Načítavam, moment...
Momentálne nie ste prihlásený

Lesy strácajú schopnosť čeliť dôsledkom otepľovania (Späť na článok)

Pridajte priamu reakciu k článku

1 2 >

Hodnoť:   mínus indicator plus

Sto krat opakovana loz.

Zase su tu Acove fantasmagorie o vplyve oteplovania na lesne poziare.
Uplne naivne predpoklada, ze lesne poziare nie su ovplyvnovane ziadnymi inymi vplyvmi, iba oteplovanim, ktore navyse v rokoch 1996 az 2015 sa podla niektorych datasetoch prakticky zastavilo.
.
Ale nebude si nejakymi faktami kazit peknu rozpravku nejakymi faktami, a zvysenie poziarov v grafe zo Sibira prisudime nasemu oblubenemu univerzalnemu strasiaku - GLOBALNEMU OTEPLOVANIU. Muhehe...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

hm

oteplovanie sa zastavilo? to vari nejake bolo?
ja som si myslel, ze ziadne ani nebolo, ze su to len keci nejakych socialistickych zelenych tarajkov ...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

jasne

ze nebolo, to musi byt kazdemu jasne :-)
.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Chlapci, to je ale vase tvrdenie,

ze oteplovanie nebolo.
Nie moje.
.
Hodit sem ale casovy vyskyt poziarov niekde v prdeli na strednom Sibiri, a na zaklade toho tvrdit ze lesom (globalne!!!) hrozi zahuba od globalneho oteplovania nie je zlucitelne s exaktnym uvazovanim.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Co je zlucitelne s exaktnym uvazovanim?

Klimatologie, lesnictví, meteorologie... přímo nepatří mezi exaktní vědy ale jen vědní obory stojící nad exaktními jako nastavba, kde zásadní podíl tvoří pravděpodobnostní vyjadřování.

Právě huncut.. ale použil tvrzení ... " hrozi zahuba od globalneho oteplovania" ... které není s principu exaktní - tedy prosté vágnosti. Prostě proto, že hrozba je vágní pojem neslučitelný s exktní vědou.

Věda i když není vždy exaktní tak má jednu velmi významnou vlastnost. Dokáže totiž předpovídat a I když je taková předpověd vyjádřena pravděpodobnostně tak může mít nesmírný význam - a o to aby vědy dávaly co možná věrohodné předpovědi jde. Potřebujeme přeci doředu vědět co nejvíce a co nejvěrohodněji.

Píši to proto, že argumentace exaktností může být ze svého principu korektní jen v oblasti exaktních věd. Právě huncutův pohled je příznačně jak nemístný (hodnotí exaktně nehodnotitelné) tak neexaktní - používá vágní argumentaci.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Sarlatanstvo nie je zlucitelne

s exaktnym uvazovanim.
.
Na to, aby si mohol vseobecne tvrdit korelaciu:
narast globalne A => narast globalne B
treba ukazat ovela viac, nez B lokalne v nejakej hornej-dolnej (=LOKALNE) narasta z casom:
narast casu => narast lokalneho B
.
A = teplota
B = vyskyt poziarov (frekvencia alebo rozsah)
.
Toto je elementarna logika, ktora plati uplne nezavisle od toho, ci sa pouziva v klimatologii, lesnictve alebo meteorologii.
Samozrejme sarlatani sa roznymi sposobmi snazia tvrdit, ze 1+1=3.
Napriklad nezmyselnym filozofickymi blafmi o tom, ze 1+1=2 iba v ramci exaktnych vied.
.
Z historie vieme, ze faune najlepsie darilo prave vtedy, ked tu bolo podstatne teplejsie nez je dnes. Doomsayerizmus o tom, ze oteplenie znici lesy nema teda racionalne zaklady.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

"Z histrorie víme"..

... především to, že právě v období náhlých a výrazných změn klimatu... docházelo k masovému vymírání - kdežto v období relativní stability byla druhová rozmanitost vyšší a relativně ustálená. (Pomíjím epizody dlouhodobého prakticky až celkového zalednění).

