Luboš Palata
Co udělají Albánci, když Slovensko neuzná Kosovo
Priština, rozlehlý dům na okraji města, vybavený jen nejnutnějším nábytkem, na zdi albánská vlajky.
Luboš Palata (1967) středoevropský komentátor Lidových novin Zoznam autorových rubrík: Súkromné, Nezaradené
Priština, rozlehlý dům na okraji města, vybavený jen nejnutnějším nábytkem, na zdi albánská vlajky.
Michalovce, bar s hracími automaty, nad ránem
Brazílie. Bungalov na břehu moře. Palmy. Cikády.
Brusel, pracovna nejmenovaného komisaře. Těžké kožené sedačky, ve vitríně několik nevkusných darů, vedle stolu velká vlajka Evropské unie.
Stan uprostřed vinice na stráni nad Bratislavou. Venku fičí vítr. Ve spacím pytli se choulí žena středního věku. Ozývá se zvuk zipu a muž s hranatou tváří leze dovnitř. Sundá boty a hned se zachumlá do spacáku. Třese se zimou.
Typický panelákový byt 3 plus 1, moskevské sídliště, na stole samovar a spousta prázdných lahví vodky, nad ním fotka starého žigulíku s přívěsným vozíkem. Pondělí 4.12. odpoledne.
Banánová republika. Velký palác bývalého koloniálního šlechtice. Středa odpoledne.
Místo a čas: Seychely, bar na pláži, podvečer, někdy minulý týden
V bruselské komisi, výbor pro ochranné známky, někdy v těchto dnech.
Trenčianské Teplice, výstavní vila, nedaleko Elektry, čas neurčen. Někdy tento týden.
„A teď do Innsbrucku,“ řekl český premiér Mirek Topolánek a založil si ruce za hlavu. „Snad do Prahy?“ zeptal se nesměle kapitán letadla české vládní letky, který právě na letišti v Sofii nahodil motory letounu, s nímž se Topolánek vracel ze státní návštěvy Bulharska.
Mám Evropskou unii docela rád. Nebýt jí, tak se ti naši politici chovají ještě nabubřeleji, víc kradou a nás občany berou u huby ještě víc.
Už to začíná být jako v Polsku. Stejně jako Jaroslaw Kaczynski i Robert Fico zjišťuje, koho si to vzal do vlády. Jeden velký rozdíl tu však je. Zatímco Kaczynski může s větší či menší oprávněností tvrdit, že mu nic jiného nezbývalo, Fico si své úžasné vládní partnery vybral vcelku dobrovolně, protože mu prostě lépe vyhovovali.
Přečetl jsem si to ještě jednou, jestli mě oči nešálí a pak jsme se normálně naštval. Píšu do Lidových novin na každé pondělí Slovenský diář. Ten poslední měl být takový pohodový. O tom, jak měl Paroubek Fica za svědka, jak si Topolánek s Ficem popovídali respektive nepopovídali v Brně a jak český moderátor komentoval na rozdíl od vcelku milého Slováka fotbal na Letné jako namyšlený český blb.
Česko zaplatilo čtyři tisíce euro za to, že do „zvláštních škol“, dnes přejmenovaných na speciální, posílá příliš mnoho Romů, především proto, že když přicházejí do školy neumí moc dobře česky.
Netrvalo to ani půl roku a druhá, nacionalisticko-populistická vláda ve střední Evropě padá. Může Slovensko čekat polský scénář, v němž by předčasné volby znamenaly návrat k normální demokratické vládě, zpátky do hlavního proudu evropské unie?
Mám tu krajinu mezi Bratislavou a Neziderským jezerem rád. Přesto mám radost, že se mezi ní už vine široký pruh asfaltu, který za pár dní bude dálnicí. Lépe řečeno, dálniční přípojkou Bratislavy na dálnici z Budapešti do Vídně. Zmizí tím jedna z největších ostud střední Evropy, to, že dvojměstí Bratislava-Vídeň nemělo mezi sebou dálniční propojení, o tramvaji, nebo S-bahnu nemluvě.
Maďarsko se stěhuje na Slovensko a nikomu to kupodivu nevadí. Ani Slotovi.Tisíce maďarských podniků se totiž zaregistrovalo kvůli nižším daním na Slovensku. Je to pro ně výhodné a výhodné je to i pro slovenský stát. Další tisíce firem přešly na Slovensko z Itálie a Rakouska, což je super, jen aby z nich nebyla polovina v majetku sicilské a kosovské mafie.
Do Prahy zítra raději nejezděte. Do Starého města, míst, které lze nazvat městem židovským, se chystají na sobotu neonacisté z Česka i okolí a proti nim ti, kteří jim chtějí v tom zabránit.