Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(1)
někdy nechápu, proč ke mně přichází a svěřuje se mi
pak dýchá hlasitě abych slyšela že dýchá a ještě nezemřela
její úmysl postrádá níť
a otvírá mi uši svých tašek ať nahlédnu že tam není
co nemá být
někdy a pořád stejný klad prstů a ten pohled jejich očí
dítky malinké se hrají tam s panenkama
a zhora na ně číhá zlobivá stařena
ať vystrčí malíček
nejradši bych jí zavřela ať se udusí
žel a želva
