Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(0)
Na srdci mám z ledu sríň,
bledá tvár a bílý tíň.
Pahreba z popela skrehlá,
uhlíky bez tepla, žára zalehla.
Ešťe slabý vánek dýmu,
duša soplí, chytla rímu.
Nálada pokašlává, je bod mrazu,
vztahy miznú, úsmjef bere skazu.
Proč to šecko, pýtáte sa,
né gavalír a né komtesa?
Hulvát, kriklúň, nezurvalec,
večer nožú, nabrúsený smradu valec?
- / -
No proto, že mojeho Igorka
berete len za magorka!!!
Že plujete mi na miláčka,
co špiny vyvážá vám táčka.
Aš vám donde, pochopíte,
obuďíte sa, uš nezaspíte.
Zlobu dáte smjerem Robka,
zeškaredne z rúži robka...
dedo Pejo
