomosti, či už ide o ich vnúčatá, alebo deti známych. V minulosti bolo sprostredkúvanie znalostí ešte dôležitejšie – informácie o zdrojoch potravy, vyhýbaní sa dravcom či o rozpoznávaní jedlých rastlín predstavovali obrovské výhody. Také znalosti zaručovali vyššie šance prežitia mladších jedincov, ale aj celého druhu.
https://dennikn.sk/311818/obja...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Stromy a šimpanzi = evolucia náboženstva

O náboženství šimpanzů se vlastně uvažuje už delší dobu. Jejich legendární dešťové tance a před pár lety v Senegalu pozorované ohňové tance lze jenom dost obtížně a násilně vysvětlit jiným způsobem, než že jde o rituál. Podle Jill Pruetzové z Iowa State University, která v roce 2006 pozorovala ohňový tanec, tohle chování působí dojmem, že šimpanzi vnímají oheň podobně jako my. Stejně tak působí jejich tance u vodopádů. Jakoby svým způsobem vyjadřovali respekt fenoménům, které dostávají i nás. Cítíme to na vlastní kůži.
http://www.osel.cz/8734-co-nam...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Vrány mají malé mozky, jsou ale chytré j

Vrány mají malé mozky, jsou ale chytré jako šimpanzi
http://www.osel.cz/8827-vrany-...

Velikost mozku je prý to hlavní. Náš druh by mohl vyprávět. Jsme na velikost mozku fixovaní. Neustále mozky poměřujeme a chlácholíme se, že ten náš mozek je naprosto největší ze všech, nejlépe v celém vesmíru. Jenže, jak se ukazuje, velikost není všechno, což platí i o mozcích. Důkazem jsou vrány.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Spolupráca, kľúč k evolúcii mozgu

Takáto namáhavá kognitívna činnosť neustáleho porovnávania – ktorá je okrem iného spojená aj s pamätaním si tvárí, správania v minulosti či registráciou reputácie – prispela za ostatné dva milióny rokov k tomu, že sa nám rapídne zvýšil objem mozgu.

Píšu o tom Roger Whitaker z univerzity v Cardiffe a jeho tím v štúdii, ktorá vyšla minulý mesiac v časopise Scientific Reports
https://dennikn.sk/537855/prec...
https://www.sciencedaily.com/r...
http://www.nature.com/articles...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Zipfova záhada - video

Zaujímavá informácia o "Zipfovej záhade",
http://videacesky.cz/video/vsa...

jedná sa o zaujímavý jav, ktorý vysvetľuje,
prečo sú bohatý bohatšími (blogeri:, značky, atd.)
a bezvýznamní neznámymi.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Evoluce na dlani

Bakterie, které zmutovaly tak, že dokázaly přežít na vyšší metě, předaly svým potomkům klíč k přežití a nové území k osídlení. Nejodolnější mutanti, kteří osídlili cílovou metu, se dokázali vyrovnat s tisícinásobnou koncentrací antibiotika, které na začátku experimentu dokázalo zahubit celé startovní pole. Od startovního výstřelu do osídlení cílové mety uběhlo zhruba 11 dní...
http://www.osel.cz/8997-evoluc...

Watch antibiotic resistance evolve | Science News
https://www.youtube.com/watch?...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

AKO vznikla DNA:

Pokud se shodneme, že život vznikl na Zemi, a že tedy můžeme o jeho vzniku něco rozumného zjistit, tak se v této souvislosti velmi často mluví o RNA světě (RNA world)

Jak vznikl samotný RNA svět? Kredit: Hernández & Piccirilli (2013), Nature Chemistry:
http://www.osel.cz/popisek.php...

Jak mohly viry postavit DNA organismy? Kredit: Claverie & Abergel (2010), Trends in Genetics:
http://www.osel.cz/popisek.php...


http://www.osel.cz/9031-sehral...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Jsou šimpanzi chytřejší než lidé?

http://www.osel.cz/3120-jsou-s...

Primatologové z university v Kjotu vycvičili dospělé samice šimpanzů v jednoduché počítačové hře. Na obrazovce se nakrátko objevují různě rozmístěná čísla od jedné do devíti a vzápětí je nahradí bílé čtverečky. Úkolem testovaného je, označit čtverečky v pořadí, v jakém šla skrytá čísla po sobě.

