Na konci léta, nebo na podzim, vídáme a potkáváme v lese mnoho houbařů, anebo i my sami jimi jsme. Víme, že existují a rostou houby jedlé a chutné. Některé jsou též jedlé, ale nejsou až tak kvalitní a samozřejmě rostou houby nepoužitelné, jedovaté. Dobrý houbař pozná houby a proto si je dovede vybrat. Představme si, že by všechny houby v lese byli jedlé. To by byla nádhera. Kdokoliv, kdo o houbách neví ani „ň", anebo malé dítě by přišlo do lesa a odcházelo by s plným košíkem různých hub. To by byla senzace, to by bylo smaženic, sklenic sušených hub, polívek, omelet a jiných houbových pochoutek.
Jenže nejsme až tak naivní, víme jak to s houbami je a my musíme dávat velký pozor, neboť víme, že i ti nejlepší a nejzkušenější houbaři se již zmýlili. Houby jsou nádherné, různých tvarů, barev. Víme si představit třeba muchomůrku červenou, jaká je pěkná na vzhled, no k jídlu nepoužitelná, když tak, jenom jednou.
Houby mají zkrátka smůlu, jsou určené, determinované svým rodem, původem, druhem. Možná existují výjimky, ale převážně houby ostávají jenom v těch dvou kategoriích: Jedlé a jedovaté. Určitě některé nejedlé, ale ne přímo jedovaté, po dlouhém vaření, se dají použít k přípravě jídel, ale jsou to spíš výjimky a nejsou až tak chutné. Zkrátka, houby se nemůžou změnit.
A mně tak jaksi napadá přirovnání Boha k houbařovi, Bůh je dobrý houbař. On dobrý houbař, nám daroval život, zasel nás do lesa života a jako každá houba v oparu mlhy roste, tak i my vyrůstáme v teple rodin, i když ne možná všichni, ale všichni dorůstáme do krásy a plnosti života. Někdo s hnědými vlasy, někdo s černými, s očima rovněž různých barev, ale všichni jsme zařazeni v kategorii: člověk.
Lišíme se již spomenutými vlastnostmi a odlišujeme se ještě mnoha jinými rozdíly. Jednoduše, jsme podobni houbám, ale s jedním obrovským rozdílem. Nás Bůh neurčil, nedeterminoval. Dal nám svobodnou vůli výběru, jestli chceme být houbou jedlou, směřující k naplnění, užitku, kvalitě, hodnotě, chuti..., anebo chceme být houbou jedovatou, neužitečnou, zapáchající, roznášející svůj jed na okolí.
Bůh dobrý houbař, nám poslal svého Syna Ježíše, který nám ukázal, jak se stát dobrými, kvalitními užitečnými houbami.
Bůh, je dobrý houbař, on chce vlastnit a nasbírat všechny houby, no je nucen k tomu, aby je musel po sběru vytřídit.
Dobré houby po pravici, zlé po levici.
Dobrý houbař
Hubárska sezóna je v podstate na konci. Tak iba malá inšpirácia.