Vedomie, ako aj silová interakcia vzniká iba vtedy, sa keď niečo mení, keď niečo chceme vo vedomí zmeniť. A to ste ne správnej ceste. To ste vo vašom článku správne vystihol. Ak relativistickí degeneráti začnú na obsah vášho článku brechať, havkať, tým iba potvrdia vašu pravdu.
Světelný smog ohrožuje zdraví, nejhorší je modré světlo, říká chronobioložka 9. února 2019 20:01 Světelného znečištění podle odborníků každoročně přibývá. Větším problémem než nebe, na kterém nejsou vidět hvězdy, je ale negativní vliv světelného smogu na živé organismy. U člověka může nadměrné množství světla v nesprávnou dobu způsobovat rakovinu a rozvinout deprese. O tom, jakou roli hraje v našich životech tma, jsme si povídali s chronobioložkou Zdeňkou Bendovou. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/do...
Do diskusií sa môžu zapojiť všetci predplatitelia SME.sk, Korzar.sk a Spectator.sk. S predplatným získate neobmedzený prístup k článkom, ako aj neobmedzený počet príspevkov v diskusiách. Ak ešte nemáte predplatné, kúpiť si ho môžete tu.
Pět zvláštních následků nedostatku spánku. Hůře zvládáte emoce i práci 12. září 2017 Málo hodin strávených klidným a posilňujícím spánkem se projeví nejen únavou, nadměrným hladem a podrážděností. Některé důsledky nevyspání vás možná překvapí.
Pro většinu z nás je kvalitní a dostatečně dlouhý spánek předpokladem úspěšného dne, kdy se budeme cítit fit, v pohodě a v práci budeme podávat optimální výkony. Spánek je naprosto nezbytný k regeneraci organismu a při jeho nedostatku můžete zaznamenat zhoršení některých základních funkcí těla.
„Poruchy spánku souvisejí jak se zvýšeným rizikem srdečního infarktu, tak s vyšším rizikem mrtvice. Špatný spánek by měl být považován za pozměnitelný rizikový faktor chorob oběhové soustavy stejně jako kouření, nepohyblivost a špatný jídelníček,“ uvedl neurolog Jiří Ondra.. Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/z...
Ak ste doteraz nebrali málo spánku dosť vážne, začnite. Aj jedna noc môže byť toxická..
Rizikom sú tiež nočné služby, ktoré ženú mieru úzkosti do kritických hodnôt, a aj tie najskromnejšie obmedzenia spánku sa spájajú so zvýšením pocitu spoločenskej izolácie a samoty.
Napríklad škôlkari, ktorí vynechávajú poobedňajší spánok, sú v pexese horší ako tí, čo si zdriemnu, a to aj vtedy, keď v noci spánkový deficit doženú.
Alarmujúce je aj nové zistenie, že mizerný spánok môže zvýšiť riziko Alzheimerovej choroby, pričom už jedna vynechaná noc zvyšuje v mozgu hladinu bielkovín, ktoré v telách pacientov vytvárajú toxické zhluky.
Podľa výsledkov výskumu na červoch predstavuje spánok základný stav neurónov, do ktorého sa prirodzene vracajú. „Zistenia majú potenciál pomôcť s nápravou porúch spánku,“ vraví vedec Tomáš Eichler.
Spánok pozná takmer každý živočích na svete. Aj napriek tomu, že je veľmi rozšírený, ide o jeden z najzáhadnejších biologických procesov vôbec.
Aktivita predstavuje istú nevýhodu, pretože keď živočích spí, stáva sa ľahkou obeťou pre predátora. Počas spánku nemajú živočíchy prístup k potrave a nemôžu sa páriť alebo inak socializovať.
Prečo teda spánok potrebujeme? Ako prebieha zaspávanie a prebúdzanie? Čo kontroluje tieto procesy? Ostáva časť neurónov počas spánku činná a reguluje prebúdzanie? Neurogenetik Tomáš Eichler, ktorý pôsobí ako vedec vo Viedni, hľadá odpovede na tieto a príbuzné otázky neurobiológie.
Ako miesto narodenia ovplyvní osobnosť človeka Správanie nie je geneticky dané.
4. jan 2019 o 14:17 THE CONVERSATION, Samuel Putnam, Masha A. Gartstein
Dnes sa zdá, že výnimočné správanie a charakteristické znaky sú hlboko zakorenené v niektorých kultúrach.
