Negativa. Aquascaping deformuje představu laiků, jak má vypadat rostlinné akvárium.
Ukazuje design, který je velmi těžké dosáhnout bez sycení CO2 [1]. Protože téměř vždy používá sycení CO2 a silné světlo, rostliny rostou rychleji, než bez sycení CO2 a bez silného světla. Obyčejný člověk osází akvárium stejně, jako aquascaper, bez sycení CO2 však mnohé rostliny nerostou tak rychle, mnohé nerostou vůbec, akvárium stagnuje a sežere ho řasa. Obyčejný člověk potřebuje v úvodu použít mnohem víc rostlin, než aquascaper (některé druhy nesmí použít vůbec, například Pogostemon helferi nebo Hygrophila pinnatifida), ale neví to.
Ukazuje design, který je dlouhodobě velmi těžké udržet. Málokdo to ví, ale aquascapeři jsou lidé, kteří se měsíce piplají s designem, pinzetou čistí akvárium a když ho dotáhnou k dokonalosti, vyfotí ho, zruší a začnou tvořit nový design (dá se to přirovnat k modelce, kterou vizážisté upravují dvě hodiny před výstupem a po akci z ní setřou make-up - modelky vypadají dobře i díky vyzážistům, kteří svoji práci dělají znova a znova a mají obrovské zkušenosti). Jsou to lidé, kteří mají rádi pohyb, změnu, výzvy a nebaví je dívat se na stejnou nádrž dva roky. Já si dovolím tvrdit, že většina začátečníků, která si založí rostlinné akvárium, je jiná. Začátečníci chtějí, aby to žilo, nehnilo, neumíralo a aby to vydrželo dlouho. Pokud se budou honit za fatou morgánou aquascapingového designu a budou doufat, že takové akvárium udrží rok, dva roky, tři roky, pletou se. Dejte v jakékoli akvaristické skupině na Facebooku výzvu, ať aquascapeři ukáží akvária, do kterých nebyly za poslední dva roky doplňované žádné nové rostliny. Ne, že by se nikdo takový vůbec nenašel, primární reakcí však bude ticho.
Ukazuje příliš mnoho stonkovek. Stonkovky totiž reagují na sycení CO2 lépe, než jiné rostliny a v nádrži aquascapera často bují tak, že aquascaper nastupuje každý týden s nůžkami a na sociálních sítích rozdává přebytky (což není zlá věc). Jenže bez sycení CO2 rostou stonkovky hůř nebo jinak. Bez sycení CO2 je lepší použít jiné rostliny. Podívejte se na tento blog, na kterém jsem před šesti lety prezentoval množství akvárií bez sycení CO2. Všimněte si několika věcí. Akvária vypadají jinak, než akvária aquascaperů. Většinou v nich rostou jiné rostliny, než stonkovky. A pokud jsou tam stonkovky, tak buď vyrostou až k hladině nebo dokonce nad hladinu. Protože to je "charakter" stonkovek, pokud je necháte přirozeně růst [2].
V myslích začínajících akvaristů vytváří často touhu po "trávníku". Následně je těžké začátečníkům vysvětlit, že vytvořit dlouhodobě funkční trávník vůbec není snadná věc. Ano, dá se vytvořit na dně nádrže zelenou, fotosyntetizující masu - kupíte několik řasokoulí, roztrháte je na malé kousky a rozházíte po dně - až začnou bujet, pořídíte si několik drobných ráčků Cambarellus diminutus, aby řasu ušlapávali a ona se netahala vzhůru. Mám to 10 let v jednom akváriu, vypadá to super rurálně, nicméně je to na celé světelné roky vzdálené od představy, jakou laik získal díky aquascapingu. Lepší je nechat na celém dně rozrůst Monosolenium tenerum nebo Lomariopsis lineata - na to jsem už dost lidí přesvědčil. Jakmile však bude chtít začínající akvarista použít například Micranthemum micranthemoides (nově M. glomeratum), narazí. "Charakter" této stonkovky je totiž jiný. Viděl jsem ji bujet v jednom akváriu bez sycení CO2 - vůbec to ale nebyl trávník! Byla to "záclona" nebo "závěs" na celou výšku nádrže! To, že tuto rostlinu dokáží aquascapeři namodelovat do trávníků, neznamená, že tak ta rostlina touží přirozeně růst! Nedávno jsem získal M. micranthemoides a dal ji do koule o objemu 4,5 litru. Nejprve jsem ji skoro dva měsíce nechal u dna v několika centimetrech vody, až se narovnala, zahustila a začala růst nad hladinu. Pak jsem vodu doplnil a rostlinu zatížil klacíky. Po skoro třech měsících vypadá takto. Je to podle vás trávník? [3][4]
Krása akvárií aquascaperů způsobuje v kombinaci s neúspěchy začátečníků depresi. Shodou okolností mi v průběhu psaní tohoto článku napsal soukromě jeden akvarista, cituji: "... pořád nejsem úplně spokojený se svými nádržemi, hlavně když je srovnávám s úspěchy hi-tech akvaristů na Facebooku." Tvorba aquascaperů tvoří "ideály krásy" a pokud je obyčejný akvarista nedokáže dosáhnout, cítí se méněceně. Není snadné pochopit, že ideály krásy mohou být i jiné [5]. Není snadné to změnit. Opět se to dá přirovnat k fotografiím modelek, které minimálně části populace diktují, jak má vypadat ideální žena.
