Streda, 22. november, 2017 | Meniny má Cecília

Načítavam, moment...
Momentálne nie ste prihlásený

White Cliffs of Dover – Biele útesy Doveru (Späť na článok)

Pridajte priamu reakciu k článku


Hodnoť:   mínus indicator plus

Ach, Dover!

Moja prvá cesta do Anglicka bola autobusom a trajektom. Príchod k anglickým brehom ráno krátko po svitaní, tie útesy mi vyrazili dych. Pred pár dňami som videla detektívku s Hercule Poirotom, letel z Paríža do Londýna, aj ten pohľad zhora, hoci sprostredkovaný, bol úžasný.
Vďaka za pripomenutie krásnej časti UK.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Impozantné útesy a pobrežie...

inšpirovali niekoľkých režisérov filmov rôznych žánrov...
Názov sa stal titulkom pre vojnový film, s melancholicky znejúcou pesničkou v podaní Very Lynn...

... https://www.youtube.com/watch?...

Vraj Bluebirds ani nad tou lokalitou nelietali... je viac interpretácií ´Bluebirds´.
... http://www.theguardian.com/not...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Presne ...

... tento song se mi vybavil. O Vere Lynn jsem blogoval: http://scobak.blog.sme.sk/c/29... A stale zije. Je ji v tuto chvili 98 let.
Moje oblibene video: https://www.youtube.com/watch?... Doporucuju divat se do konce.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

I já děkuji za připomínku nádherných 'white cliffs of England'! Přejížděla jsem La Manche na trajektu několikrát, a bílé útesy byly vždycky obrovský zážitek (i v noci, ozářené světly z přístavu).
Mám jen drobnost k lavičce, ukotvené řetězem: není to kvůli zlodějům, ale z důvodu bezpečnosti, protože vichřice od Atlantiku mohou být neuvěřitelně silné a ničivé, minulý pátek např. vichřice v Peak District obrátila tok vodopádu....
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

Ďakujem za upozornenie na takú samozrejmosť. Mohla ma napadnúť. Dávam Angličanom bod plus a sebe mínus.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

Neomlouvejte se, žijeme - Vy i já v zemích, kde naše myšlení se ještě dloouho bude potýkat se strašnými deformacemi, způsobenými bolševismem...

Poprvé jsem přijela jako dávno dospělá do UK na jaře 1993, bydlela jsem, stejně jako má mladá maďarská kolegyně, v soukromí u jedněch obyčejných, nesmírně hodných manželů-důchodců. Jednou večer jsme se po náročném dnu šly s maďarskou kolegyní projít a pan domácí nás prosil, abychom mu hodily do schránky na poště dopis. Hlavně nám kladl na srdce, že je potřeba v automatu koupit známku 1.třídy a hodit do příslušné schránky, aby bylo zaručeno, že dopis dojde do Londýna včas. Do té doby jsme neměly tušení, že existují Royal Mail 1st Class a Royal Mail 2nd Class . Ve vnitrostátní poště je 1.třída rychlejší a rozdíl v ceně známky jen maličký. Z mladé Maďarky hned vypadlo, že u nich by tedy všichni využívali jen 1.třídu, i kdyby jim na rychlosti nezáleželo. Nezapomenu na šokovaný pohled našich domácích a jejich slova "Ale to se přece nedělá, tím bychom znemožnili poslat spěšný dopis někomu, kdo to opravdu potřebuje!"
Kolegyně pak studem celou procházku proplakala, marně jsem ji "utěšovala", že Čechoslováci (tehdy samostatné státy jen asi 4 měsíce) by regovali stejně...
 


Prihláste sa

(?)
 


Ďalšie možnosti
Zoznam diskusií

Registrácia
Zabudnuté heslo
Kódex diskutujúceho

Najčítanejšie na SME