Načítavam, moment...
Momentálne nie ste prihlásený

Mesiac január bol globálne najteplejší od začiatku meteorologických meraní (Späť na článok)

Pridajte priamu reakciu k článku

1 2 3 > >>

Hodnoť:   mínus indicator plus

 

*** Po opakovanom hrubom porušení Kódexu diskutujúceho boli zmazané všetky diskusné príspevky tohto autora.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Zima je v USA letos opravdu krutá.

S oteplováním Atktidy ale podle platnosti působení Coriolisovy síly roste obecně četnost severo-jižních situací v proudění. Do toho vliv oteplujícího se oceánu .... a vyjde s toho něco o momentálním počasí tam či onde. Něco jiného je klimatický průměr.

Lokálně je nyní východ USA a Kanady už dlouho v situaci přílivu arktidského vzduchu. Pěkně si to lze prohlédnout na stránkách
https://www.windyty.com/?temp,...

Je zde třeba vidět, že mrazy jsou v Kanadě nyní dokonce větší jak v Gronsku a přitom na stejné rovnoběžce ale v Praze je naopak zhruba o 35C tepleji. Kdo si dá trochu práce tak v tom prográmku dokáže vysledovat i vlnění "jet-streamu"....

Globální teplota s toho ale vidět není - ta se vypočítává ... a to je o statistice a nikoli o hraní karet !
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Kde na tie perly chodis.

"S oteplováním Atktidy ale podle platnosti působení Coriolisovy síly roste obecně četnost severo-jižních situací v proudění."
.
Hmm AKO KONKRETNE sposobuje oteplovanie Arktidy pomocou Coriolisovej sily severo-juzne prudenie?
Tusis aspon trosku co Coriolisova sila vlastne je a hlavne akym smerom posobi?
Pomocka: severo-juzne to naozaj nebude.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Tušení?

To není huncute o tušení ani o perlách ale o setrvačných silách ve fyzice. Podívej se na všeobecný model proudění atmosféry:

https://cs.wikipedia.org/wiki/...

Pak zkus domyslet jaký pravděpodobnostní důsledek bude mít v našich šířkách zvětšení teploty v přízemní vrstvě v polární bunce? Máš alespon "tušení" jaká síla odklání větry vanoucí při zemi od severního polu směrem k západu? proč u nás převládá západní proudění? Proč asi mají zásadně jiný směr otáčení vzduchové masy tlakové výše a níže?

Když ti to nepůjse "domyslet" zkus se rozběhnout od severního polu směrem k rovníku a popřemýšlej jak na ten severo-jižní pohyb a cokoli hmotného se po povrchu pohybujícího bude působit rostoucí obvodová rychlost planety. Možná pak porozumíš jakou hloupot jsi výše napsal. Na druhou stranu ani ten Coriolis to zpočátku neměl snadné - neměl náš dnešní internet se spoustou obrázků... - nejspíš ale asi nebyl lenivý přemýšlet.

https://cs.wikipedia.org/wiki/...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

A stale sa nepoucil.

Tito kecalkovia su nepoucitelni, napriek tomu, ze sa uz dobre pozname, budu to skusat stale znovu a znovu.
.
Ked su nacapani na hruskach, snazia sa kecami zastriet pravdu ako napriklad PVM tu: http://blog.sme.sk/diskusie/dp...
.
Paras, podobne ty: napisal si kolosalnu blbost, ze Coriolisova sila sposobuje severo-juzne prudenie. Ked ta na to upozornim, zasypes ma zbytocnymi kecami a pouckami, v ramci ktorych si svoju chybu sam uznas: pises tam, ze Coriolosiva sila posobi na severo-juzne prudenie (a teda ho nesposobuje) a spominas ze posobenie bude na zapad (a vychod), teda rozhodne nie severo-juzne.
.
Mozno si to ty, co by mal popremyslat (a az potom nieco pisat), co povies?
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

V čem tkví "Kolosálná blbost"?

Porovnejme výroky:

A: paras v 15.02.2016 22:10 ....
..."S oteplováním Atktidy ale podle platnosti působení Coriolisovy síly roste obecně četnost severo-jižních situací v proudění".....

B: huncut_zruseny_acom_1 16.02.2016 10:15
..."Coriolisova sila sposobuje severo-juzne prudenie"....

Mě se tyto dva výroky A versus B jeví neslučitelné i když obsahují stejná pojmenování jevu. Netkví proto právě v interpretaci textu ona huncutem připomenutá "Kolosálná blbost"?

V jeho vlastním výroku s ním ale souhlasím: ..."Mozno si to ty, co by mal popremyslat (a az potom nieco pisat), co povies?"....

