Amerika - Ivan Spacek

Dojeli jsem do justicaku o neco rychleji nez jindy, Willy stal na plynu
jakoby nekam pospichal a mozna taky ze jo, jeste jsem ani poradne nezabouchl
dvere a mikrobus se rozjel.
Sli jsme dovnitr smerem ke kancelarim kde obvykle sedi mistri ale nikdo tam
dneska nebyl. Pred dvermi stal klucina v dzinach s ohrnutymi nohavicemi a
ve svetle platene bunde s velkymi kapsami jake obvykle nosi americti vojaci
v civilu.
"Haj!" pronesl takze to byl American. Cosi vykladal a novej kluk mu
odpovidal. Vsiml ze misto "yes" oba dva rikaji "ja" jako Nemci. Jinak jsem
nerozumel nicemu presto ze kazdou volnou chvili v lagru travim studovanim
Anglictiny pro samouky a velkeho sesitu s obrazky s anglickymi titulky ktery
jsem sehnal v kaplicce. Problem je ze tech volnych chvili neni zas tak moc
coz je jasna vymluva, misto chozeni na pivo bych se asi mel ucit ale rikam
si ze vypuknou krusne casy a tak se flakam dokud to jde. Teda je mi jasne
ze za to flakani zaplatim ale co, nejak bylo a nejak bude.
Novej kluk se jmenuje Tonda, teda necha si rikat Tony coz mi propomina kluka
kteremu tak rikala jeho maminka, unyla stihla Italka se smutnyma ocima ktere
Tony zdedil po ni. Vypada exoticky, sneda plet a huste cerne vlasy, ne jako
cikan, vypada, no jako Ital. Unylej Ital.
Tenhle Tony definitivne na Itala nevypada, dlouhy blondak se ctvercovym
brylemi v tlustem cernem ramecku. Vypada jako studak cimz taky je, rika ze
studoval filosofii na Karlove universite.
"Jak to ze rikate 'ja' misto 'yes'?" ptam se protoze mi to vrta hlavou.
"To je americtina" odpovida Tony cemuz nerozumim.
"Americtina? Snad anglictina ne?"
"No je to anglictina ale neni stejna jako ta britska. Ma jinej akcent."
"Akcent?" nechapu.
"Prizvuk" vysvetluje Tony coz mi zas tak moc nerika.
"Taky nektera slova maji jiny vyznam" dodava.
"Ja se ucim americky protoze chci do Statu."
Prichazime chodbou kolem prazdnych mistnosti, vypada to ze uz tady prace moc
dlouho nebude. Americky kluk diskutuje cosi s Tonym a ten preklada jeho
instrukce. American nebude o moc starsi nez ja a tak se docela divim ze
dela mistra. Zeptal jsem se na to Tonyho, ten preklada, blbej zpusob
konverzace, zase citim zachvev svedomi a uminuju si ze se budu vic ucit,
mozna ze mi Tony pomuze.
American nam potrasl rukama, usmiva se sympaticky, ma krasne rovne bile zuby
a rika ze se jmenuje John cemuz kupodivu rozumim i kdyz neznam slova, da se
to domyslet ze souvislosti. Co rika dal nerozumim ale Tony bleskurychle
preklada, cim dal tim vic mu zavidim.
"Rika ze jeho tata je dustojnikem v americke armade a on tu dela pres leto,
je studak".
Coz vysvetluje jeho na kratko ostrihane vlasy. Tata by ho asi hnal.
Tuhle praci dostal z protekce, to je skoro jako doma.
John se vice mene jen tak poflakuje kolem, Tony nas diriguje a my se
plouzime sem a tam s ruznymi kusy nabytku. Je to docela prijemna prace,
cela budova musi byt klimatizovana protoze je az zima presto ze venku je
parak, urcite pres tricet stupnu. Tohle leto je priserny, v noci spatne
spim, je dusno a tak mi tohle socialisticke pracovni tempo vyhovuje.
Vzdycky kdyz dorazime odsud tam tak se na chvilku zastavime, zapalime
cigarety a debatujeme vsechno mozne.
"Proc chces zrovna do Ameriky?" ptam se Tonyho.
"Protoze to je nejsvobodnejsi zeme na svete" odpovida jako komunista o
Sovetskem Svazu.
