https://blog.sme.sk/nekudova blog.sme.sk blog@sme.sk sk Stojím ve sprše… a pláču… někdy pláču ve sprše… je tam klid a proud vody smyje nejen slzy… Nevidím si na nohy… už asi dva měsíce… nevím, jestli jsem si je dobře umyla… 6717e71f-3c16-4992-a286-c3f2bfe8d5a7 Fri, 15 May 2020 17:13:45 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-xy-jeden-rok Sportovala jsem. Dost. Víc, jak běžný smrtelník. Každý den. Každý víkend. Basketbal, to je prej hned vidět. Výška je relativní… říkaj malí. Jsem vysoká. Žije se mi dobře. Z výšky. Z ptačí perspektivy. A někdy lítám. 853ffc89-e804-44fe-b4c3-cc0109d3275a Tue, 29 Oct 2019 06:21:00 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-osmy-respekt Říká se, že šťastná matka, šťastné dítě. Taky se říká, že matka, která se vrátí do práce, je špatná matka. Soudit? Máme to v genech… Od opic? eee8e704-8c65-47b6-8403-727fcb35dee0 Sun, 29 Sep 2019 18:15:38 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-sedmy-navrat Usadit se v Starom meste bylo to nejlepší rozhodnutí. Život. Kultura. Historie. Vzrušení. Ranní procházka. Do kopce na hrad, po Zámocké dolů, káva na Michalské, končíme v Prezidentské zahradě. Centrum Bratislavy není velké. 5f06c8c4-a757-4285-9ca6-6b1ade99ccc5 Sun, 15 Sep 2019 18:40:25 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-sesty-cerstvy-vzduch Koukám se do zrcadla. Na sebe. Na ženu. Výška stejná. Štíhlá, jen „rozgajdaná“. Černých vlasů o polovic míň na hlavě, o polovic víc v záchodě. Tmavě hnědý oči beze změny. Vrásky? Že prej mimické. Prej nemám řešit. 337253f6-003a-4223-8118-6755514e098b Sun, 08 Sep 2019 17:52:11 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-paty-zena-matkou Babička, babka, babča, bábinka, stará mama, starká, Boženka, Jarmilka… každé dítě má ty svoje vlastní… mámy svých rodičů… různá oslovení, stejná role. f8a4d845-a1f3-4ed0-be3a-34166fb46dac Sun, 01 Sep 2019 18:36:42 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-ctvrty-babicky Přemýšlím, o čem přemýšlí. Dívá se na svět. Na mě. Vidí mě. Podle sebe. Asi jsem pro ni dokonalá. Namýšlím si. Příjemný pocit. b18daa02-0f03-45e9-a6fa-645523db5e0d Sun, 25 Aug 2019 15:41:27 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-t-eti-mate-ske-pouto Ještě byla Dorotka v břichu a mě už braly roupy na dovolenou. Naposledy jsem byla na lyžovačce v Malině. cfe74f13-c5b4-4586-9dee-f037a49ac9ea Sun, 18 Aug 2019 17:08:37 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-druhy-tak-trochu-jine-chorvatsko Je vesmírně neuvěřitelné posadit se za počítač a ťukat do písmen klávesnice. Za poslední tři měsíce se mi to dnes podařilo poprvé. 77deaf48-f9be-4fe0-8494-a8b3f892e281 Sun, 11 Aug 2019 16:18:07 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/dil-prvni-hlavou-dol „Věk je jen číslo“. Říkají mladší starším, aby se necítili opotřebovaní. Říkají starší mladším, aby se necítili méněcenní. 684d8cfb-2258-4fc7-9f27-7aab5a4b7f6f Thu, 17 May 2018 10:09:15 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/v-tomto-obdobi Být Miléniálem . . . Být Miléniálem . . . Jaké je být Miléniálem? Přemýšlím. Žasnu. Všichni okolo mě vědí. Všichni o tom píší. O nich píší. O nás. O mě. f63a0a16-48ab-49da-8c33-1e17cc3b41de Wed, 04 Apr 2018 09:11:12 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/mandat Mám talent na balení. Na balení věcí. Na balení věcí do krabic, pytlů, kufrů, tašek. Jde mi to rychle, vždy se vše do všeho vleze. Vím, co budu potřebovat, co budou potřebovat druzí. Nikdy nezapomenu nic důležitého. b2d691df-8d04-4d4b-a0fe-4c74b20161b3 Wed, 28 Mar 2018 13:12:04 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/nove Volný páteční večer. Marně si snažím vzpomenout, kdy tato situace nastala. Chvíli přemýšlím kam? S kým? Kdy? Až nápad zůstat doma, napsat pár řádků, bez účelu finálního rozuzlení, zní atraktivně. 