K upřesnění smyslu ..."roste obecně četnost severo-jižních"... ještě dodávám, že s textu je snad patrné, že jsem to mínil pro zeměpisnou šířku kde leží zmíněná Praha, Kanada ... tedy zhruba 50 až 60stupen, kde se obvykle střetává vliv jihozápadního a severovýchodního proudění.
.................

Mám ale velkou nejistotu jak se obecně změní proudění v této polární bunce pokud v létě polární čepička dokonce odtaje? Motorem celoplanetární situace sice zůstane převážně energie co dopadá na široký pás kolem rovníku, přesto to asi rozhodí hlavně tu letní bilanci kdy svítí v polární oblasti slunce sice šikmo ale prakticky celodenně je nad obzorem.
S velkou odrazivostí ještě dlouho poté zůstane na severní polokouli prakticky jen Gronsko které asi proto tím spíš začne přitahovat tlakové výše. To ale leží asymetricky oproti dřívější polární oblasti proudění.

Proto mám do pléna otázku. Nenapoví někdo jak se asi poté vyvine severská cirkulace? Vždyt ten původní model vlastně už nemusí celoročně tak úspěšně platit zejména rovnoměrně s poledníky. Naopak je tomu na jižní polokouli s Antarktidou v centru, která si nad sebou prakticky stále udržuje tlakovou výši a oceán relativního tepla kolem ní zas celoročně konterastně zdobí prstenec níží.
Kam tedy dlouhodobě situace globální cirkulace smeřuje?
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Velmi dobra otazka!

"Nenapoví někdo jak se asi poté vyvine severská cirkulace? " - to je myslim predmetom vyskumu, budem sledovat ;-)
.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Ze si im to nepovedal skor.

No chudaci americania, ze sa od teba nedozvedeli skor, ze budu mat ukrutnu zimu, ktora predsa podla teba nevyhnutne vyplyva s Coriolisovej sily.
;o)
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

"Vždyt ten původní model vlastně už nemusí celoročně tak úspěšně platit zejména rovnoměrně s poledníky." nevyznam sa. pod povodnym modelom mas na mysli co konkretne? zjednodusene pre mna toto? https://upload.wikimedia.org/w...
tam je znazorneny vlastne len severny pol.. juzny pol je zrkadlovo?
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Rekapitlace

Původním modelem jsem měl na mysli ten uvedený výše:
https://cs.wikipedia.org/wiki/...

Když se ale podíváme na realitu, jak je průběžně vidět zde:
https://www.windyty.com/?press...
(doporuč. zapnout 3D režim a pak je lépe vidět cirkulace kolem polů, tlakové pole, ...) Tak s této animace je patrné, že na severní polokouli je v oblasti i dosud zaledněné Arktidy už dnes daleko dynamičtější a nepřehlednější situace - jak kolem Antarktidy, která si tlakovou výši nad sebou udržuje relativně velmi spolehlivě.

Přesto lze vysledovat, že např oblast Gronska si podržuje tlakovou výši častěji a počasí u nás dominantně ovlivnuje poměr mezi Islandsku níží a Azorskou výší.

Pokud ale navíc za pár desetiletí v létě dokonce Arktida odtaje, pak to zřejmě bude mít dopady i u nás. Mohou např docela přestat platit mnohé pranostiky odvozené od typyckých situací v průběhu roku.

Na tom jaké změny v proudění nastanou může tedy situace v Evropě záviset dokonce více, jak jen na změnách průměrné globální teploty. Lonské extrémní léto u nás nebo letošní extrémní zima v USA (na kterou jsem původně reagoval) mohou být počátkem jiného chodu počasí.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

Vdaka za trpezlivost pri vysvetlovani
Dokazu dnesne matematicke modely predvidat konkretnejsie k akym zmenam to moze viest, alebo teda su zname nejake mozne scenare vyvoja?
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Matematické modely.

Nejsem expert ale vím, že modely jsou zhruba dvou typů. Ukázkou prvého a běžně dostupného je právě třeba uvedený "windyty". Nebo pro ČR a další evropské země se předpovědně používají lokální varianty modelu Aladin.
http://www.slunecno.cz/clanky/...

Takové simulují vývoj kunkrétního počasí v konkrétních místech ale jen s rozsahem několika dní. Dál nutně ve všech systémech deterministického chaosu - kterým atmosféra je - prudce narůstá nepřesnost konkrétní předpovědi a nelze to zásadně řešit skrze superpočítače.