Nesu naruc latek smerem k vychodu kde jsou obrovske bedny s napisem U.S.
Army. Postupne se plni vsim moznym, od papirovych krabic plnych lejster po
ruzne veci ktere nikam jinam nepasuji, treba zrovna ty latky.
Amerika je nejsvobodnejsi zeme na svete. A tohle od kluka ktery vyrustal ve
stejnem rezimu jako ja. Kde to bere? A je na tom neco?
Je to hrozne jak malo toho vlastne vim o te zemi. Pro tatu je Amerika zeme
ze ktere prisly dlouhe kulate konzervy s lansmitem a Chesterfieldky ktere
Americani po valce rozdavali. Bracha zase vzpomina na flak cokolady ktery
dostal od nekoho kdo pracoval pro organizaci zvanou UNRRA. Pry meli
obrovskou krychli cokolady kterou americky vojak rozsekaval sekyrou a
rozdaval detem ulomky velke jako pest. Tonduv tata ma velikanskou cernou
ameriku jmenem Studebaker kterou pry tady nechali Americani z UNRRY. Uvnitr
to je jako obyvak s kanapem. Hrozne to zere ale pry je v Americe laciny
benzin. A to je asi tak vsechno co vim o te zemi. Nepocitam do toho kecy
ktere se psaly v novinach a v casopisech, teda krome poslednich par let.
Hanka obcas donesla 100+1 Zahranicni zajimavost kde se dalo ledacos precist
mezi radky i kdyz mam sve pochybnosti o tom ze ty preklady ze zahranicnich
casopisu nejsou upravene pro domaci spotrebu. To je pocitam to nejhorsi co
nam rezim provedl. Totiz nemoznost ziskat objektivni informace. Hodne lidi
tohle resi podobne jako za Nemcu. Cim horsi veci se pise o Americe tim vic
veri ze Amerika je cosi jako raj. Kdyz se k nam obcas dostane nejaky
americky film tak se na to lidi divaji predevsim jako na informace o zivote
tam. Tata vykladal cele tydny o tom jak ve filmu Mustangove jeden z hrdinu
rikal ze musi jit do prace protoze potrebuje novy motor k letadlu. V jinych
filmech lidi obdivuji nabytek a kuchynske linky, dej je ani tak moc
nezajima. Pocitam ze by bylo lepsi pro rezim proste rikat pravdu. Urcite
neni tak ruzova jak ji lidi vidi.
Anebo je? Sik rikal ze kdyz se budeme snazit a vsechno pujde tak za par let
dostihneme zivotni urovne Rakouska. Rakusani pry z toho byli celi paf
protoze si o sobe mysli ze jsou chudi.
No, v posledni dobe se rikaly dobre veci o Americe dokonce i ve skole a to
ve spojeni s americkym kosmickym programem. Fysikar Franek se rozplyval nad
tim jak pry Americani vzali pokusnou moduli kabiny a prdli ji plnou
rychlosti do atmosfery. Misto shoreni se odrazila jako oblazek od vody.
"Co to musi byt za material!" divil se a vysvetloval nam o jake silene tlaky
a teploty se jedna. Zda se ze Americani predhonili Rusy co se tyce
kosmonautiky, teda astronautiky jak rikaji Americani. No a pak vysel
Holubuv "Andel na koleckach", skvela knizka ktera popisuje Ameriku uplne
jinak nez jak bylo zvykem. Tak si rikam jestli bude Holub psat dneska
knizky o Sovetskem Svaze, teda pokud se podrobi sebekritice. Mel by
emigrovat, pry to je dobry vedec takze by se uzivil. No a jak se uzivim ja?
To je velmi dobra otazka, jakou mate dalsi otazku?
Chtel bych jit studovat a to ne strojarinu. Historii, literaturu. Edgar
Allan Poe, Mark Twain, Ray Bradbury, Raymond Chandler, Dashiell Hammett.
Ten posledni je hodne depresivni ale skvele pise. Z jeho Ameriky jde docela
hruza. Korupce, bohati darebaci a chudaci jsou, no, chudi. Zoufalstvi a
deprese. Steinbeck a "Hrozny hnevu". "Toulky s Charliem" zase depresivni
nejsou.