Taliani divoko gestikulujú, keď rozprávajú. Holandské deti sú výrazne pokojnejšie a menej malicherné. Rusi sa len málokedy usmievajú na verejnosti.
Ako vývojoví psychológovia sme fascinovaní týmito rozdielmi, ako sa formujú a prechádzajú z jednej generácie na druhú.
Naša nová kniha Toddlers, Parents and Culture (Batoľatá, rodičia a kultúra) skúma spôsob, akým hodnoty spoločnosti ovplyvňujú rozhodnutia, ktoré rodičia robia - a ako to naopak ovplyvňuje, kým sa ich deti stanú.
Aj krátky 20- až 30-minútový „šlofík“ zvýši schopnosť učiť sa o 30 percent na niekoľko hodín, vraví neurogenetik a odborník na spánok Tomáš Eichler.
Nedostatok spánku neškodí len intelektuálnej produktivite, ale môže spôsobiť aj depresiu, zvýšiť hlad a spôsobiť nadváhu, urýchliť starnutie, zvýšiť riziko cukrovky, spôsobiť poruchy srdcového rytmu, poruchu libida, oslabiť imunitu, zvýšiť riziko niektorých nádorov (aj kvôli tomu, že imunita je namáhaná) a narušiť hormonálne regulácie.
Odkedy je človek človekom, ba možno aj istý čas predtým, sprevádzajú jeho putovanie po zemskom povrchu nerozluční spoločníci – psi. Dodnes si ani vedci nie sú celkom istí prečo ľudia a psi začali žiť v tesnej a vzájomne výhodnej blízkosti, ktorá svojím spôsobom zmenila vlka na psa – a to dokonca i po stránke genetickej. V hektickej modernej dobe a predovšetkým v urbanizovaných častiach nášho sveta už dávno všetci títo štvornožci nespĺňajú svoju základnú funkciu strážcov majetku, no vďaka svojej všestrannej využiteľnosti na seba berú funkciu moderných a trpezlivých terapeutov.
Izolácia má hlboké účinky na ľudské telo a mozog. Tu je to, čo sa stane SARITA ROBINSON, KONVERZÁCIA 3 FEB 2019 Predstavte si, že ste boli obmedzovaní na malú, tmavú miestnosť bez sociálnej interakcie počas 30 dní. Málokto by pri tejto príležitosti nevyskočil.
Ale v novembri 2018 profesionálny americký pokerový hráč Rich Alati vsadil na 100 000 dolárov, že dokáže prežiť 30 dní sám a v úplnej tme. https://www.scienceale*****/isolation-has-profound-effect s-on-the-human-body-and-brain-here- s-what-happens
Osamelosť môže poškodiť naše duševné aj fyzické zdravie . Sociálne izolovaní ľudia sú menej schopní riešiť stresové situácie .
Majú tiež väčšiu pravdepodobnosť pocitu depresie a môžu mať problémy s spracovaním informácií . To zase môže viesť k ťažkostiam pri rozhodovaní a ukladaní a odvolávaní pamäte.
Ľudia, ktorí sú osamelí, sú tiež náchylní na chorobu . Výskumníci zistili, že imunitný systém osamelého človeka reaguje inak na boj proti vírusom, čo zvyšuje pravdepodobnosť vzniku ochorenia.
Moderní medicína toho má na mírnění utrpení hodně. I na to duševní. V naprosté většině se to polyká a jen výjimečně aplikuje potíráním, nebo injekčně. Hitem poslední doby se stávají nosní spreje. Jeden takový už schválila americká FDA. Chmury z depky prý zažene dříve, než bys řekl švec. Není divu, účinnou látkou je esketamin. Od ketaminu, za jehož držení by nás zavřeli, se přitom liší jen v detailech. Psychiatři v Severní Karolíně si řekli, že „dost už bylo chemo“ a zkusili se poprat s bolestí duše elektrickým proudem.
