Bavit se o rovnoprávnosti na Kubě je podle 45tiletého Marcose z Havany nehoráznost. Marcos má invalidní dceru a tvrdí, že mu dá opravdu hodně práce sehnat pro ni byť jen sklenku mléka denně. Paradoxně pracoval na místě, kde byl speciální příděl této potraviny určen pro koně.
„Pracoval jsem na statku La recría de caballos (Chov hříbat). Je to centrum pro reprodukci koňů. Hřebci zde mají svůj denní příděl mléka a dalších potravin, například křepelčích vajíček nebo píce," říká Marcos a dodává:
„Když jsem viděl koně pít mléko a pomyslel jsem na to, kolika dětem ho od sedmi let seberou, když jsem si vzpomněl na svou dceru, která je už 24 let odkázaná na vozík a nemůže si ho dopřát, protože není k dostání, musel jsem změnit zaměstnání. Byl jsem příliš rozhořčený."
Marcos vypráví, že statek, na němž pracoval, má ohromnou rozlohu a že se na něm chová hodně druhů zvířat. Pěstují na něm také stromy s vzácným dřevem.
„Statek je tak obrovský, že jsem nebyl schopný dojít ani k přibližným součtům. Mají tam papoušky i jiné druhy ptáků, chovné psy, vysokou zvěř ve volném výběhu. Mezi koňmi je jeden, který patří Fidelovi. Je to arabská rasa a říká se, že ho dostal darem od prezidenta nějaké arabské země. Jiní ale tvrdí, že za něj zaplatil pět milionů dolarů. Jeho kůň jí lépe než mnoho lidí ve vesnici."
Podle názoru, který zde panuje mnoho let (především v přilehlé oblasti), je statek vlastnictvím Revolučního velitele Guillerma Garcíi Fríase. Marcos k tomu dodává:
„Ano, on je pánem statku. Bez jeho svolení se tu nic neudělá. Říká se, že před revolucí statek patřil nějakému Američanovi. Ale od začátku této vlády tu velí a rozkazuje on.
Nemám ho rád. Nedívá se na dělníky, je mu jedno, co prožíváme, co jíme. Zaměstnanci na noční službě dostávají jako svačinu často jen vařené vejce.
Když přijde velitel do přípravny, kde se chystají koně k prodeji nebo před transportem na jiná místa, zajímá se jen o koně.
Střelnými zbraněmi jsou při výkonu práce vybaveni jen strážci starající se o vzdálenější místa. Když se někdo pokusí ukrást nějaké zvíře, mají od samotného velitele přikázáno střílet a zabít."
Hlavní brána statku, jenž je podle některých loveckou oborou vládní elity, se nachází v blízkosti okrajové čtvrti Marrero na předměstí hlavního města Havany - místa, kde se jako hlavní chod podává bída a nedostatek. Některým obyvatelům čtvrti již kulky z pistolí hlídačů přinesly smrt.
Přestože se úřady na Kubě staví proti kohoutím zápasům a po mnoho let je zakazovaly, na statku Recría de caballos se souboje mezi samci kura domácího pořádají.
„Byly časy," vypráví Marcos, „kdy se konaly pravidelně. Pak z místa kohouti zmizeli a zápasů ubylo. Říká se, že velitel má další statek v Pinar del Río. Je možné, že si kohouty odvezl tam."
Ohrady s kohouty se na statku Recría de caballos znovu otevřely v tuto neděli, 12. dubna. Mezi přihlížejícími byl Raúl Castro, předseda Rady státu a Rady ministrů. Podle zaměstnanců statku se nekonaly jen zápasy kohoutů, ale za účasti silného týmu policistů se podávalo i jídlo a pití.
Není pochyb o tom, že policejní přehlídka a všechna bezpečnostní opatření měla jediný cíl: udržet klid v osadě. Někteří lidé jsou si totiž rovnější.