Takze muj obraz Ameriky je hodne zmatenej. Zeme obrovskych kontrastu, od
nejlepsiho do nejhorsiho. Pak je tu Vietnam. Na jedne strane to vypada
jako agrese velmoci proti mrnave zemicce, cosi jako Rusove a my. Na druhe
strane jsou americke ulice plne protestujicich mladych lidi. Zda se ze i
diky jim se Johnson vzdal presidentstvi. Ted je presidentem Nixon o kterem
lidi rikaji ze je antikomunista ktery vyhral taky kvuli okupaci
Ceskoslovenska. Nevim nakolik ovlivnuje situace v nejakem prtavem
Ceskoslovensku volby v USA, mam o tom sve pochybnosti.
Muj pohled na antivalecne demonstrace se ponekud zmenil. Jednak je to neco
positivniho, lide mohou vyjadrit svuj nazor. Zaroven to slouzi zajmu Rusu.
"Nepritel meho nepritele je mym pritelem". Americane jsou rozhodne mensim
zlem.
A nejsvobodnejsi zeme na svete.
To mi vrta hlavou. Proc si to Tony mysli?
"Co chces v Americe delat?" ptam se pri dalsi prestavce. Stojime u okna a
divame se na nadvori. Vzduch venku se teteli vedrem ale me je az zima.
Tahli jsme skrin ze schodu a tak jsem se zpotil, ted me mokra kosile studi
na zadech.
"No cekaj me tam s otevrenou naruci, nemuzou se dockat!" smeje se Tony.
Zacina mi trochu jit na nervy s tou svou sebejistotou. Ma vsechno tak
nalinkovane a jasne ze me to rozciluje.
"Vazne, co chces delat?" trvam na odpovedi.
Nediva se na me, mluvi najednou tise jako kdyby mluvil sam na sebe.
"Na tom nezalezi. Kdyz bude potreba tak budu myt autaky nebo nadobi. Kopat
kanaly nebo trhat pomerance. Driv ci pozdeji se z toho vyhrabu."
"A co pak?"
"Budu studovat."
"A kdyz ne?"
Pokrcil rameny.
"Kdyz ne tak ne. Zkusim to a kdyz se mi to nepovede tak si za to budu moci
sam. Ne muj tridni puvod nebo to ze muj strejda zdrhl."
"Tvuj strejda zdrhnul do Ameriky?"
Zavrtel hlavou.
"Ne. A je to skoda, jeste by byl na zivu."
Zahodil cigaretu do kulateho kovoveho popelnicku na muri noze, zmackl
knoflik a vajgl zmizel.
"Tahle voda je lepsi nez limonada!" prohlasil a napil se z fontanky u dveri.
Zkusil jsem to taky, voda byla krasne studena, chutnala jinak nez z
vodovodu, tak nejak cerstve. Krabice pod fontanou zacala vrcet, dalsi
americky vynalez. Strikaci lednicka.
Sli jsme zpatky. Kluci kamsi zmizeli, zmizel i John a tak jsme vyrazili
smerem k satne.
Sedel tam kluk s divokou rozcuchanou hrivou na hlave i kolem tvare ze
vypadal jako stajovej pinc. Mel pred sebou na stole hnedy papir plny krasne
ruzovych platku sunky s cernym okrajem. Jedl ji jen tak bez chleba. Drzel
platek sunky v ruce a rval z ni kusy silnymi zuby. Skubnul pri tom vzdycky
hlavou jako vlk rvouci sousta z tela srnky. Sedli jsme si opodal, ja
vybalil krabicku s nemeckou obdobou vlasskeho salatu. Tady se tomu rika
"masovy salat", je to kyselejsi nez ten cesky ale da se to jist. K tomu
krasne krupave housky, dobrota. Salatu bylo more, koupil jsem toho "halb
funt" coz je asi dvacet deka. Frau v lahudkarstvi, standartni nemecka
prodavacka, teda ne moc usmevu ale ani ne hulvatska, razna pani v bile
zastere se srolovanym copem pod bilym capeckem na hlave me skolila v
nemcine. Chtel jsem deset deka coz je cosi jako "hundert gram" ale to se ji
nelibilo, localne se uzivaji funty coz jsem si myslel ze je ruska jednotka
vahy. Zajimave je ze zacinam rozumet nemecky aniz bych umel nemecky.
