Najdriv je semenko, to je stejne aj tu aj tu :-)
Pak pomaly rusteme, vyrustaju nam nove vetvicky, ucime sa sveta.
Prvni skusenosti su zelene, ale cim viac tim hrubsi sa stava nase kora. Tim viac sa nam podari snaset. List po liste ucime sa zivota.
Około 15 roku zacinaju sa nam ukazovat pucoky.
Hned rozkvetou, a tak kolem 20. sa pysnime krasou mezi ostatnimi stromami v sade.
Cim dal do zivota tim mene kvetin. Zacinaju nam narustat svestky. Tu hluboku fialovu krasu nekazdy vime vnimat, ale rucim, ze je zaujimavejsia nez ta jarni.
Kazdy podzim stratime listy a dobru naladu. Kdyz uz se nam zda, ze tu depresju nezvladneme zase prijde jaro a zase nam narustou nove,a my se obracime pekne do slunicka, a uzivame zivota.
Obcas prijde aj burka, nektere vetvicky nam zlame vietor. Aj to prezijeme. Prezijeme proto aby dosachnut tychto 52 let, kdyz sa prepalime do tekute kvintesence zivota. Plne chytrych myslenek, skusenosti. Tim co nas zazivaju neseme radost, dobru naladu. Sme skveli kamaradi. Vime kdy je treba sa opit, a kdy si dat jen stamprlik pro kuraze. Sme proste kvalitna, 52 % slivovica.
Moje kamaradka pozitri slavi 52. narozeniny. Vse najlepsie!