Když vědci naučili stejnou hru i potomky těchto samic, dosahovali mladí šimpanzi lepších výsledků než jejich matky. Přeborníkem byl mladý sameček Ayumu. Toho vědci postavili proti vysokoškolákům. Ayumu je na hlavu porazil. Exceloval především v případech, kdy byla čísla na obrazovce vidět jen na dvě desetiny sekundy...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Na šíření kultury moc inteligence netřeb

V pokusu, kdy nezkušených cmeliakov necháte jen koukat, jak si s úkolem poradili druhý, tak fígl s provázkem začnou praktikovat už ne jen 2 %, ale zvládne jich to úspěšně více než 60 %.

http://www.osel.cz/9040-na-sir...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Prečo sa kvapky vody chovajú ako živé?

Prečo sa ofarbené kapky vody chovajú ako živé?
http://videacesky.cz/video/ver...

Derek vám predvedie pokus, ktorý si môžete vyskúšať aj sami doma, a vysvetlí vám, ako sa kvapky zafarbené vody môžu samovoľne pohybovať po sklíčku.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Are You Alone? (In The Universe)

LEN v 6 minutách všetko čo treba vedieť o svete a sebe.
video: Are You Alone? (In The Universe)
https://www.youtube.com/watch?...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Jak je to s těmi živými jíly

Jak je to s těmi živými jíly
http://www.osel.cz/543-jak-je-...

Dnešní rozdělení fenotypu a genotypu není počátkům života vlastní.

Cairn-Smith ovšem uvádí metaforu, kterou posléze převezme i Dawkins ve Slepém hodináři. Zhruba řečeno:
- klenba může vzniknout i odebíráním kamínků. Jinak řečeno, organismy tak, jak vypadají dnes, nevznikly pouhým přidáváním nových kousků, ale spíše s různým systémem podpěr, který dnes už neznáme. (Mj. i proto, že dnešní život tyto eventuální relikty dávno přeměnil ve svůj vlastní stavební materiál.) Do skládačky lze nejen přidávat, ale prvky můžeme i odebírat. Tímto způsobem lze složité struktury postavit mnohem snáze.


- dnešní rozdělení fenotypu a genotypu není vlastní počátkům života. První organismy byly "nahé geny" (také v RNA světě splývá genotyp a fenotyp).


- postupně se dostáváme k našim jílům. Abychom je mohli chápat jako organismy, musejí být schopné nést informační kód. Zdaleka ne každý minerál nebo krystal toto dokáže, podobně jako pro tento účel není vhodný zdaleka každý organický polymer typu PVC. Určité krystaly (pseudokrystaly), např. jíly, jsou ovšem výjimečné. Smith zdaleka netvrdí, že všechny minerály a krystaly jsou živé, jíly ovšem ano :-).

- zatímco DNA funguje jako lineární kód, struktura jílů se při růstu krystalu kopíruje "dvourozměrně" - podobně jako dnes kopírujeme stránku na kopírce.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Môžu byť dve vločky boli podobné? ÁNO.

Who Ever Said No Two Snowflakes Were Alike?
https://www.nytimes.com/2016/0...

v článku o ZZ aj píšem o fenoméne vločiek, a tu je dôkaz, dokonalej replikácii, ktorá ale v prírode bežne nieje možná.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Čmeláci zvládli základy fotbalu

I když to hmyzobadatelníci na Universitě královny Marie neměli v úmyslu, podařilo se jim kouzlo nechtěného - nastavit nám zrcadlo. Jak si společnost váží vědců, hudebníků, techniků. A jak zbrojařů, politiků, makléřů či sportovců.

Tak například přestup Paula Pogba z Juvetusu Turín do Manchesteru stál tolik, co roční provoz čtyř nemocnic. Platy specialistů počínaje, vytápěním a mzdou uklízeček konče.

Letos Čínská liga tuto laťku ještě o hodně zdvihla. Zvučná jména láká na roční gáži, přesahující 100 milionů eur. To se dostáváme do relace zhruba sto tisíc měsíčních platů vědeckých pracovníků Akademie věd. Možná by nebylo na škodu, se globálně zamyslet nad tím, co nám říkají čmeláci: "Fotbal se dá hrát i s jedním milionem neuronů".
http://www.osel.cz/9270-melaci...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Prečo ľudia neznášajú vajcia:

Why humans don't lay eggs: 'Jumping' genes were the origin of pregnancy in our early mammalian ancestors

Geneticists at the University of Chicago compared the genes in the wombs of 12 different animals including cats, dogs, chickens, lizards and frogs

They found 2,502 genes became active in the uterus as mammals evolved

These were once scraps of ancient DNA that jumped around the genome

The scientists claim the jumping genes enabled crucial changes that occur in the cells lining the uterus of mammals when they become pregnant

The genes also protected the foetus from the mother's immune system

Mammals first gave birth to live young around 185 million years ago

Read more: http://www.dailymail.co.uk/sci...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Objavili najstarší dôkaz života na Zemi?