Funguje to tak nejak vnikanim jazyka do poru nebo co takze doufam ze to tak
funguje i v Kanade.
S mluvenim to je horsi ale zacinam mit dojem ze by se to poddalo. Az na to
chrcive "r" je pocitam pro Cecha nemcina lehci nez anglictina.
Vlasaty divoch sezral sunku, neda se rici "snedl" a pustil se s nami do
hovoru.
Mluvi polsky takze rozumim kazdemu ctvrtemu slovu na rozdil od Tonyho. Ten
je zrejme jazykove nadany nebot se s Polakem docela dobre domluvi.
"Rikal ze pry taky meli v Polsku Leden. Tedy byl to Pazdernik coz je myslim
rijen 1956."
"To je kdyz prisel Gomulka?" machroval jsem. Tohle jsem nevedel az do
nedavna, docetl jsem se o polskem reformnim hnuti ktere dovedlo k moci
Gomulku az v lagru ve Svedectvi.
"Jo a rika ze tam taky byli rusky vojaci ale netroufli si okupovat Varsavu,
jenom jezdili kolem ve dne v noci s tanky s rozsvicenymi reflektory aby
Gomulku vynervovali."
A zase jsme u toho. Polaci by se jasne branili okupaci, my nikdy.
"Rika ze je namornik a ze meli v Gdansku demonstrace, utekl pred zatcenim".
Jmenuje se Pawel a chce do Ameriky takze si zacal vymenovat nazory s Tonym.
Jedl jsem nemecky vlasak, prikusoval housky a rikal jsem si po ste ze my
Cesi jsme pekne posrany. Vsechno to zacalo s Mnichovem. Je jasny ze by nas
Nemci rozmazli, taky je jasny ze by hodne lidi zarvalo. Je i mozne ze bych
se nikdy nenarodil, tatovi bylo v te dobe osmnact a tak by asi sel bojovat.
Nebo taky ne, vlastne o nem nic nevim. O valce mluvi obcas mama, tata skoro
nikdy. Fakt je ze kdyz jsem byl maly tak me to nezajimalo a kdyz jsem se
zacal zajimat tak jsem byl tak bolsevicky uvedomely ze by to asi bylo
nebezpecne se se mnou bavit o politice.
Kolik by asi lidi odneslo nemecky utok? Jak by se Nemci dostali pres
pohranicni pevnosti? Maginotova linie je nezastavila i kdyz ji dobyli
zezadu, obesli ji Belgii. Ceska mesta by byla bombardovana, to je jasny.
Zaroven jsem cetl ze nemecky generalni stab byl pripraven svrhnout Hitlera v
pripade ze by vypukla valka s Ceskoslovenskem. Nemci dobyvali Francii i s
ceskymi tanky a jinymi zbranemi. Skodovka a brnenska zbrojovka je urcite
znacne posilily.
To vsechno je "mozna", "kdyby", tedy v podstate jalove uvazovani. Ovsem.
Existuje cosi jako narodni duse. Ta polska vedla vojaky na konich bojovat
proti tankum. Nemci Polsko pekne znicili ale napriklad Rusum je jasne ze by
Polaci bojovali. Stejne jako jim bylo jasne ze ceskoslovenska armada
bojovat nebude. Jugoslavci by se branili. Madari meli revoluci, sice ji
prohrali ale Rusove by si urcite rozmysleli tam jen tak prijit.
To co se delo u nas byl pokus o reformovani socialismu. O komunismu nikdo
nemluvil coz je zpetnym pohledem zajimave. Socialismus maji ve Svedsku. V
Nemecku jsou Socialni demokrati coz jsou socialisti, taky v Rakousku a v
Anglii. Ve Finsku. Dalsi zeme obydlena obcany kteri nevahaji riskovat
zivoty bez ohledu na velikost utocnika.
A Cesi? Asi jsme precivilizovani. Rozumni. Spis posrani.
No, socialismus. Co to vlastne je?
Pro me to je cosi hodne podobneho klasickemu humanismu. Tak to alespon
znelo ve skole. Chceme budovat zemi tak aby se kazdemu vedlo lepe. Nikdo
neni nesmyslne bohaty, nikdo krute chudy. Nikdo nehladovi, nikdo nechodi v
hadrech. Materske skolky ve vilach bohacu. Delnicke ozdravovny na horach.