Závěr
Odzkoušená modulace endogenní mozkové aktivity sinusovým vzorem elektrického proudu vykázala statisticky významné zlepšení stavu pacientů. Vadou na kráse prezentované studie je malý rozsah souboru, na němž pokus probíhal. Tři desítky pacientů nejsou nic moc. Autorům ale budiž ke cti, že na rozdíl od jiných podobných studií, zvolili dvojitě slepý experiment, což jejich výsledkům dodává na důvěryhodnosti. Nejspíš tak můžeme souhlasit s jejich tvrzením, že pro nemocné s MDD mají alternativní léčbu bez chemie. Pokud statistiky psychiatrů nepřehánějí, tak by nemocných s MDD, kteří by z nového poznatku mohli mít užitek, mělo mezi námi být okolo 16 %. To je dost na to, aby se nějaký jiný tým pokusil výsledky Američanů ze Severní Karolíny zopakovat, a jejich novince cestu do klinické praxe tím urychlit.
Příkladem, kam pak bezradnost může vést, je 14letý Tomáš. Při automobilové nehodě se mu zabili dědeček s babičkou. Chlapec nejdřív prožíval úzkost a stres, jež však neuměl řešit jinak než konopím. Postupem času přestal rozumět nejen sám sobě, ale přestali mu rozumět i spolužáci. Po několika letech se nakonec propadl do psychózy, pokusil se o sebevraždu a byl převezen do psychiatrické nemocnice.
Jeho příběh není tak výjimečný, dle statistik se s nějakou formou duševního onemocnění potýká každý pátý dospělý Čech, přičemž většina těchto potíží vzniká ve věku do 14 let. Ročně jsou hospitalizovány skoro tři tisíce dětí.
Calhoun opakovane dokázal, že celé populácie myší, ktoré neohrozovalo nič, o nič nebojovali a o nič sa nemuseli snažiť, zdegenerovali natoľko, že to viedlo k ich vyhynutiu.
Bez boja o prežitie, bez vzájomnej pomoci v núdzi a bez utrpenia bol život povrchný a zbytočný. Tento boj totiž spájal celé spoločenstvo. zdroj: https://dennikn.sk/blog/22911/...
Ahoj Tomi Lee, článoček sa mi veľmi páči, lebo je tam veľa obrázkov, kde sú psíky. Je to podľa mňa podmienené aj tým, že o jedného sa z času na čas starám, keď jeho pani potrebuje odbehnúť do Poľska alebo do Čiech alebo do inej galeríjnej galaxie. Určite sa pridávam k názoru, že psík je terapeutický dobrovoľník. Robí to z lásky a s radosťou. Depresie vznikajú alebo prirodzene (je tam spúšťač) alebo neprirodzene, (čiže chemicky). Nechcem tu vysvetľovať čo je príčinou, lebo tých môže byť milion variácii na miliontú. V poslednej dobe som zistil, že každá duševná porucha (rozumej moderne choroba) má svoj duchovný rozmer (väčšinou ani iný nemá). Preto cesta ako s tým pracovať a vyzdravieť je objaviť svoju stratenú duševnú silu a to sa dá iba dlhodobým procesom ozdravenia duše. Momentálne som ja sám tak asi na polceste ale verím, že tých 14 rokov s mojou F31 diagnózou ma naučilo veľmi veľa. Postupne naberám dostatok duševných síl na to aby som jedného dňa si mohol s určitosťou povedať, že tá chemická cesta v kombinácii s prekonávaním životných prekážok stála za to. Som tiež občas zúfalý, znechutený spoločnosťou, úzkostný, depresívny, ale dlhodobo nad tým vyhrávam. Som príkladom toho, že ak začneme byť k sebe úprimní a začneme sa mať radi, tak všetko v tomto živote sa dá zvládnuť. To, prečo som sa doteraz nikdy nepokúsil o samovraždu je v tom, že sa mám stále rád bez ohľadu na to aký ťažký je môj život (možno ľahký). Určite tento článok je veľmi terapeutický. Gratulujem a verím, že pomôže ľuďom, ktorí sa rozhodujú, či sa zabiť ráno, na obed, večer alebo v noci a zistia, že stačí si iba zaobstarať psíka a ich život bude naplnený.
..veľmi pekne ďakujem, väčšinou sa stretávam opačnými reakciami. Psík samozrejme nieje všeliek, ale isto môže zavážiť keď je najhoršie a pomôcť, ved aj preto ľudia pred 33 000 rokmi s vlkmi uzatvorili partnerstvo!
ďakujem za príspevok,
buď som to tak dobre napísal,
alebo to ani nikto nedočítal dokonca:(