Pokud je ale cílem naopak určit dlouhodobě jen trend (atraktor) pak lze využít jiné přístupy kdy se průměrují odchylky na velkých rozlohách a po dlouhou dobu. To pak např. vede k tomu, že údaj o změně globální teploty lze hodnotit s relativně vysokou věrohodností a celoplanetárně dokonce desítky let dopředu. Přitom ale ten údaj platí jen jako vypočtená průměrná hodnota za dlouhé období kolem tohoto roku - nikoli pro konkrétní rok.
S nepochopení tohoto paradoxu/přístupu pak vyplývají mnohé nedomyšlené posměšky na klmatology typu: ..."Jak můžete něco říkat o vývoi klimatu když neumíte předpovědět počasí ..."

Tyto modely se pro kontrolu mezi sebou porovnávají (validují) a počítají se i zpětně a tím se kontroluje jejich věrohodnost. Problémem pro ně ale pochopitelně jsou nepředvídatelné jevy. Sopky, sluneční aktivita, extrémě dlohodobé výkyvy/oscilace... To se dá řešit jen vytvářením umělých scénářů.

..........

Abych se ale vrátil k meritu věci. Ten fakt, že s odledněním Arktidy bude v této oblasti přes léto podstatně tmavším oceánem akumulováno a posléze i prostřednictvím rostoucí dynamiky atmosféry zas uvolněno, relativně velké množství energie, mě vede k ODHADU, že se obecně posílí cirkulace v severní polární bunce. To ale působí proti u nás doposud převládajícímu.
Proto typuji na snížení dosavadního dominantního západního proudění v našich šířkách a naopak posílení severojižního či období klidu - např pozdně zimních inverzí nebo pozdně letních veder.
Změna průměrné globální teploty by pak místně nevadila zdaleka tolik, jako např. dlouhodobější inverze město dusící města ve smogu. Toto se zřejmě skrze modely těžko konkrétně předpovídá ale důvodně se obávám rostoucí četnosti takovýchto zatím relativně vzácných jevů.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

opat si to velmi zjednodusim pre seba a ak napisem hlupost tak ma prosim ta oprav. jeden typ modelov, ktore riesia vyvoj kratkodobo a prevazne lokalne (meteorologicky model) nieje schopny presne spocitat vyvoj, kedze nepozna presne (doslova) polohu a smer kazdej castice (nielen)v atmosfere - vychadza zo spriemerovanych hodnot vacsich oblasti. druhy sposob modelovania je postaveny na pozorovaniach spravania sa celkoveho "uzavreteho" systemu(Zem), ktory ma velmi vela vstupov/vystupov. ak sa pozrieme v tomto systeme len na atmosferu, tak celkove vlastnosti atmosfery zalezia od velkeho mnozstva faktorov.. od jej zlozenia cez zlozenie Zeme(a vlastnosti tych materialov), od energe dopadajucej,alebo vyzarovanej..atd
vieme ze vysledna atmosfera a cirkulacia v nej vyzera takto(v priemere): https://cs.wikipedia.org/wiki/...
klimatologicke modely hovoria o tom, ze ak zmenime jednu/niekolko zloziek tak, ze celkova bilancia sa nezmeni tak celkova cirkulacia v atmosfere ostane v podstate nezmenena. ak ale "zatlacime" na jeden/niekolko zo vstupnych parametrov (napr. co2) dlhodobo a vyraznejsie tak mozme ovplyvnit celkovu bilanciu natolko, ze spominana atmosfera a cirkulacia v nej sa moze zmenit nepredvidatelnym sposobom tak vyrazne, ze tu povodnu z wikipedie mozme "zahodit"?
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Ano asi tak.

Ted si víc rozumíme. Jen bych byl opatrnější v závěru. Zahodil bych nikoli historií prověřené modely ale spíš tu naši dosavadní jistotu, že chod počasí se nebude u nás měnit víc jako ukázaly i extrémy doposavad.
Přes tu zdánlivou variabilitu totiž naši předkové během během věků vysledovali celou řadu opakujících se period a popsali je třeba v pranostikách a ty dokázali přetrvat. Typuji, že se spoléháním na takovouto zkušenost bude alespon celé následující století konec a sotva ji nahradí byt naopak vyspělá informatika i těch nejdůmyslnějších meteoprogramů.

Tu hranici co je málo a co už je moc můžeme postavit rúzně. Třeba tak, že rozdíly nebudou vadit do té doby dokavad ekosystémové služby dodají dostatek k naší obživě. Jiné hledisko může být pro vymírání jiných druhů. V Paříži seoptimisticky lobovalo jen za 1.5C.. atd.
O stabilitě našeho světapak ale spíše vypovídá až celý soubor rizik které se však obvykle vzájemě posilují. Viz planetární meze:

http://www.stockholmresilience...