Teď pozitivně. V čem je aquascaping fajn?
Propaguje akvaristiku jako nikdo před ním. Ano, pro akvaristy bez sycení CO2 je to často fata morgána, ale je to velmi přitažlivá fata morgána a k akvaristice přivábila davy. Bez sycení CO2 je to iluze, avšak užitečná.
Táhne celý biznis (někdo zaplatit musí). Kdyby všichni akvaristé byli low-tech a často také low-cost jako já, spousta akvaristických profesionálů by se neuživila. Jsem si vědom, že ne prodejem rostlin a ryb, ale právě prodejem techniky (kterou já označuji za přebytečnou), se akvarijní obchody živí. Bylo například super navštívit prodejnu Liquid Nature ve Vídni, pokecat s lidmi v ní a koupit si rostliny, které u nás nejsou, tato prodejna je však zaměřena na aquascapery a bez nich by nemohla existovat.
Díky aquascapingu se do akvárií dostávají rostliny, o kterých jsme ani netušili, že existují a které se dají použít i v low-tech akvaristice. Například z Peru se nedávno přes japonské aquascapery dostal do Evropy leknín Nymphaea 'Peru Puerto Maldonado'. Roste mi ve středně tvrdé vodě, bez filtru a jediné, co chce, je silné světlo a dostatek živin v substrátu (poroste i bez silného světla, ale pak nebudou hladinové listy sytě červené). Kvete v noci.
Díky aquascapingu se vyvíjí velmi kvalitní a velmi silná světla. I když dělám low-tech, u některých rostlin jsou kvalitní světla potřebná a proto jsem rád, že existují.
Přestože neplánuji sytit CO2, respektuji, že díky sycení CO2 mnohé rostliny doopravdy lépe rostou. Například jsem koupil vzácný mech Plagiochyla sp. 'Cameroon Moss'. Prodávající ho měl ve vodě sycené CO2. Já ho dal do vody nesycené CO2. Roste, ale jeho lístky jsou poloviční. To samé vypadá být Eriocaulon sp. 'Vietnam'. V CO2 se jim líbí víc. Nebo velmi vzácná mohutná, ale křehká rostlina Ottelia ulvifolia - měl jsem ji v minulosti, sháním ji aktuálně. Když je velká, roste v pohodě, ale rozmnožuje se semeny, která v akváriu vyklíčí, ale po nějaké době uhynou. Jeden člověk ji dokáže množit a uvádí, že ji vypěstuje právě proto, že ji má v akváriu syceném CO2. Doufám, že ji od něj získám - nebýt jeho CO2, neměl bych šanci.
Aquascaping je jako modelka v plavkách.
Rádi se na ni díváme, ale nesmíme se nechat zblbnout a myslet si, že žena našeho života musí vypadat přesně takhle.
Víme, že doopravdy existuje, ale musíme si být vědomi, že k jejímu získání je třeba množství peněz, úsilí, zkušeností a štěstí.
Přestože vypadá exkluzivně, měli bychom si položit otázku, zda ona je to, co skutečně potřebujeme.
Ale jsme rádi, že je 😍. Nejen kvůli vzhledu, ale i proto, že táhne celou šou.
Poznámky:
[1] Potkal jsem několik akvaristů, kteří dokázali dělat aquascaping bez sycení CO2, byli to však velmi dobří a velmi zkušení lidé.
[2] Pokud necháte růst stonkovky nad akvárium, pozor na mšice! Mě "sežraly" například Saururus cernuus nebo Shinnersii rivularis. Doporučuji Hygrophilu difformis, která roste nad vodou velmi příjemně a nad vodou má jemně ochmýřené stonky, takže ji mšice neohrožují.
[3] Tato koule je však i po třech měsících stále polotovar. Plán je umístnit na dřevo nějakou zajímavou bucephalandru. Představu mám, ještě nad ní přemýšlím.
[4] Nedávno se mi v jedné nádrži podařilo vytvořit trávník z rostlin, které jsem předtím neměl. Základ tvoří Hygrophila serpyllum společně s Eleocharis pusilla 'Mini' a drobným přispěním Glossostigma elatinoides. Velmi podstatná je zde však ona Hygrophila serpyllum - ostatní rostliny by to bez ní nedaly. Je to nová rostlina s oválnými listy, když jsem ji viděl v kelímku, nic jsem o ní nevěděl a ani prodávající o ní nic nevěděl. Byl to experimentální nákup, ale nečekaně dobře se uvedla. Dokoupil jsem další kelímek a za čtyři měsíce pokryla ze dvou kelímků skoro celé dno akvária o půdorysu 60x40 cm. Plazí se po dně, je velmi pěkná, odolná, nemá ambice jít nahoru. Podívejte:
[5] Včera jsem v jedné skupině na Facebooku zasdílel fotku jedné dva měsíce staré nádrže a jeden aquascaper v ní viděl zakalenou vodu. Nechápal jsem, kde vidí zakalenou vodu, protože tam zakalená voda není. Pak vyplynulo, že používám olšové šištičky, listy a zeminu, které uvolňují huminy a třísloviny a zabarvují vodu. Nemám filtr, takže voda zůstává zabarvená. Dotyčný aquascaper to neznal a zabarvení považoval za zákal. Já zase nechápal, kde zákal vidí, protože nemám filtry, které by huminy a třísloviny uložily do filtru a tato barva je pro mě běžná (a vítaná, protože na teplé barvy se lépe dívá).
Úvodní obrázek je AI.