Dávám tedy hunciutovi za pravdu, že pokud byla dlouhodobě ustálená situace a teploty byly vyšší - tak se skutečně biosféře dařilo velmi dobře a tomu napomáhal i relativně nižší rozdíl teplot mezi tropy a polárními oblastmi. Oceány byly o cca 100m výše, stálé polární čepičky neexistovaly.
V té době ale neexistoval ani homo s.s. (třeby jen s minimální spotřebou obdobnou životu kolem) a všechny druhy i přes výhodnost podmínek žily na hranici možností v metabolicky relativně vyrovnaném prostředí.

Dneší situace je ale taková, že druhy už mizí tempem víc jak 1000x vyšším než před antropocénem a nejen to, teploty se mění zhruba o dva řády rychleji jak na konci poslední doby ledové.... a planeta touto razantní změnou opravdu směřuje do klimaticky relativně vyrovnanějšího období které zde panovalo před nástupem čtvrtohor.

Např smrk vzláště pěstovaný na dřevní hmotu - tedy monokulturně a v teplejších oblastech než je přirozený výskyt - se takto stává velmi citlivým bioindikátorem nebot kůrovec naopak potřebuje k vícegeneračnímu namnožení teplo a sucho. Pak stačí málo a kalamita kůrovcová či požár porost zničí.
Navíc oslabené stresem kyselými dešti, se tak u nás lesy mnohde stávají velmi nestabilními a proto se smrky už přestávají vysazovat. To znamená ekonomické stráty které jsou při ignoraci dlouhodobých změn jen vyšší. Právě proto má význam předpověd vývoje klimatu na cca století dopředu - pokud nebude ignorovaná.

Pro přirozené prostředí tundry, boreálních lesů... ale nutně platí fyzikálně odůvodněný vyšší odpar rostoucí nelineárně více s teplotou. Ten může ale nemusí být kompenzován srážkami. Vyšší nárazovost srážek s rostoucí teplotou je přitom navíc pro půdní vláhu nevýhodná. Posun podnebních pásů proto doprovzejí častější kalamity různých typů - někde požárů jak píše autor.

Háček je prostě v tom, že na této planetě je extrémě přemnožený druh s extrémní spotřebou kterou už nedokáže krýt s obnovitelných zdrojů a i ty začínají kolabovat. Tento druh přitom změny způsobil a je zároven doposud závislý na ekosystémových službách planety násobně více jak na celosvětovém HDP které ale většinou tvoří na podkladě neobnovitelných zdrojů které mu rovněž docházeji.

Kdo toto vše už očividné ignoruje, nejspíše jen urychlí a prohloubí kolaps současného stavu. Za cca tisíciletí pak dojde k ustálení do klimaticky vyrovnaného období (bez rizik propadu do dob ledových) ale je otázkou - kdo či co se této doby dožije?
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

paras

1. odstavec: ako to vieš a môžeš to aj dokázať?
3. odstavec: môžeš uviesť zoznam vymretých druhov povedzme za posledných 100 rokov? Ak nemáš zoznam, koľko osobne odhaduješ, že zmizlo druhov za posledných 100 rokov a koľko nových druhov vzniklo za ten čas? Aký je celkový počet druhov na Zemi podľa teba? ( Ja odhadujem cca 100 miliónov druhov...takže nejakých 50 000 vymretých druhov za posledných 100 rokov je mizivé percento... )
4. odstavec: čo je z pohľadu ekológie ekonomická strata?, smrek je umelo vyšľachtený a zámerne bezhlavo vysádzaný všade, kde sa len dá, hoci na to nemá podmienky, smrek je taká ľudská invazijná rastlina ( čosi ako obilie)!
5. odstavec: môžeš tvrdenie dokázať?
6. odstavec: koľko je podľa teba "optimálny" počet ľudí na Zemi ako konkrétne zabezpečíš takýto optimálny počet v praxi?
7. odstavec: v Nostradámových veštbách a v Biblii je predsa všetko už napísané.... :-D
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Ve zkratce

ad 1. Důkazy já sám podat nedokážu - geologové, paleontologové ... ano ale jen s určitom mírou pravděpodobnosti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
ad 2. Nejdynamičtěji se mění viry a bakterie - těch je opravdu hodně ale převapuje mě , že by se vůči nim chtěl jaro... vztahovat ve svém vývoji. Článků na téma vývoje diverzity vyšlo nespočet ale to hlavní podchycují knihy ohrožených či vymřelých druhů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
Problematiku už před desetiletím pškně popsal třeba D. Storrch.:
http://casopis.vesmir.cz/clank...

