Nedávno jsem narazil na otevřený dopis slovenských psychiatrů jejich premiérovi. Zajímavé čtení, to vám povím. A hlavně mě to inspirovalo k jednomu nápadu. Neříkám, že je to novinka – určitě už to někoho napadlo. Ale realizace? Nikde nic. Takže: co kdyby museli všichni, kdo chtějí do politiky, povinně projít psychotesty?
Jistě znáte heslo „auto může být zbraní“. Jak by taky ne. Většina z nás má řidičák a ti odvážnější i auto. A když se k tomu přidá chlapské ego… máme z toho rovnou kulomet kadence ta ta ta ta – a možná ještě vyšší. Teď si ale představte, že takový egomaniak dostane do ruky politickou funkci.
Řidiči musejí chodit na psychotesty, pokud spáchají něco šíleného, a od určitého věku i na lékařské prohlídky. Tak proč ne politici?
Lokální úroveň
Začal bych zlehka. Na radnici by stačily obyčejné testy. Kontrola fleků, test empatie, možná i to pověstné kladívko na koleno. Kladívko na koleni může zjevit lecjaká tajemství. Jeden šikovný doktor a máte to hotové raz dva. Pokud by politik prošel, dostal by certifikát kvality. Platnost? Jedno volební období.
Krajská úroveň
To už je trošku tvrdší oříšek. Tady bych doporučil kompletní ambulantní vyšetření. Čtyři pondělky za sebou, podrobný dotazník, test osobnosti a samozřejmě kladívko. Tajemství z kraje mohou být nejen odhalena, ale i docela zábavná.
Parlament
Parlament, to už je diagnóza sama o sobě. Zde bych navrhl preventivní hospitalizaci. Na měsíc. Skotské střiky, elektrošoky a moje oblíbené kladívko na koleno. Není to řešení, ale aspoň nějaká prevence.
Vláda
Dostat se do vlády by mělo být za trest. A vést ji? Na to certifikát nestačí. Doporučuji rovnou konzilium specialistů. A premiérovu pracovnu bych přesunul přímo do ústavu. Jen tak, pro jistotu. Aby byl dohled.
Prezident
Prezident je u nás spíš taková formální záležitost. Tady stačí jen pohovor u osobního lékaře. Něco ve stylu: „Fakt to chcete? Jste si jistý? No, tak hodně štěstí.“
Co myslíte? V dnešní době je na všechno psychotest. Tak proč ne na funkce, které nám ty psychotesty pak nařizují?
A teď už musím končit. Slyším kroky. Asi si pro mě jdou. Jdu na psychotest.