Objavili najstarší dôkaz života na Zemi, vtedy ešte nemal existovať
Fosílie, ktoré našli v neraste starom približne štyri miliardy rokov, majú črty podobné oveľa neskôr vyvinutým mikróbom.
Uvádza to výskumná správa zverejnená v časopise Nature.
Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/20472560...

V Kanadě objevili nejstarší stopy života na Zemi. Anebo ne?
Novým nejstarším fosiliím je možná 4,29 miliardy let. Nebo 3,75 miliardy let. Nebo to žádné fosilie nejsou. Nový objev v metamorfovaných horninách na východním pobřeží Hudsonova zálivu přináší kontroverze.
http://www.osel.cz/9273-v-kana...

Nový objev Dodda a jeho kolegů není úplně tragický, takže ho nemůžeme šmahem smést ze stolu. Rozhodně ale není tak přesvědčivý, že by si okamžitě zasloužil zápis do učebnic. Čeká nás tedy mnoho měsíců nebo spíše let experimentování a analýz, na jejichž konci může údajné fosilie od Hudsonova zálivu potkat definitivní zamítnutí biologického původu. Pátrat po počátcích života není snadné.

Najstaršia fosília naznačuje, že život vznikne všade, kde môže
Novoobjavené pozostatky po mikroorganizmoch môžu pomôcť pri pátraní po mimozemskom živote.
Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/20473444...

Život na zemi začal skôr, ako sme si mysleli, naznačujú fosílie staré štyri miliardy rokov
Ak by sme históriu Zeme zhrnuli do 24 hodín, človek by sa objavil až krátko pred polnocou. Vedci však nedávno narazili na mikroorganizmy, ktoré sa na našej planéte mohli vyskytovať už medzi pol druhou a štvrtou ráno.
https://dennikn.sk/695409/zivo...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Prečo existuje vesmír - vôbec?

google translate: Cez úspech modernej fyziky v formulovaní matematickej teórie, ktoré možno predvídať výsledok experimentu sme urobili pozoruhodne malý pokrok smerom k odpovedi na najzákladnejšie otázku, prečo existuje vesmír vôbec, na rozdiel od ničoty? V tomto článku je ukázané, že tento zdanlivo šokujúci otázka má jednoduchú logickú odpoveď, ak pripustíme, že existencia vo vesmíre nie je nič viac než matematický existencie vzhľadom k axiómy nášho vesmíru.

Tento predpoklad nie je nepodložený; je tu preukázané, že skutočne existujú niekoľko nezávislých silné logické argumenty, prečo by sme mali veriť, že matematické existencia je jediný druh existencie. Okrem toho sa ukázalo, že na základe tohto predpokladu, odpovede na rad ďalších záhadných otázok ohľadom nášho vesmíru prišiel takmer okamžite.

Medzi tieto otázky sú: Prečo je vesmír zrejme vyladené tak, aby bolo možné podporovať život? Prečo sú fyzikálne zákony tak elegantné? Prečo máme tri dimenzie priestoru a jednu z doby, s približným lokality a príčinnej súvislosti u makroskopických mierkach? Ako môže vesmír byť non-local a non-príčinnej v kvantovom meradle? Ako je možné, že zákony kvantovej mechaniky spoliehajú na ozajstné náhodnosti?

celý text, ale len po anglicky tu: https://arxiv.org/pdf/1202.454...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Najstaršia známa rastlina

Jak to tedy s životem na Zemi bylo a co na tom nález mění?

Na představě, že Země vznikla před asi 4,5 až 4,6 miliardami let, se nemění nic. Stejně tak zůstává v platnosti, že se život poprvé objevil asi před 3,7 až 4,2 miliardami let. U tohoto čísla ale je potřeba mít na mysli něco jako mořské bakterie. Tedy jednobuněčné organismy, které ještě neměly buněčné jádro.

Názor si ale nyní musíme změnit u velkých mnohobuněčných organismů, jakými jsou řasy a kterým říkáme eukaryotické organismy. Ty nejstarší z ruduch se měly objevit před 1,2 miliardou let. Takovou představu nám vnukly nálezy fosilií červených řas z vyhlášeného naleziště kanadské Arktidy.

Nynějším indickým fosíliím je ale o čtyři sta milionů let více. Tím se staly rekordmankami hned dvakrát. Nejen že jsou nejstaršími řasami, ale také i nejstaršími "rostlinami", jejichž fosilie se nám do dnešních dnů zachovaly.

ZDROJ: http://www.osel.cz/9309-nejsta...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Evolúciu mozgov odštartovala strava?

