Rozpravka (aj) pre Kraliky

Zil byl zivocich Vcelka. Nebyl ako jine vcelky co furt len makaly a neutikaly z ula dal nez par kilometru. Bol to lenoch a cestovatel. Jednoho pondelka sa zivocich Vcelka vyrazil na cestu. Pozoroval lidicky, kyticky, auticka a krasne mu bolo. „- To je ale fajn zivot, mozem si litat, pozorovat lidicky, kyticky a auticka, a krasne mi je” – myslel si zivocich Vcelka. Najednou ucitil, ze mu neco narazilo do kridla. „Jejej, co by to mohlo byt? – premyslel si Vcelka – je to mokry, trosku teploucky, ze by to był cervnovy destik? Ano, je to cervnovy destik – konstatoval Vcelka – tak si mozem kludne dal cestovat” Najednou sa cervnovy destik promenil v poradnou letnou bourku. Zivocich Vcelka stratil sebevedomi a ocitil sa uprostred silnice…

V tom okamziku prave tu silnicu prekracil zivocich Lesnik, nadaval na sve lenoseni, ze sa mu nechtelo driv odprevadit auto na parkoviste a ted ma sprchu zdarma. Uvidel uprostred silnice zivocicha Vcelku. „ Ty hloupa vcelko – pomyslel si Lesnik, co sa flakas kdyz prsi? Neboloby to lepsi si sedet v ule a popijet medovinu s kamaratkama? Ze tam mate medovinu skoro tak chutnou ako v Piestanoch na Otvoreni kupelnej sezony, naproti stanku s bicama? Pomohol bych Ti, ale bys me pichla a mam alergiu tak spanembohem”

O 50 metrov dal si zivocich Lesnik vzpomenul o com dnes diskutiroval z zivocichem Kralikem a udelalo sa mu smutno: „To som teda zivocich – pomyslel si, ani som spoluzivocichovi nepomohl. Ne! Tak to nenecham!” Vratil sa k silnice, driv ale si nasel malou vetvicku. Uz, uz był pripraven k zachranne akce, kdyz sa na silnici menila situace. Auta naproste sileli, mercedesy, nakladaky, skodovky dokonca aj cinquecenta, sem a zpat. „To som sa vopozdil - smutne pomyslel zivocich Lesnik – co ted budem zachranovat? Vcelkove povidla s medovou prichuti?” Ale, ale, kdyz sa na silnice uklidnilo, uvidel Lesnik prapodivnou vec. Zivocich Vcelka s malinkim destnikem masiroval k trotuaru a tichounko si zpival pod vousem (maji vcelky vubec vousy?) „Około Suce vodenka tece…”

Co bolo dal to jiste vite. Zivocich Lesnik vyuzil sve manualne schopnosti a vetvicku a pomohol Vcelkovi do keru. Kdyz sel zpatky domov, zdalo sa mu ze pocul tichounke „ Dik, pozdravuj Kraliky” … ale mozno to bolo len bzuceni…na vselki pad odpovedel : ”vyridim”