Např změna klimatu by tolik neohrozila jen malou populaci která by mohla za zdroji relativně volně migrovat. Nebezpečná je už i dnešní kombinace nárůstu přívalových deštů s limitem zásob fosforu na planetě, kdy erozí může nenahraditelně poklesnout úrodnost hlavně tam kde už je vytvořena závislost na intenzivním zemědělství. Značnou část světových zásob fosforu asi proto strategicky v Maroku už zkoupila Čína - to mnohdy za peníze z výrobků které z Číny zdánlivě velmi výhodně i my nakupujeme.

http://www.cts.cuni.cz/soubory...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

dakujem za oba odkazy. ako je to s "genetic diversity"(prekladam si to ako geneticka roznorodost) v stockholm resilience? preco je vo vysokom riziku? na tu temu som tam nasiel napr. toto: http://www.stockholmresilience... , ale nie som si isty ci chapem do hlbky spravne dosledky masoveho vylovu napr.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Biodiverzita

je obecně ukazatelem stability systému. Na rozhraní geologických epoch docházelo vždy k hromadnému vymírání/změně druhového složení. Protože jseme spíše vrcholem potravních řetězců a také součástí genetické informace planety mohou být některé ztráty druhů nebezpečné až nenahraditelné. Vymřelý druh totiž znovuvskřísit a funkčně zakomponovat do systému neumíme i když genetika udělala velký pokrok. I řada léčiv je ale odvozována od toho co už dříve syntetizovala příroda v některých organismech.

Stav k horšímu se změnil hlavně pod vlivem velkoplošného zemědělstí a intenzifikace s využíváním herbicidů, pesticidů ... Dopady jsou znát už i v oceánech. Jednak Vámi zmíněným rybolovem (známé přelovení Atlantské tresky) ale nebezpečnější jsou vlivy dusíkatých látek s řek. V biosféře planety je totiž už víc jak 2x větší množství aktivního dusíku - dusičnany - jak kdykoli v geologické historii. To spolu s ostatním co toky odnášejí už např podnítilo změnu složení Středozemní moře a mnohých pobřeží s korýšovitých na medůzovité. Korýšovití jsou ale podstatou jídelníčku větších ryb - a tedy i lidí. Běžný turista to vnímá jen jako obtěžování od přemnožených medůz ale hrozí to vážnou ztrátou rybnatosti pro navíc přemnožené lidstvo.

Pro nás ještě úrodné plochy polí, se naopak často začly stávat "pouští" jiným organismům. V poslední době je s hlediska genofondu asi nejvážnějším kácení deštných pralesů a jejich přeměna na plantáže např. palmového oleje který už obsahuje kdejaká potravina i se používá k pohonu motorů.

V recenzované knize s řadou zdrojových odkazů "Podmaněná planeta" je např. uveden údaj, že v antropocénu dochází k vymírání tempem 1000 až 10000x vyšším než dříve. Kdo má zájem se s řady různých pohledů obeznámit s tím co se dnes globálně děje - mohu jen doporučit jako seriozní a ucelenou výchozí literaturu.

http://www.cupress.cuni.cz/ink...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Musela som sa pozrieť

na Váš profil a keď som zistila, čím sa živíte, pochopila som, prečo toľko kuvikáte.... už mi ide na nervy to Vaše strašenie. Diskutujúci bulo bambulo Vám možno zaťal do päty...Vaše príspevky obyčajne preskakujem... čo človek číta, na čo myslí, to si aj privoláva... Bez urážky.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Bez urážky.

Vystihla jste to co je většině populace příjemné. Nechceme totiž povětšínou slyšet špatné zprávy.

Jinou věcí je, jak asi může dopadnout civilizace kterou libovůle a odmítání racionality přivedla už na pokraj propasti?

Souhlasím s Vámi ale v tom, že zejména pro zcela nepřipravené, nevzdělané, podvedené... mohou být Ačovi stránky až šok. Třeba podobný tomu, jako když si někdo vezme půjčku, za kterou ručí veškerým majetkem - ale najednou zistí, že není schopen splácet ani procenta úroku.

Podobnou, zejména fosilní půjčku, si už století bere lidstvo v naivní víře, že bude mít časem dokonce na víc jak na splátky. Pokud né, tak to vyřeší nějakou další půjčkou... Jak líbivé - tak nedomyšlené.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

*** Po opakovanom hrubom porušení Kódexu diskutujúceho boli zmazané všetky diskusné príspevky tohto autora.
 

1 2 3 > >>

Prihláste sa

(?)
 


Ďalšie možnosti
Zoznam diskusií

Registrácia
Zabudnuté heslo
Kódex diskutujúceho

Najčítanejšie na SME


    Domov NajnovšieNajčítanejšieDesktop