2308caa3-455f-4c12-b3c6-64547ffa7d27 Fri, 25 Aug 2017 19:10:35 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/bez-ucelu-finalniho-rozuzleni Člověk potřebuje spoustu vnitřního odhodlání, aby překonal nedobrovolná loučení. Nespočet upřímných soustrastí, nezištných slov, slz. Na tyto situace se nedokážeme připravit, jsou až příliš bolestivé. 421a9641-9efc-48b4-b618-edf9d85916e6 Thu, 27 Apr 2017 17:20:57 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/rozloucit-se-spravn Nemám ráda žlutou barvu. V jakékoliv podobě, formě. Nedokážeme spolu koexistovat. A nemusí to mít přece ani žádný důvod. Avšak miluji černou. 87730a24-5c5d-497e-af1d-3008f3a4af9c Sat, 22 Oct 2016 20:11:35 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/cerne-na-bilem Je krásné mít krásné věci. Jsou voňavé, čisté, příjemné, hebké, třpytí se. Dělají nás šťastnými. Máme z nich radost. Máme je rádi. Chceme je. Bojujeme o ně. Záleží nám na nich. Chráníme je. fc2f7494-d340-44b5-981d-997c5b79316e Thu, 29 Sep 2016 20:40:30 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/hotelovy-pokoj Je úterý, začátek července. Trávím volný den v rodném městě, se svojí rodinou. Sedím na terase. Kolem mě rozkvetlé polní karafiáty, mají překrásnou cyklamenovou barvu. Nevoní, nemusí, jsou nádherné. d1a6fa93-b924-4ea4-8afb-2e65db0908a6 Wed, 06 Jul 2016 17:25:01 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/hubka-na-umyvani-nadobi Máme strach. Každý z nás. Každý se s ním vyrovnáváme jinak. Máme i společný strach. Skupinový strach. 56f6adbd-a0db-4247-8140-3cf489ddefd8 Fri, 13 May 2016 20:04:20 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/ukazujeme-prstem Nepamatuju si moment, kdy jsme se poprvé viděly. Ale dokážu si přesně představit, jak vypadala. Měla nádherné husté, kudrnaté vlasy. Byla vyčerpaná. Byla šťastná. Pociťovala neskutečnou úlevu. Pociťovala neskutečnou lásku. aa245b59-2f37-4414-9996-85e351ff1e82 Sun, 08 May 2016 07:31:46 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/protoze-mamy-maji-pravdu Nebyla jsem sama, kdo si všiml pána v červené bundě. Bylo pondělí a v pondělí nestíhám. Tep sto šedesát,  vletěla jsem do nákupního centra, za mnou jen žíznivá čára. Tempo některých lidí mě otravuje život. 63236595-899d-4ed3-b977-e503a6446ebf Sun, 01 May 2016 19:50:53 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/cervena-bunda Je tomu pár let, co jsem naposledy projížděla jednou z hlavních ulic své rodné metropole. Už jsem věděla, že se budu stěhovat do jiného města, do jiné země. f326d0bb-c2ff-43cb-b094-e2924ef61ec4 Wed, 27 Apr 2016 13:11:00 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/sukromne/pokacene-stromy-a-spalene-mosty Přeceňujeme svoje síly. Je to tak přirozené, až je zvláštní, když je tomu jinak. Každodenní nával informací, myšlenek, zkušeností. Kdy si člověk uvědomí, že není stroj? Nebo je naše tělo stroj? A nebo je možné, aby naše tělo fungovalo jako stroj? 9d997e5b-9190-4056-88e0-436368ac362a Tue, 03 Jun 2014 20:05:24 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/poklepat-se-po-rameni-a-potichu-se-pochvalit Někdy se věci udějí jen tak. Ani to nepostřehneme, ani si nevšimneme a už se jen probudíme s pocitem, že takto je to správně. To je velmi vzácný pocit. Možná to ani není pocit, jako regulérní, popsatelný pocit. Jsou to motýlci. Létají ze strany na stranu, nevědí kam dřív usednout. Člověk se cítí v ten den, v ten moment, naplněn. dafc9a4f-4582-4e6c-a678-f539b50e157f Fri, 24 Jan 2014 10:05:32 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/jen-tak Miluji ten pocit, když se probudím vyspaná na budík. Žádný snooze, žádné převalování. Vstanu a funguji. Dokáži komunikovat, usmívat se, hlava plná nápadů. Na klasické ranní rituály potřebuji jednou tak méně času, všechno mi v to ráno sluší, cítím se štíhlá jako laň, pleť jako z alabastru. Nedostatky včerejšího dne nevidět. 