ad 4. Smrk je skutečně pro člověka/lesáka něco jako "obilí". Roste relativně rychle, ve sponu... s minimem vynaložené pracnosti, dobře se zpracovává.... Podobně by zemědělec začal mít problém pokud by chtěli v mírném pásmu uživit populaci bez obilovin - také zde nepůvodních.

ad 5. Vazbu odparu na teplotě a dalším už dokázali jiní a jiní to přehledně zpracovali třeba:
http://vetrani.tzb-info.cz/807...
V tomto článku navíc není zohledněn fakt, že odparné teplo vody s teplotou mírně klesá.

ad 6. Optimální počet lidí neznám ale faktem je, že po několik tisíc let populace stagnovala na úrovni kolem jedné miliardy. "Zabezpečit" SÁM nedokáži ani to, aby dnešní česká populace nevymírala a ani to aby natalita v Africe momentálně negradovala.
https://cs.wikipedia.org/wiki/...

ad 7. Ve chvíli když začíná probíhat hned několik i samostatnš dost vážných a nezávisle ověřitelných jevů (změna složení i acidity oceánů, složení atmosféry, vývoj surovinové dostupnosti...) je také možné vzpomínat na věštby mudrců své doby - ale už to nepokládám za nutné. Ba naopak jsme ve vědění relativně dál než při věštění. Tím ale netvrdím nic o jistotě - jen o znepokojivě rostoucích pravděpodobnostech.

K zamyšlení. Nejistota však může činit život i ve svízelné situaci krásným. To je výhoda deterministicky chaotických tedy komplexních přírodních systémů. O udržení života - nikoli o přehlížení možností a pestrosti - mi jde. Přehlíženy jsou pak dnes pravidelně možnosti intenzivního rozvoje. Ten doposud extenzivní musí nutně časem v uzavřeném systému planety degradovat. Nepříjemnosti pocitu ze stísněného prostoru... se už dlouhodobě a svým způsobem úspěšně vyrovnávají spisovatelé scifi. Osobně obdivuji Asimova.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

paras

Ďakujem za rozsiahle odpovede na moje otázky.

Chápem, že na mňa nemáš veľa času a tak sú odpovede pomerne "ledabilé".
Pristavím sa iba pri dvoch odpovediach:

ad 3.: Prečítal si vôbec ten článok na ktorý sa odvolávaš? Autor polemizuje so "streštenými" predpokladmi o vymieraní druhov a ich počte a skôr zastáva môj názor, že vymieranie druhov nie je vôbec tak výrazné a počet druhov bude asi vyšší ako 3O miliónov...

ad 6.: Vágna odpoveď, hoci v prvom príspevku si alarmisticky hodne panikáril o premnožení "člováka" ( Lasica a Satinský ). Existujú odhady, že Gaia uživí až 20 miliárd ľudí. Takže nepanikuj, je to predčasné. Problémy nárastu populácie zatiaľ nevieme technicky ani morálne vyriešiť, takže ich zatiaľ nie je potrebné nejako podrobnejšie analyzovať. Každé navrhované riešenia totiž narážajú okamžite na problémy humanity a morálky....

Jednoducho je to tvoja osobná vlastnosť - báť sa! Bojíš sa budúcnosti na základe fantazmagorických, neoverených a nepotvrdených teórií o premnožení ľudí, vymieraní druhov, globálneho otepľovania ( hoci hrozby sa už opatrne presúvajú za rok 2100, čo z nás málokto dožije), topenia ľadovcov a čo ja viem čoho ešte....

Avšak ako na potvoru nič z toho sa reálne nepotvrdzuje, preto aj náš obľúbený priateľ Ač sa uchyľuje k báchorkám o požiaroch Sibírskych lesov. Teda zase poskytuje údaje s najmenej prebádanej a sledovanej oblasti sveta, kde možno ťažko veriť dátam ožratých mužíkov a pritom abstrahuje od iných, napríklad spoločenských dôvodov požiarov ( podpaľačstvo, zámerne vypaľovanie lesov a podobne...).

