Masakr v Toulouse byl především o jednom šílenci. O jednom pomateném stoupenci arabských radikálů. Tento mladík poukázal především na chyby ve francouzských tajných službách. Tyto tajné služby věděly, že tento muž má styky s největšími radikály, a přesto nechaly tohoto šílence zabít děti. Tři dětské životy, tři budoucí životy byly zmařeny. Mladík, který byl dnes zastřelený po 32hodinovém vyjednávání, se neustále vymlouval. Copak je možné zabít děti jenom kvůli tomu, že izraelská politika v dalekém Dálném východě nedodržuje lidská práva? Ne, toto možné není.
Tento šílenec nebyl žádný aktivista za palestinskou věc, ale sprostý vrah, který svou podlost, nenávist a mindráky skrýval za boj pro Palestinu. Tento člověk si zaslouží velmi přísný trest, který dnes přišel v podobě policejní kulky. Boj za palestinskou problematiku je především o poukazování na porušování lidských práv. Je to snaha nenásilně bojovat za lidská práva. Všechno ostatní je pouhý zločin, pouhá vražda nemající s myšlenkou boje za nezávislost Palestiny nic společného. Jsou to právě politici, kteří za účelem přikrytí svých neschopností sáhnou k populismu a raději poukáží na arabský původ ve spojení s radikalismem.
Je zajímavé sledovat Sarkozyho, jak se názorově blíží ke své sokyni v prezidentských volbách. Sarkozy se snaží svým populismem zakrývat své politické chyby, zatímco Le Penová se snaží za pomoci populismu získat to, co má Sarkozy nyní. Již poměrně drahnou dobu Sarkozy volá po omezení přistěhovalecké politiky. Dokonce kvůli udržení svého postu pošle stejný Sarkozy francouzskou ústavu do koše a zruší občanství části francouzským obyvatelům. Že tím byla pošlapána francouzská otevřenost a svoboda? To jak se zdá nikomu nevadí. Tedy vadí to médiím a zahraničí, ale s nimi se prezident nezabývá. Také proč by měl. Ve Francii finančních potíží, ve Francii se sociálními problémy mnoho lidí rádo uvidí domnělé viníky a silného politika, který ukáže, kde mají přistěhovalci své místo.
Le Penová, tak i Sarkozy nyní budou moci přijít a říct: "vidíte, co dělá naše přistěhovalecká politika? Vidíte, co dělají otevřené hranice?" Určitě mnoho lidí jim bude tleskat a vyvolávat ovace. Demagogie a polopravdy budou naroubovány na jednu velmi nešťastnou událost. Sarkozymu i Le Penové nezáleží na uctívání památky mrtvých dětí a zabitých vojáků. Pro ně je důležité, že to byl Arab, že to byl radikál. Tito politici se budou snažit naroubovat jednoduchou rovnici: Arab=terorista na svou politickou agitku. Zatímco francouzský prezident používá své pravomoci k lezení do pozadí Arménům, tak Le Penová používá svůj rasismus k lezení do pozadí svých lačných voličů.
Lidé by si v tuto chvíli prezidentských kandidatur měli uvědomit, že za své činy je zodpovědný především jednotlivec a ten také nese veškeré následky. Takové to politické ultranacionální klišé, že všichni z dané národnosti přistěhovalců jsou viníky a těmi špatnými, to je naprosto něco špatného. V politických lákadlech by mělo vítězit něco mnohem důležitějšího, než pouhý populismus označkovávání jedněch lidí nelichotivým štítkem. Bohužel tento ukrutný masakr je takovým urychlovačem kariéry Sarkozyho a Le Penové. Stejně tak, jako se stane toulouský masakr Sarkozyho berličkou, tak bude použit naprosto stejně Schengenský prostor, do kterého Francie vstoupila jako první v roce 1985.
Le Penová i Sarkozy již dávno slíbili omezení přistěhovalců, a to i dokonce těch, kteří mají povolení k pobytu. Nikoho zřejmě během těchto zaprodaných kroků politiků nemá děsit nějaké porušování lidských práv. Více než nad populismem, by měli prezidentští kandidáti zapřemýšlet, jak na plán péče o ty přistěhovalce. Tito lidé byli kdysi zváni do Francie, aby později byli odhozeni do ghett, ve kterých poté následkem špatné sociální péče rostla kriminalita. Francie se nepostarala především o přistěhovalce. Po vykonané práci je nechala svému osudu. Je snad toto také hlavní důvod Sarkozyho kličkování?
Zatímco Arméni nevadí a je kvůli nim přidáno do francouzských zákonů popírání turecké genocidy Arménů, tak Arabové naopak jsou tím novým politickým náboženstvím, které má vynést slíbené politické úspěchy na poli jejich dehonestace v očích voličových. Navíc masakr provedený Arabem s francouzským občanstvím je další vodou na politický mlýn. Sarkozyho největší politický rival v prezidentském klání, socialista Francoise Hollande, je ve volbách o chlup úspěšnější, a to i přes všechna politicky nekorektní zneužívání Sarkozyho prezidentských pravomocí.
Osudný datum prezidentských voleb, 22. dubna 2012, se blíží. Hollandův náskok bude možná stažený o nějaká procenta právě díky masakru v Toulouse a Sarkozyho politickým krokům a slibům. Současný prezident je v mírné výhodě. On totiž některé ze slibů může uvést narozdíl od svých kolegů do praxe, a tak si může koupit část voličů. Opět z populistických úst třeba Le Penové přicházejí výzvy na obnovení trestu smrti. Bože, jak je lacinné poukázat na smrt dětí a nutné zavraždění vraha. Oprávněná nenávist okolí, oprávněná nenávist obyvatel vůči takovému šílenci tak bude zneužita k volání po novém trestu smrti, který je naštěstí dávnou minulostí.
K čemu je takový trest smrti? Nevzbudí oběť, rozhodně není trestem, ale mstou a díky omylnosti soudů je také nástrojem k páchání nenapravitelných justičních vražd. Ale to již ti prezidentští kandidáti zapomenou svým voličům sdělit s odkazem na zabité děti. Současný prezident chce populisticky snížit příliv přistěhovalců o rovných 80 000. V případě svého zvolení chce také zpřísnit vyplácení sociálních dávek poskytovaných přistěhovalcům. Na ty sociální dávky tak budou mít nárok jen ti přistěhovalci, kteří v zemi žijí alespoň 10 let nebo pracovali ve Francii alespoň 5 let. Všichni ostatní by tak byli bez prostředků, a tak mezitím stejný Sarkozy zapomene na chybějící sociální programy integrující přistěhovalce do většinové společnosti, a místo toho po znovuzvolení tak zvýší kriminalitu, a tím nepřímo také zvýší vyšší inklinaci přistěhovalců k radikálním skupinám, jako jsou například Al Kaida.
Tohle všechno samozřejmě Sarkozy zamlčí. Sarkozy také zamlčí francouzský omyl v chybějících integračních programech pro mladé přistěhovalce. I toto je důvod k příklonu mladé nespoutané duše do náruče extrémismu, která může slibovat mnohem více, než francouzské nic nedělání.
Každý pozorný člověk po tomto nešťastném masakru může pohlédnout na populistickou francouzskou politiku. Místo, aby vznikaly sociální projekty na zařazení mladých přistěhovalců do francouzské společnosti, tak raději Sarkozy zakáže arabským ženám a dívkám nosit tradiční oděvy. Zde je vidět, že pro Sarkozyho není důležité ochránit francouzskou společnost, ale pouze získat vyšší viditelnost, která na oplátku získá více volebních hlasů.