Universalni zdravotni pece.
Porad na tom nevidim nic spatneho.
Pan Lochman rikal ze to je cosi jako idea krestanstvi. Pekne idealy,
bohuzel uskutecnovane nedokonalymi lidmi.
Krestantsvi vedlo k Inkvizici, upalovani pomatenych starych zen, reformatoru
a vedcu.
Krizove vypravy a vyhubeni clenu ideologicky nevhodnych sekt.
Antisemitismus.
To vsechno jmenem proroka ktery kazal lasku k bliznimu.
Zda ze se krestane uklidnili, asi ze jejich vira uz neni takova zhava.
Ztratili potrebu hubit nebo konvertovat pohany.
Kdyz se na to tak divam tak zacinam videt komunismus jako cirkev. Jsou tu
svati, proroci a posvatne texty o kterych se nesmi diskutovat. Procesi
nesouci ikony vousacu. Magicka moc Maovy Rude knizky vedouci k nadlidskym
vykonum sportovcu a delniku.
Methody Inkvizice uzivane ve dvacatem stoleti. Misto upalovani veseni a
strileni. A zase prisli krizaci potlacit kacire v Cechach. V tancich misto
na konich.
Taky antisemitismus i kdyz tomu rikaji jinak. V knize obsahujici protokoly
ze Slanskeho procesu jsem narazel na slovo kteremu jsem nerozumel. Co je to
"Kosmopolita"? Tata mi rekl ze to znamena "Zid". Proc teda nerici "Zid"?
Nerozumel jsem vice vecem, nemohl jsem pochopit jak muze nekdo mluvit o sobe
zpusobem jakym mluvili obvineni. De fakto zebrali o sibenici, mluvili
sroubovanym neprirozenym jazykem. Kdo by proboha o sobe rekl "Jsem
nepritelem delnicke tridy a zaslouzim ten nejtvrdsi trest"?
Pak jsem se dozvedel ze to vsechno byly "deformace". Ze to nebyl "skutecny
socialismus". No jo, no.
Docela bych i veril ze to o co jsme se pokouseli by se mohlo stat tim
"skutecnym socialismem". S lidskou tvari. To mi taky dalo. Jakou tedy mel
tvar socialismus predtim? Nelidskou? Zacina mi to pripadat jako pokus
namalovat usmivajici se oblicej na nestvuru. Zmeni se zdvizenymi koutky ust
jeji podstata? Neni to jenom maska pod kterou je neco hruzneho? Nebylo to
cele vlastne absurdni blbost?
Soucasti svobody by definitivne bylo legalizovani politicke opozice. Coz by
ovsem byla sarada, v ustave je prece zakotveno ze komunisticka strana je u
moci definici. K cemu teda pak volby? Cestinarka Pfleglova mela pro tohle
reseni. "Nahrneme se vsichni do strany." Takze z ustredniho vyboru by se
vlastne stala obdoba parlamentu.
No jo, ale co lidi kteri by se odmitli "nahrnout do strany"?
Skutecne antikomunisty neznam zadne. Nerikam ze neexistuji. Neznam je.
Nevim o nich. Lide ktere znam rozhodne neuvazuji o navratu ke kapitalismu.
Ty starsi strasi vzpominka na predvalecnou hospodarskou krizi. No a pak
byla valka nasledovana obdobim znarodnovani koncici vitezstvim komunisticke
strany. Ta vyhrala posledni demokraticke volby. Teda pokud to byly
demokraticke volby. Asi jo, dalsi vec o ktere vim velice malo. Docela me
prekvapilo ze komuniste meli cosi jako tricet procent plus hlasu. Takze o
neco mene nez sedmdesat procent volicu volilo nekoho jineho. Myslim ze
kdyby se uskutecnily skutecne volby, teda pred prichodem Rusu, tak by
komuniste vyhrali vic nez tricet procent. Urcite ne tech nesmyslnych
devadesat devet devet procent jako driv ale urcite by meli vetsinu. Kdo by
taky proti nim kandidoval? Socialisti? Ti se podepisuji pod Akcni program.
