Ten by se jednou, jak se zdá, mohl i hodit. Bohužel plánování není zatím na takové úrovni, aby mohli tvůrci nástěnného kalendáře přesně určit den a hodinu, kdy k masovému stěhování dojde. Aspoň si můžeme užít ten adrenalin.
Snad proto, že lidé nemají nejistotu v oblibě, zůstává většina kalendářů nevyzvednuta na městských úřadech jednotlivých obcí.
Tento pasivní postoj donutil naše radní k otištění zprávy o „Evakuačním opatření“ v městském občasníku. V něm nás místostarosta obeznamuje s novinkami v jaderném diáři a z praktických důvodů upozorňuje na poslední stránku, kde čtenář najde tabulky, které má doplnit a následně odevzdat na příslušném úřadě. Je totiž potřeba aktualizovat statistiku o počtu lidí, rybiček, automobilů atd. v kritické oblasti. Naposledy se tyto údaje zjišťovali před více než 15 lety. Zvážíme-li, že elektrárna funguje cca 20 let, tak se nedivme Rakušanům, že mají z naše přístupu k „jádru“ a souvisejícím věcem trochu obavy. Na druhou stranu musíme naše rakouské přátele uklidnit. Tabulky se mají odevzdat do konce dubna 2005, takže následujícího čtvrt roku se předpokládá klid.
Rozumím tomu, že radnice a orgány, které mají na starosti zvládnutí případné krize, chtějí vědět o občanech aspoň minimum, které by jim usnadnilo přípravu vhodného řešení. Věc je složitá právě kvůli tomu, že je to po letech neaktivity. A tak lidé nemají moc zájem.
Jediná skupina, která aspoň minimálně spolupracuje, jsou důchodci. Na těch se dá dobře ukázat chaotická příprava preventivních a informačních programů. Když se rozdávali tabletky, které chrání štítnou žlázu před radioaktivními látkami, tak je důchodci pro jistotu zhltli hned. Nějak nepochopili, že si je mají dát do šuplíku a spokojeně čekat. Jakmile svoje dávky dobrali, rozběhli se na úřad pro další balení. Poněkud děsivé.
Na konci příspěvku v našem městském plátku čtu, že „není v žádném případě důvod k panice“. Ale je milí radní, elektrárno. Stačí si uvědomit, že vlastně nikdo nic neví.
Myslím si, že by se k tomuto problému mělo přistupovat spíš s německou precizností než s českou improvizací…
