Milión třistatisíc kroků do Santiaga de Compostela - část III

Jasně, že na světě je hodně poutí k různým místům. Ale v Evropě je tahle nepochybně ojedinělá.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (1)

Jak svou tradicí, tak i něčím, co se slovy špatně popisuje. Každopádně tam je i duchovní rozměr. Tak pojďte aspoň kousek.

Na konci cesty se v kanceláři, zvané "officina des peregrinos", dotyčná osoba poutníka zeptá, jaký byl účel jeho cesty. Jestli sportovní, či jen z hecu, jiná dovolená, anebo duchovní. Jistě lze dohledat patřičné statistiky, kolik lidí míří do Santiaga z posledního důvodu. Určitě je třeba mít potřebnou fysickou kondici (pokud někdo začne pouť jen tak, bez jakékoli předchozí přípravy, buď to nedá, anebo má značné potíže). Nicméně pokaždé, když jsem do cílového města mířil, vždy jsem cítil, že nejde o obyčejný pochod nějakou trasou. Hledat správné slovo je obtížné, po jeho vyslovení se člověk otřese, protože to zní jako klišé. Jsem si však jist, že nad poutníky je jakýsi "nebeský dozor", starost o každého, kdo je na trase.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Španělsko je zemí se silnými křesťanskými kořeny, které jsou znát na každém kroku. Každá, i ta nejmenší víska, má uprostřed kostel či aspoň kapličku, podél cesty jsou kříže (nejen ty poutnické),  různého druhu a velikosti. Ve velkých městech na trase jsou katedrály (Pamplona, Burgos, Leon, Astorga a samozřejmě i Santiago). Ty jsou patřičně pompézní, někdy připomínají trochu i muzea, v mnoha z nich se platí vstupné a to i pro poutníky s báglem na zádech. Jistou výjimkou je Santiago s ostatky apoštola Jakuba.

Aspoň pro mne byly zajímavější ty menší kostelíky či kaple v malých obcích.  Byly člověku tak říkajíc blíže, méně odosobněné, často s překvapivou výzdobou - viz níže. Jejich historie byla někdy překvapivě dlouhá, jak bylo možné vyčíst z cedulky (téměř vždy jen španělsky), běžně 15-16. století, někdy však i století 13.

SkryťVypnúť reklamu

Kdosi se mne ptal, proč jdu na křesťanskou pouť, když je moje zaměření jaksi jiné. A mne napadlo, že apoštol Jakub, stejně jako všichni okolo Ježíše, byli Židé, takže je to pro mne vlastně jakási pouť k otcům. Koneckonců, každý si mohl vybrat, jak píšu výše.

Když jsem vyrážel na pouť, říkal jsem si, na co budu celý den myslet, jsa osamělým poutníkem. A napadlo mne, že každý den si vyberu někoho, koho mám rád, bez ohledu na to, jestli je naživu či na mně už dohlíží odjinud. Těm žijícím jsem vždy napsal, že je to "jejich" poutní den, kdy mne virtuálně doprovázejí na cestě, věnoval jsem jim část svého dne myšlenkami na ně, na jejich osud, případné trápení, o kterém vím. Vždy jsem dostal milou odpověď s poděkováním s přáním "dobré poutě, což bylo potěšující. Rovněž jsem dospěl k rozhodnutí, že se pokusím upravit si po návratu některé narušené vztahy, které mne léta provázejí a které by bylo záhodno dát do pořádku. A každý den ráno a večer děkování Ellimu, že vše jde tak dobře a bez překážek.

SkryťVypnúť reklamu

Jako obyčejně, pár fotografií z cesty.

Jedna z nestarších ubytoven na cestě blízko města Estella- Lizzara. Vstup volný, větrání dokonalé. Nezaručeno suché lože.
Jedna z nestarších ubytoven na cestě blízko města Estella- Lizzara. Vstup volný, větrání dokonalé. Nezaručeno suché lože.  

Chrám Panny Marie ve stejném městě, které je nazá´ýváno Toledem severu.
Chrám Panny Marie ve stejném městě, které je nazá´ýváno Toledem severu.  

Fronta na víno. V klášteru Irache je hezký zvyk, že si pocestný může nabrat buď vodu /malý zájem/ nebo červené víno /velký zájem/. Mimochodem, víno nic moc, u nás bych si ho nedal ani k jídlu.
Fronta na víno. V klášteru Irache je hezký zvyk, že si pocestný může nabrat buď vodu /malý zájem/ nebo červené víno /velký zájem/. Mimochodem, víno nic moc, u nás bych si ho nedal ani k jídlu.  

Klášter Irache, kde se to víno a voda čepuje. Funkční, ale uzavřený pro pocestné
Klášter Irache, kde se to víno a voda čepuje. Funkční, ale uzavřený pro pocestné 

Oktagonální kostel v městě Torres del Rio. Údajně postavený templáři jako imitace chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Dovnitř se dostat nedá.
Oktagonální kostel v městě Torres del Rio. Údajně postavený templáři jako imitace chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Dovnitř se dostat nedá.  

Katedrála v Burgosu
Katedrála v Burgosu 

Jeden z největších zážitků na cestě. Tabule s tvářemi, vyvěšená v malém nepatrném kostelíku kdesi ve vnitrozemí. Na nich je třeba baptista M.L.King, hinduista M. Ghándí, ale třeba i muslimka Kamal Júzuf. Tady jsem byl svědkem opravdové živé ekumeny
Jeden z největších zážitků na cestě. Tabule s tvářemi, vyvěšená v malém nepatrném kostelíku kdesi ve vnitrozemí. Na nich je třeba baptista M.L.King, hinduista M. Ghándí, ale třeba i muslimka Kamal Júzuf. Tady jsem byl svědkem opravdové živé ekumeny 

Tady jsem měl nutkavý pocit obejmout zdejšího faráře a zůstat na noc. měl bych si s ním jisto jistě o čem povídat.

Klášter svatého Antonína se dá projet durch. 16. století.....
Klášter svatého Antonína se dá projet durch. 16. století..... 

Katedrála v Leonu. Krásná, ale spíše charakteru musea. Život je už jinde.
Katedrála v Leonu. Krásná, ale spíše charakteru musea. Život je už jinde.  

Palác Antonia Gaudího v městě Astorga. Nádhera.....
Palác Antonia Gaudího v městě Astorga. Nádhera..... 

Pokračování příště...

Dnes 23.6.2022 je na českém kanálu televize Noe můj rozhovor s moderátorkou, kde si povídáme o cestě do Santiaga. Pokud budete mít zájem, tak koukněte.

Tomáš Vodvářka

Tomáš Vodvářka

Bloger 
Populárny bloger
  • Počet článkov:  273
  •  | 
  • Páči sa:  750x

Ten, co věří v mezilidské vztahy jako základní kámen lidského bytí, vše ostatní je pomíjivé a jen s malou cenou..... Zoznam autorových rubrík:  NezaradenéSúkromné

Prémioví blogeri

Lucia Šicková

Lucia Šicková

4 články
Milota Sidorová

Milota Sidorová

5 článkov
Matúš Sarvaš

Matúš Sarvaš

2 články
Monika Nagyova

Monika Nagyova

275 článkov
Lívia Hlavačková

Lívia Hlavačková

43 článkov
SkryťZatvoriť reklamu