Ako som kuraky ucil nekourit

Vlak bol nacpany k prasknuti. Cestou mezi batohama, balikama a lidma som uvidel skoro prazdne coupe. Uvnitr enem dve vesele rozpravajuce panicky. U dvere toho coupe par lidi. Trochu ma to prekvapilo. Vsecko som ale pochopil kdyz som vstoupil dovnitr.

Písmo: A^- | A⁺

Diskusia (21)

-"My tady kourime" - histericky ohlasila svoje credo jedna panicka.
- " Mne to nevadi" - odpovedel som divajic se na niu kliduplnym pohledem - "som taky kurak" - zaznamenal som.
O chvilku chudak panicka litovala, ze v dectvi neposlouchala rodice a naucila sa hrat s cigarety.
Vytahl som dymku a nacpal som ji pravym anglickym Balkanom. (Driv nez ju pripalim, vysvetlim nekurakum, ze je Balkan bajecny tabak jenze s prichuti latakie, coz pro osobu nachazuju sa z druhe strany dymky znamena, ze, zkratka smrdi.
Samozrejme pro mne je to jemna chut` a aroma uzenych svestek, klobasky a ohnicka se skautovskych vzpominek)
Zapalil som dymku. Cele coupe naplnil husty, uzeny kour. Panicky sa podivali na sebe, zatali zuby a z vyznamnym pokaslovanim cekali az dokourim. Cez hodinku ani jednou nesahli po cigaretu.
Doufam, ze som je tim naucil nekourit.
Mili kuraci, kdyby vas nekdy napadla chut na cigaretu v nacpanem vlaku, pamatujte, ze v kazdem okamziku muze se objevit mstivy andel smrti s dymkou v kapse:-)