Perlička na záver: na jar tohoto roka SHMÚ s veľkou slávou zverejnilo, že bude na svojej stránke zverejňovať podrobné údaje ( na mapke ) o vysychaní Slovenka. Ale Gaia sa na plány SHMÚ vybodla. Prší, prší a prší......
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

"Jaronbům"

ad3. Také jsem proti "střeštěnostem" - právě proto jsem dal odkaz na Storcha kterého si velmi vážím za seriozní postoje. Pokud jde o vyčíslení 1000x rychlejšího tempa ja před Antropocénem tak za tím stojím (viz recenzovaná publikace "Podmaněná planeta" kde je uveden i původní zdroj) a ani Storch toto číslo nevyvrací.
Naopak vývoj druhové rozmanitosti dokumentuje grafem ilustrujícím, že i bez znalosti počtu druhů lze jejich pokles vyvodit s rozlohy a není přitom nezbytné spekulovat o tom, že něco vzniká, něco jsme přehlédli atd.
Např. 2/3 známých druhů přitom žije v deštných pralesech které jsou právě dnes nejdevastovanější a tak třetina největšího Amazonského už zmizela...

ad 6. Ohražuji se proti podsouvání snahy šířit paniku. Pokud ji Jaro vnímá - jsou to jeho panikářské pocity a neměl by číst články pro dospělé. Já vnímám s vývoje světa spíš smutek ale pamatuji si, že jako kluk jsem byl optimistou věřícím že vše vyřeší cesty do vesmíru.

Odhady udržitelné populace asi existují různé pro různé kvality života a bylo by dobré je zde uvádět takto aby byly zřejmé souvislosti.
S růstem populační četnosti a zároven spotřeby se v uzavřeném systému nutně snižuje stabilita a ani dnešní četnost za stávající spotřeby a míry recylace proto není trvale udtžitelná.
Kdo nevěří může si trvalou životaschopnost vyzkoušet v adekvátně zmenšeném uzavřeném systému. Viz třeba experiment "Biosféra" ale i do něho si autoři odpustili zamontovat automobil natož turistické letadlo.
https://en.wikipedia.org/wiki/...

.....
Tvrzení, že se bojím, že mám fantasmagorické představy... od někoho kdo nedokládá své postoje ale jen spekuluje o pochybení - považuji za absurdní projekci. To je ale vcelku běžná lidská vlastnost a ta např na Titaniku vedla ke známému tančení na potápějící se lodi....

Mám však relné obavy s vývoje světa jako uzavřeného a přetíženého systému. Podobné otázky si zřejmě ale kladou i autoři experimentu biosféra a další. To není primárně o strachu ale o nadhledu, znalostech, zkušenostech... které jaro.. asi postrádá.
Považuji proto naopak za krátkozraké až prostoduché si myslet, že náš svět je nekonečný, že tedy nemá limity růstu a nerostou proto jeho vnitřní problémy.
....
K odparu vody. Ta která se odpaří ve vzduchu setrvá jen krátce a někde spadne. V našich podmínkách pak zvýšení teploty o cca 1C vyžaduje srážky o cca 100mm ročně vyšší na krytí odparu. Srážky v naší oblasti jsou dlouhodobě prakticky ustálené jen se mění roční průběh a ubývá sněhových - naopak teplota průběžně roste.
Dlouhodobá nerovnováha nutně vede k posuvu podnebních pásů kde projevem může být i růst požárů.

Osobně jsem rád, že i v ČR letos prší vydatněji jak vloni. Něco jiného je ale obecný posun rizika k vysychání krajiny který se projevuje třeba na hladině spodních vod která je v průměru dlouhodobě podnormální i přes mírné zlepšení posledního období.
http://portal.chmi.cz/aktualni...
http://portal.chmi.cz/files/po...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Na aku skutocnost chcel basnik upozornit

"Je dôležité tiež upozorniť na skutočnosť, že ľudia už znížili plochu lesných porastov asi o 30 %, ďalších 20 % lesov je degradovaných, a len asi 15 % lesov zostáva v pôvodnom stave. Podľa nedávnej štúdie v časopise Nature je v porovnaní so začiatkom ľudskej civilizácie na svete už iba približne polovica lesov (Crowther a kol. 2015)."
.
Takze aka je ta "skutocnost" ?
30% uvedenych na nejakom aktivistickom webe?
Alebo tych 50% od majitela stroja casu, ktory docestoval az na zaciatok ludskej civilizacie (kedy presne to bolo?) aby tam poratal stromceky.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

