Živé korene etikoterapie

Písmo: A- | A+

Hoci umrel, a dokonca takmer s piesňou na perách, stále je s nami najmä vďaka etikoterapie, ktorej bol rodným otcom. MUDr. Ctibor Hugo Bezděk. Dedo Ctibor. Dedo Bezděk. Dňa 22. februára uplynie 65 rokov od smrti MUDr. C.Bezděka.

Jeho vnuk Alexej Bezděk, žijúci v Prahe, nám v jednom z ostatných mailov poslal virtuálnu kyticu. Veľmi potešila. Aj slová, ktoré k nej Alexej pripísal:

„Přijměte, prosím, tyto květiny - i když jsou odeslány jen virtuálně - jako vyjádření poděkování za veškerou Vaši pozitivní energii, kterou konáte pro lidstvo a přitom nezapomínáte na Ctibora Bezděka. 22. února uplyne 65 roků, kdy se Děd Ctibor se všemi námi - při plném vědomí - rozloučil, každému z nás jednotlivě popřál do života a v ranních hodinách, usmířen s lidmi a se svědomím - odešel do nenávratna... Ochraňuj, prosím, Vás a Vaše přátele, Pán Bůh. Alexej s rodinou.“

Virtuálna kytica od Bezděkovcov, adresáti: VladimíR a SaritA
Virtuálna kytica od Bezděkovcov, adresáti: VladimíR a SaritA (zdroj: MôJ ARCHÍV)

Ďakujeme. Nesmierne si tento prejav vďačnosti od rodiny Bezděkovcov vážime, lebo „... je to také vzácne, ako by ju z Nebies poslal ded Ctibor. V predvečer výročia jeho odchodu naňho s láskou myslím a zapaľujem sviečku na jeho pamiatku. Svetlo večné nech mu svieti a odpočíva v pokoji. Nám živým prajem, aby sme dokázali žiť jeho odkazom, hlboko ukotvení vo viere v nádeji na návrat Domov,“ poslal slová vďaky do Prahy Vladimír Červenák, etikoterapeut hlboko prepojený s dedom Ctiborom a odkazmi v jeho knihách etikoterapie .

Životopisná kniha od C.H.Bezděka, Je napísaná pre mňa úžasným štýlom, Ďakujem.
Životopisná kniha od C.H.Bezděka, Je napísaná pre mňa úžasným štýlom, Ďakujem. (zdroj: MôJ ARCHÍV)

Pre mňa osobne dedo Bezděk predstavuje živé korene etikoterapie. Korene plné výživy, sily, múdrosti, inšpirácií... a často sa mi v pocite prekrýva s chvíľkami s mojím starkým. Totiž, keď som čítala životopisnú knihu Ctibora Bezděka Jak rád jsem žil, jednotlivé epizódy z nej sa mi spojili s rozprávaním môjho starkého. Starký sedel v kuchyni pri piecke, otvoril jej dvierka, kedy-tedy priložil polienko a hoci často nás aj tma zastihla, sedeli sme my deti nehybne a počúvali príbehy z 1.svetovej vojny. Dedo Bezděk tiež prešiel krstom tejto vojny už ako lekár vo vojenskom námorníctve, a tak vedel, akú vysokú hodnotu má zdravie, pohoda, mier. Celý jeho život bol plný pochopenia, empatie, súcitu, mierových aktivít.

Potvrdzujú to aj slová vnuka Alexeja, ktorý dedov životopis ukončil takto: „MUDr. Ctibor Bezděk byl za života vážen a oceňován, ale on především slyšel na volání o pomoc. Žádná lidská bolest, duševní ani fyzická, mu nebyla cizí. Žádný nedostatek ho nenechával chladným. Žádný charitativní program nebyl pro něho příliš náročný. Přemysl Pitter v nekrologu napsal, že „... MUDr. Bezděk měl všecky vlastnosti člověka božího a pravého lékaře duší i těl. Byl vtělená srdečnost.“

 ĎAKUJEME. S láskou VladimíR a SaritA

https://dagmarasaritapoliakova.blog.sme.sk/c/404505/dedo-ctibor-zomrel-tak-ako-zil-v-laske-a-pokoji.html

https://dagmarasaritapoliakova.blog.sme.sk/c/400869/pane-zmiluj-sa-nad-celym-svetom-daj-mu-pokoj-mier-a-lasku.html

https://dagmarasaritapoliakova.blog.sme.sk/c/498633/otec-miloval-nasu-mamu-najviac-na-svete.html

https://dagmarasaritapoliakova.blog.sme.sk/c/496677/bozi-stretnuti.html

Skryť Zatvoriť reklamu