Lidovci? To je cirkevni strana. Vericich krestanu znam tolik jako
antikomunistu. Teda zadne. Vubec se divim ze jeste existuji. Kostely jsou
pamatkami, ne misty ke shromazdovani vericich. Mozna ze na Slovensku to je
jine, nevim.
No jo, dozvykavam posledni housku a zvedam se. Tony taky, jenom Pawel sedi
dal a diva se co by jeste mohl zbastit.
Sourame se nahoru do poschodi kde na nas ceka John. Ostatni kluci uz tam
jsou, sice toho moc nedelaji ale prisli vcas.
"Sorry" rika Tony ale John mava rukou jako ze to je dobry. Pocitam ze neni
zvykly poroucet lidem ze kterych jsou nekteri starsi nez on.
Odkudsi se objevil kluk, vypada jako Cinan ale vysvetluje ze je z Indonesie
a to rusky. Trochu krecovite se usmiva coz je jak zjistuji obranny
mechanismus v situaci ve ktere si nejsme jisti svou posici. Strka svou ruku
do me, potrasli jsme si a tak jsme se stali partnery. Neseme spolu skrin
dolu ke vchodu, je docela silny, nemusi odpocivat na kazdem tretim schodu
jako Tony. Zastavujeme az v meziposchodi, za nami jdou dalsi dva kluci, tuk
tuk tuk bouchaji skrini o kazdy schod. John jim cosi rekl ale oni ho
ignoruji a tak se John trochu rozcilil a zvysil hlas. Bereme radsi nasi
skrin a mazeme dolu. Ze zhora se ozyvaji rozcilene hlasy, nekdo rve cosi o
americkych kokotech, ozve se zvuk tristeneho dreva ale my mizime za roh.
Zastavili jsme se u dveri ven kde uz ceka kluk s vozikem s hydraulickym
pumpovatkem na zvedani. Pomohli jsme mu nalozit skrin a podrzeli mu dvere
ven kde ceka obrovsky nakladak, krasna nablyskana Mercedeska. Jak se
otevrely dvere tak dovnitr foukl vzduch rozpaleny jako z fenu na vlasy a tak
jsem zabouchl a odebral se smerem ke schodum. Indonesan me nasledoval, me
to neda a ptam se ho kde se naucil rusky. Pry studoval v Moskve medicinu,
pak se vratil do Indonesie zrovna v dobe kdy vypukl pogrom na komunisty.
Zeptal jsem se ho jestli je komunista. Pry ne, byl v Moskve na stipendiu od
mezinarodni nadace. Docela nadava na Rusy, pry to jsou rasisti. Rika ze
tam se na kazdem rohu vali po zemi ozralci, taky ze tam je hodne zebraku.
Lidi pry Brezneva moc nemusi coz neni prekvapujici. Co prekvapujici je ze v
dobrem vzpominaji na Stalina, pry za nej byl poradek a vsechno bylo
lacinejsi. Rika se ze kazdy narod ma vladu jakou si zaslouzi. Co to rika o
Rusech? Ackoliv my si taky nemuzeme moc vyskakovat.
Ztravil nejaky cas na Ukrajine, pry tam tvrde nemaji radi Rusy. Stejne jako
v baltickych republikach. Od te doby co jsem slysel o sovetsko-nemeckem
paktu zacinam rozumet proc. Tohle je pro me uplne nove. Jde z toho docela
hruza, kdyz jsem slysel ze pry chteji udelat ze Slovenska Sovetskou
republiku tak se mi to zdalo krajne nepravdepodobne. Ovsem totez udelali s
Litvou, Lotysskem a Estonskem. O tomhle se musim vic dozvedet.
Moc se mu v Rusku nelibilo, chce do Kanady a tak diskutujeme bodovy system
pro emigranty, je pry skoro hotovy doktor takze je kvalifikovany ale neumi
anglicky coz je minus.
Nejsem si jisty co mam k nemu citit. Nevim jakym zpusobem funguje studovani
v Moskve ale urcite si budouci studenty nejdriv proveri.
