Něco o mafiích

Kauza se dostala na první stránky novin, média ji stále znovu oprašují a rochní se v ní. Vondráčkovou a její blízké, zdá se, nejvíc rozhořčila slova o „mafii“. Ona se přece vlastními silami dostala tam, kde je, ona umí zpívat, ona dosáhla úspěchu svými silami. Kdepak mafie. Do určité míry souhlasím. Má krásný hlas, je atraktivní, nazpívala několik velmi pěkných songů. Nicméně slovo „mafie“ není od věci. Mafie nás provázely a provázejí a bez nich se těžko dosahuje úspěchu. Jako filmový publicista jsem se setkal a setkávám se se zájmovými společenstvími, velmi podobnými mafiím. Neberou si sice peníze za „ochranu“, nemluví o jablcích ani nestřílejí, nicméně chrání ty „své“, mohou zlikvidovat „cizí“. Do okruhu jejich působnosti je těžké proniknout a nováčkové za to musí zaplatit nějakou protislužbou. Na blížícím se filmovém festivalu v Cannes se budou nakupovat a vybírat filmy pro jiné festivaly. Filmů na trhu tam budou tisíce a jen několik málo bude patřit mezi vyvolené (např. ty soutěžní). Ty se samozřejmě obejdou bez mafie. O tom, zda si někdo nějakého filmu všimne, rozhoduje kvalita jen do určité míry a někdy opravdu velmi málo. To hlavní jsou styky a vliv lidí, kteří stojí za nimi. Prestižní místo v porotě nějakého významného filmového festivalu dostane ten filmový funkcionář, který je schopen nabídnout nějakou protislužbu, například je schopen pozvat ředitele onoho významného festivalu na svůj festival, případně svou jachtu. Pokud jde o festival významný, tím lépe. Pracovníci výběrových komisí si vycházejí vstříc na principu „ty mně, já tobě“. Producent, jenž má moc pozvat svého kolegu na nějaký ten lunch na soukromé hotelové pláži, se dostává do ohromné výhody před jiným producentem, který jen upachtěně běhá po přímořském bulváru La Croisette s lejstry a kazetou ve zpocené ruce. Na večírky pořádané vlivnými mezinárodními společnostmi na okolních ostrovech, se dostanou jen novináři, kteří mají ve světě filmu skutečný vliv a producenti, kteří mohou a umějí něco nabídnout. Ne, nechci říct, že talent, vytrvalost a síla osobnosti nic neznamenají. Znamenají. Jenže dobré kontakty a schopnost sehrát roli v řetězu protislužeb znamenají ještě víc. Kolik průrazných osobností s mimořádným talentem a filmem zvaným „objev sezóny“ běhá kolem stánků filmových trhů? Odpovím: strašně málo. Většina z nás je průměrná a dělá průměrné, ani ne moc špatné, ani ne moc dobré výrobky. Na trhu je nejlépe umístí ten, kdo má osobní kontakty, umí je v pravou chvíli použít a může za jejich dobré umístění nabídnout protislužbu. Tak například, pokud si začínající filmař vzpomene, že před časem seděl na nějakém panelu s ředitelem Berlinale a dobře si s ním popovídal, je na nejlepší cestě, jak svůj film dostat někam dál, za hranice, do prestižního prostoru velkých obchodníků a velkých distributorů. Totéž je s porotami. Na únorovém Berlinale už bývají rozděleny mezinárodní poroty filmových festivalů až do léta, ne-li do podzimu. Do poroty se nejlépe dostanou ti, kdo mohou na oplátku pozvat toho, kdo je zve, do poroty svého festivalu nebo mu prokázat jinou protislužbu. Poroty se skládají primárně z řad tzv. vlivných lidí – právě proto mezi nimi Češi nebo Slováci jsou málokdy. Totéž je ve filmovém obchodě: pozvu tě na můj trh, kde se budeš mít dobře a dobře nakoupíš zajímavé premiéry, pokud ty teď koupíš audiovizuální zboží za pár miliónů Eur. Proto má i v nezávislém filmovém byznysu hlavní slovo elita vlivných. A nejsme daleko od slova mafie, samozřejmě v uvozovkách. Proto se divím těm kritikům karlovarského festivalu, kteří stále znovu pozastavují, proč během festivalu v hotelu Pupp popíjí skotskou v baru tolik politiků a proč je jich na opulentních sponzorských večírcích víc než filmařů. Může se mi to nelíbit, ale chápu, že ten, kdo potřebuje milióny, musí především začít hrát s těmi, kdo ty milióny mají. A tak to bylo za socialismu a tak je to i dnes. Naštěstí dnes do toho nekecají ideologové. Ještě jednou: fandím individualismu, fandím schopnosti prorazit, fandím nápadům. Fandím kvalitě. Ale kromě průraznosti a kvality jsou ve hře ještě i jiné věci. Mafie. Zájmová společenství. Zednářská lože. Lidi, kteří si vzájemně vyhovují… Nebo je to v jiných oborech jinak?