Kláru poznám už večnosť. Chodlili sme spolu na Základnú Školu, naše cesty sa rozišli a opäť spojili pred troma rokmi. Nikdy nezabudnem, ako sme sa po dlhom čase stretli v miestnom pube a odtedy sme trávili každú voľnú chvíľku spolu. Popritom sme každá študovali niečo iné v rozličných mestách.
V duši stále živé spomienky na:
- country večer
- Halloween
- Mima a Rudyho
- večery u Bizona
- výlety na Domašu
- horiaci kontajner, keď sme sa snažili učiť na štátnice
- Marakaňu
- náhodné večery, keď nám zavolal Peťo a vzal nás kade-tade
- na Bon Joviho a môj zmenený text :)
- 8.7.2009 mamila bar: Lady’s Night
-"Viktor čo je to?"
-"Fisalis"
-"A je to jedlé?"
-"Jasne."
neskor...
-"Moja dáme ešte po sexe?"
-"Máme sex so zvädnutým syfilisom..."
- country večer na Dúbrave kedy naši kamoši nechceli tancovať, ale my sme to "roztočili"
- na paprikové čipsy
- na Emka plus jedna
- na "okresnýýýý stavebnýýý pooodnik, Spišská Noooová Ves" :))
- na ten nešťastný deň, čo ti zmenil život
- na návštevy v nemocnici
- na môj odchod a sľub, že prídeš za mnou
- na spoločné bývanie a prácu
- na trápenie ale aj úsmevné momenty
- na naše nadčasy 230 hodín na mesiac a viac
- na môjho Angličana
- na nákupy a kávu v Požiarnej Stanici
- na tvojho Angličana...
Aj mnohé iné.
Chcem len povedať ďakujem... a že tu budem stále pre teba. Chýbaš mi.
"Nejvíc jsem se vždycky těšil na Kláru
Tvářila se vážně a mluvila pomalu
A zbyla po ní knížka v rozestlaný posteli
Skrz nebe a vršky stromů až dolů
A vítr si pohrává se záclonou
Prej není nutný vyhrát
Prej se stačí zúčastnit
Jenomže každej by chtěl vyhrát
A nikdo se nechce zúčastnit
Já chci být oázou
A jsem jen protézou
Chci být mořem
A jsem jenom stokou
Spuštěnou oponou
Špinavou záclonou
Bez slávy staženou
A dělám že vím
A nevím a nevím a nevím a nevím
A vítr si pohrává se záclonou..." (Mňága a žďorp)