5e5e0226-32c3-440e-b289-637af0e04e5b Mon, 25 Nov 2013 17:35:53 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/zeny-opravdu-maji-sve-dny Chtěli bychom mít šanci prožít celý život dvakrát a u každého rozcestí si vybrat tu druhou cestu, protože…jen tak, jednoduše máme tu možnost, bez přemýšlení nad okolnostmi a bez pocitu viny. Svobodně, sami za sebe, bez ohledu na ostatní, s kapkou sobeckosti, bez výčitek. Ne, zřejmě to není tak jednoduché, obzvlášť pokud je jenom jedna příležitost se rozhodnout. 1700ffd3-1353-457b-b375-9491b8c620b1 Wed, 30 Oct 2013 15:08:24 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/och-ta-rozhodnuti „Povráva sa“, že etika v projevu symbolizovala důvěryhodnost a zosobňovala charakter, čím získávala lidskou náklonost. Veřejný projev měl svou sílu a váhu a lidé vzhlíželi ke slovům, které prezentovali myslitelé, vůdci, osobnosti. e0d7ae7e-7fde-45ad-95d7-1d6a681703a6 Wed, 23 Oct 2013 08:10:55 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/politika/ocekavame-jest-etiku-ve-ve-ejnem-politickem-projevu Bylo přesně půl druhé v noci, když mi kolem hlavy začal kroužit komár. K čemu je takový komár dobrý? Zůstávají po něm fleky na stěnách, když má člověk dobrou mušku (jakoby slovo muška najednou nabíralo nových obrátek). Mám na ty nepotřebný tvory nachystanou malou fialovou utěrku. Původně sloužila, jako ručník pro hosty, ale jelikož bylo letos více komárů, než hostů, tak…mám ji hned vedle postele, stačí se napřáhnout a… Ale ten nepotřebný tvor nikdy necestuje sám. Vypadá, že komáří vztahy jsou daleko pevnější, než ty mezilidské. Loajalita se tomu říká, nebo zodpovědnost, důvěra? 4f83da00-8c43-41e2-91f6-334dabd0db1d Wed, 02 Oct 2013 20:20:10 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/koma-i-za-to-nem-zou Toliko nacionalismu by nám mohly všechny západní země závidět. Jásáme společně, pláčeme společně. Ládujeme do sebe utopence, zavináče, zapíjíme je pivem, rumem, domácí slivovičkou, společně. Děti vesele skotačí, úsměvy kam se podíváte. Idylka náramná. Potom přijde prohra, skepticismu narůstá. Ze všech se stanou hokejoví experti. Nejlepší generace už pomalu odchází, trenér už nemá, co nového přinést, led je špatně upravený, Švýcaři mají víc peněz, krize Evropské unie. Toto mají naše národy společné. Ale potom přijde ten slavný moment, kdy se každý hokejový Čech zeptá: „Jak jsou na tom vlastně ti Slováci?“ Vypadli, jako my, dobrá varianta, když my ne, tak ani oni ne. Vypadli a my jsme ještě stále ve hře, ideální varianta. My jsme vypadli a oni jsou stále ve hře, ajajaj. Jak je to možné? No jistě, mají českého trenéra. 8f476deb-08e6-45e1-9262-33d9fcdb397a Fri, 13 Sep 2013 21:49:27 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/brat-i-bratia Umět potěšit slovem už není zdaleka tak jednoduché. A umět potěšit slovem, bez kapky závisti, hrdosti, nebo vypočítavosti jako by bylo nemožné. Vězí to snad ve výchově? Změnila se doba? Společnost už stojí na jiných, nových základech? Jako bych žila v bublině plné předsudků a budu velmi ráda, když mě z ní někdo vysvobodí, ale v dnešní době už se na pěkná slova zapomíná a ono je to přitom tak jednoduché. Nemáme na ně čas? Nepřijdou nám tak důležitá? Nikdo nás to nenaučil? Přijde nám to směšné a bezvýznamné? bff7656f-520d-4ea9-b85f-3ffaf63d3872 Thu, 01 Aug 2013 10:50:00 +0000 https://blog.sme.sk/nekudova/nezaradene/mile-slovo-nikdy-nikomu-neublizilo