Zacal mi vykladat jak v Jakarte videl mrtvoly na chodniku, pry stacilo rici
o nekom ze je komunista a bylo to. Lidi si vyrizovali stare ucty, jak jeden
soused nemel rad druheho tak ho udal. Bylo docela hrozne jak popisoval smrt
spoluzaka z Moskvy, pry ho mistni studenti privazali provazem za nohy na
strom a mlatili ho do hlavy zidlemi. Nejhorsi bylo ze se pri liceni hruz
usmival, kyval hlavou a vydaval zvuky podobne smichu az mi z toho sel mraz
po zadech.
Lidi jsou kruti. Ja nevim, tak nejak me nelaka predstava vrazdit lidi kteri
maji jine nazory nez ja. Tata obcas mluvil o veseni komunistu na lucerny,
pry jako v Madarsku. Videl jsem film o madarske kontrarevoluci, nebo
revoluci, zalezi na tom z jakeho pohledu se na to divam. Dneska bych tomu
spis rikal "revoluce" ale i tak me strasi zabery tel visicich z poulicnich
lamp. Lidi politi benzinem a zapaleni. Zaroven zehram, teda ciste
teoreticky, na ceskou mirumilovnost za kazdou cenu.
Pocitam ze nejsem prilis vhodnym materialem na revolucionare. Predstava
visalcu me spis odrazuje nez aby me naplnovala nadsenim.
Pomalu prichazi cas jit domu, jako obvykle se prestalo delat pul hodiny pred
oficialnim koncem takze s tim kapitalismem to zas nebude tak hrozny.
Popravde receno me to docela vadi, mam rad pocit ze jsem si sve penize
vydelal. I tak se ucastnim vseobecneho flakani, sedime na lavickach v satne
a zvanime a kecame. John sedi s nami, Tony mu obcas neco prelozi aby se
necitil vynechany z konverzace. Neprojevuje prilis mnoho zajmu o politiku,
rika ze antivalecni demonstranti jsou idioti kteri nereprezentuji vetsinu
Americanu coz je docela mozne, velka vetsina lidi se obvykle nezajima o nic
co se jich primo netyka.
Neucastnim se vseobecneho tlachani, tak nejak se mi prilis mnoho veci honi
hlavou. Potrebuji se nekde usadit, zit normalnim zivotem - uz ani nevim co
to vlastne je - a dat si trochu hlavu dohromady. Je toho moc najednou.
Okupace, emigrace, k tomu se asi budu zenit coz znamena drive ci pozdeji
rodinu - dite se stane misto hrozbou necim co chceme, dalsi vec o ktere si
nejsem jisty ze zvladnu. Je vubec neco co vim ze zvladnu?
Tohle je porad citit jako prazdniny. Ze kterych neni navratu. Zavidel jsem
detem z knizky "Dva roky prazdnin". Zacinam zit knizku "Ctyricet let
prazdnin", pripadne i vic a neni to moc prijemny pocit.
No nic, zapinam zase usi, asi jsem o nic neprisel, kluci se zase uz bavi o
Rusech, vypraveji si bachorky, teda skoro urcite to jsou bachorky.
".no a kdyz Rusaci vysli z hospody ven, zjistili ze nekdo urizl hlaven u
jejich tanku autogenem".
Jo, jiste. A pak prisel Perak, vsechny preskocil a rozhazoval letaky.
Vytahl jsem kousek papiru a zacal si kreslit. Teda pokud neco neumim tak to
je kresleni ale pracne jsem se naucil delat panacy, psi a kocky ktere jsou
docela uchazejici kopii Kantorkovych kreslenych vtipu. Namaloval jsem
pajdulaka s kantorkovsky vypoulenyma ocima, drzi v ruce bic a tvari se
vyhruzne. Pod to jsem napsal "John" a podal jsem to Americanovi. Nevim
jestli byl zdvorily nebo jestli se mu to skutecne libilo ale vyrazel
presvedcive nadsene zvuky a tak jsem na ten obrazek napsal "Kant", snad se
na me pan Kantorek kvuli tomu nebude zlobit.
Dosoural se k nam deda a rozdal obalky. V te me bylo 21 marek coz nebylo
spatny za tech par hodin jako-prace.
Dostavil se Willy s vychlazenym mikrobusem takze jsem se zacal potit az v
Zirndorfu a tak jsme si sli sednout k Jugosum pod kastany. Dal jsem si
Lowenbrau a presla me deprese. Co bude tak bude, zatim dobry.