Ako pomahat...

Kazdy sme v zivote meli situacjiu kdy sme museli, potrebovali, dokonca chceli nekomu pomoct. Zda se, ze je to velmi jednoduchy. Dame nekomu penize, nebo neco jine (sily, energiu, cas) a predstavujeme si ,ze uz je to vyreseno. Podle mna neni to tak jednoduchy jak se na prvni pohled zdava. Pomahanim zarizujeme mezi lidma zvlstni druh relacje. Zkusme to analizovat...

Písmo: A^- | A⁺

Diskusia (6)

Ten kdo pomaha citi samozrejme radost ze udelal neco dobre, ale zaroven ceka vdecnost (trebas obycejne "dik") a casto se do toho micha i chut nekoho ucinit zavislym na nas (toto se zvlaste tyci financni pomocy).
Ten komu pomahame take citi radost, ze ma vyreseny problem, ale zase ho tyka pocit, ze musi byt vdecny a v pripade, kdy nemuze se rovnocenne za pomoc revanzovat muze to skoncit pocitem zavislosti.
Cely knif (jak se rika ve Slezsku) je v tom, aby si najst rovnovahu mezi obema stranami, a nepripustit k objaveni tychto degenerovanych pocitu (zavislost). Diki tomu pomoc muze inspirovat a ne pokorit (asi to bude tak prelozene:-))
Za prve musime si dat otazku procpak pomahame. Podle mna spravna odpovet zni: abychom vyresili problem, kdyz problem konci, konci taky vztah tou pomocou vytvoreny. Nesmime cakat vdecnost (ani toho "dik")zvlaste pak nesmime nekym ridit. Nejvetsi blbost je davat nekomu penize a zaroven mu ukazovat co si ma za ne nakoupit. Vono to jenom pokori lidi a nici tenhle delikatni vztah.
Hodne taky zalezi na tom komu pomahame, je mozne ze on tu vdecnost a chut revanzovani citi tak silne, ze je s toho na nas zavisly a konci to jako vyz.
Nejlepe, podle mna pomahat mimo vztahu (kamaradstvi, lasky, znamosti), at` se to do toho neplete. A at` to konci vyresenim problemu.
Ovsem, je to trosku proti lidstemu prirodnemu chovani, ale mame se predsa zdkonalovat...:-)
Jsem zvedav jaky je vas nazor...