Evolúciu veľkých mozgov odštartovala špeciálna diéta

Samotné jedenie ovocia je náročnejšie na premýšľanie. Listy môžu primáty nájsť takmer kdekoľvek. Hľadanie ovocia je už náročnejšie. Jedinec si musí zapamätať, kde a kedy rastie. Primáty museli mať lepšiu navigáciu v priestore a riešiť zložité problémy, ak bolo ovocie na nedosiahnuteľnom mieste. Evolúcia preto mohla uprednostniť druhy s mozgami, ktoré dokázali tieto problémy vyriešiť.
Jedenie ovocia tak mohlo byť štartérom a dovoliť tak primátom aj vytvoriť si zložitejší sociálny život. „V nejakom bode je jednoduché nemožné tieto dva aspekty oddeliť,“ dodáva DeCasienová.


Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/20494956...
 

1 2 >

Prihláste sa

(?)
 


Ďalšie možnosti
Zoznam diskusií

Registrácia
Zabudnuté heslo
Kódex diskutujúceho

Najčítanejšie


  1. Stanislav Martinčko: Dosiahla v nedeľu na TA3 ministerka Matečná svoje dno?? 8 264
  2. Janka Remešíková: Ženy vo veku 62 + 6 924
  3. Rudolf Pado: Nikdy to nevzdávať, pán prezident 6 539
  4. Petronela Hederová: Prečo nie som zlatokopka 2 913
  5. Soňa Bulbeck: "A predsa budem podvádzať!" 2 612
  6. Blanka Ulaherová: Step da step krugom 2/2 - Petropavlovsk, Akmol, Astana 2 060
  7. Marcel Olša: Hakuna matata alebo Pohoda v Afrike 1 315
  8. Martin Šuraba: Sprievodca Košicami 1 157
  9. Monika Nagyova: V Thajsku som našla miesto, kde zastal čas 1 064
  10. Jozef Purdeš: Íri idú povoliť potraty 1 016

Rebríčky článkov


  1. Denis Jacko: Po schodoch a rebríkoch
  2. Alžbeta Fialová: Prvýkrát budem dlhodobo trpezlivá
  3. Drahoslav Jonáš: ĽUDIA, MIESTA A VECI.
  4. Nikoleta Juhaniaková: Prečo ísť do divadla?
  5. Edita Vyšná: Hrdo, odborne a slušne v Bruseli- aspoň tí poľnohospodári
  6. Július Kovács: K protestom o predčasných voľbách sú potrebné OSTRÉ nie ustráchané a úslužné.
  7. Zuzana Halabuková: (Ne)Recykluj
  8. Marianna Balážová: Čím viac peňazí, tým väčšie bohatstvo? Nie!
  9. Lenka Bašnáková: Tvárou v tvár Everestu
  10. Ivan Janček: Debarierizácia chodníka - Mostná ulica

  1. Trump zrušil summit, čo bude ďalej? Štyri scenáre vývoja
  2. Minister Stropnický: Babiš je ako Ronaldo, neposadíte ho na lavičku
  3. Trump zrušil summit so Severnou Kóreou, hovorí o nepriateľstve
  4. Zuckerberg sa vysmial Európe nevídaným spôsobom
  5. Boeing zostrelili ruské zbrane. Vyšetrovatelia majú dôkaz
  6. Vlakovú dopravu pod Tatrami prerušila silná búrka
  7. Pod Prístavným mostom havaroval linkový autobus
  8. Muža v Nitre zabil blesk. Zasiahol ho na námestí oproti kostolu
  9. Matečnú odvolávajú už osem hodín, rozprava pokračuje
  10. Hámor sa vracia. Do výšky ho nepustilo počasie

  1. Budú študentské pôžičky s 0% úrokom?
  2. Kto zničil zdravie slovenských žien ?
  3. Nerobme si ilúzie, Smer bude robiť zle až do prehratých volieb
  4. Smer kŕmi mafiu: Dotácie dávate ľuďom s kontaktami na balkánsku mafiu
  5. SaS: Stopka Viliama Jasaňa pri jeho preverovaní hovorí viac, než výsledok previerok
  6. J. Teleki: Hanusov vlastný gól – alebo ako chce ukončiť hru jednou bodkou.
  7. Obhliadku miesta činu Kuciakovej vraždy zbabrali! Vláda Smeru musí skončiť!
  8. Stane sa z Cetelemu Hello bank?
  9. J.Kiššová (SaS): Túto vládu neriadi verejný záujem, ale záujem organizovaného zločinu
  10. Je výhodou požičať si alebo sporiť?

Už ste čítali?