Na zaciatku civilizacie bol ladovec az po nas, ak nie este nizsie, takze tie stromy od stredu Europy sa lahko spocitali na prstoch jednej ruky.
No a odvtedy ich ubudlo 30%.
Ved je to take jednoduche. Ci?

miro novak oponice
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Lesy sú ozaj nevyhnutné

na regulovanie vodného cyklu nad kontinentami. Lesom zadržiavanie vody vo veľkých vodných nádržiach až tak nepomáha. Skôr by im pomohlo dôsledné zamedzovanie vodnej erózie spôsobenej ľudskou činnosťou hlavne pri ťažbe dreva a tiež by im pomohlo, keby ich bolo viacej. Významné odlesnenie človekom významne narušilo regulačné vodné cykly, postupuje desertifikácia a významne stúpa odlesnením neodstranený CO2.
V rámci CO2 ľudia (aj vedci) by sa mali podstatne viacej zaoberať vplyvom erózie lesov, odlesňovania a znečisťovaním mora, kvantifikovať to (niektorí by boli prekvapení výsledkami) a robiť v tom podstatne viacej.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Aha, zase hradzky.

Jasne, zadrzovanie vody vo velkych nadrziach je nanic, zachranit nas mozu iba a jedine hradzky od Kravcika.
Po ich zavedeni, podla jeho vlastnych slov, mame do desiatich garantovany raj na Zemi.
.
Tato inicativa uz zacina mat znaky sekty.
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Poniektori vidia hradzky

uz aj tam, kde nie su :)
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

drahy Jozef, zober si raz stan a chod stanovat do lesa aspon mesiac a sleduj, ako je to so zadrziavanim vody. Najdi si clovekom aspon 30 rokov nedotknuty kus lesa. Neustale si opakuj tu mantru z predosleho prispevku, aby si videl, ako je nefunkcna.

miro novak oponice
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

Co sa deje s vodou pri vyssej teplote? Nuz, za staleho atmosferickeho tlaku, sa viac odparuje. Ked bude viac vody v atmosfere, bude jej menej v moriach a preto je dost pochybne hrozenie zaplavenim napr. Malediv. Ale k teme clanku - ked je viac vody v atmosfere, tak aj viac prsi a caste dazde nie su priaznive pre lesne poziare. BTW puste ani teraz nie su niekde v horucich tropoch (tam su dazdove pralesy), ale tam, kde napriklad geografia nedovoli prichod mracien (Atacama).
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

Myslí to Stefan vážně?

A co když Stefane vzroste jak teplota tak vlhkost a nebo se dokonce i změní rychlost proudění vzduchu nad hladinou? ...."za staleho atmosferickeho tlaku, sa viac odparuje"... ?

A kam se Stefanovi vytratila rostažnost vody s teplotou - nebo tání ledovců? ..."Ked bude viac vody v atmosfere, bude jej menej v moriach"...?

A proč jsou častěji v oblastech obratníků a polů tlakové výše a proč ty k sobě vzdušnou vlhkost nepustí a nepustí... a to i v rovinatém terénu? ..."geografia nedovoli prichod mracien" .... ?

Slyšel Stefan někdy o globální cirkulaci atmosféry?

Pokud by ho záludnosti meteorologie či vývoj klimatu a jeho dopady přeci jen po těchto otázkách zaujaly - nabízím zkusit třeba:
https://is.muni.cz/do/rect/el/...
 
Hodnoť:   mínus indicator plus

 

Copak, parasi?
Tvuj prvni odstavec je zcela nezruzumitelny - co vlastne chtel basnik rici?
Tvoj druhy odstavec - mas cisla kolko vody pribudne v mori z roztopenych ladovcov, ked sa teplota zvysi o 1 stupen a kolko jej odbudne vyparovanim pri tejto zmene teploty? Ak nie, tak co sa ti nezda?
Tvoj treti odstavec - co myslis, comu vdaci Atacama za svoju existenciu?
"Slyšel Stefan někdy o globální cirkulaci atmosféry? "
Slysel - a co ma jako bejt?
 

1 2 >

Prihláste sa

(?)
 


Ďalšie možnosti
Zoznam diskusií

Registrácia
Zabudnuté heslo
Kódex diskutujúceho

Najčítanejšie na SME


    Domov NajnovšieNajčítanejšieDesktop