Dějinné zkušenosti jdou stranou a ke slovům se dostávají podpultové názory, podle kterých jsou uprchlíci s migranty kriminálníky, nebo snad hrdlořezi čekající někde za rohem s nožem v ruce na nic netušícího Evropana v okolí. Přitom, kdyby Salviniho ministerstvo, nebo italská vláda složená mimo jiné z krajně pravicového Hnutí pěti hvězd a Ligy severu nebyly zaslepeny hořkostí vlastní nejistoty, všimly by si například toho, že po druhé světové válce mnoho obyvatel přicházejících z Apeninského poloostrova nalezlo z ekonomických důvodů útočiště v současnosti "bohatém" Lucembursku, jehož politik se zcela správně ohradil ve čtvrtek 13. září 2018 na konferenci o bezpečnosti a migraci hostované Rakouskem vůči Salviniho přirovnávání afrických uprchlíků k otrokům.
Jsem občany placený za to, abych pomáhal našim mladým lidem, aby mohli mít děti, tak jak tomu bylo dříve, a nikoli za to, aby nás vykořenila ta nejlepší africká mládež nahrazením Evropanů, kteří děti mít nemohou. Možná v Lucembursku existuje tato potřeba, V Itálii je potřeba pomoci našim dětem mít děti, abychom neměli nové otroky nahrazující děti, které nemáme
Matteo Salvini, Rakousko, 13.9.2018
Je doslova nechutné, čeho všeho se na úrovni slov dopustí krajně pravicový politik za dveřmi svolaného setkání politiků. Neofašistům, čecháčkům, příznivcům Adama B. Bartoše, fanouškům komunistů i Tomia Okamury se rasismem ovoněná mluva líbí, ale za pomoci podobných "slovních incidentů" dochází k podkopávání demokracie i historického odkazu vlastní země, která mimo jiné bohatla a kvetla také díky ekonomickým migrantům tenkrát nalézajícím trvalý, nebo přechodný pobyt v řadě zemí, které nyní Řím kritizuje za přístup k migrační politice.
Kdyby se Lucembursko zachovalo stejně jako současný Řím, řada Italů by nedostala šanci na budoucnost, vzdělání, zamilování se, rodinu, práci a obyčejné chvilky každého lidského života. Politika založená na frustraci vyčuhující ze slámy vlastních nejistot, následovaná znaky radikalismu neochotným pomoci těm nejohroženějším, zůstává znakem současných selhání, jejichž prominentem je bezesporu samotný Matteo Salvini vedoucí předvolební kampaň hlavně na strachu z uprchlíků, islámu a střetu kultur, jehož negativa Liga severu záměrně zveličila, aby v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti získal vyšší podpor a více hlasů ve volbách.
Na konferenci bylo přítomno mnoho evropských a afrických ministrů vnitra. Nejen proto byla Salviniho slova víc než nevhodná. Přirovnávat kohokoli k otrokům je hloupé, trapné a nemístné podobně jako je hloupou, odpornou a nemístnou politika Ligy severu.
