,Aj to, škola zavolala:

a jakže jsme vykročili do nových cest poznávání?S pláčem , schovaní za sukní mámy? suverréním uchopením nového? kamarádským šťuchancem spolubardů? nesmělým dotekem školní lásky? ,či obavou jaké, že to bude nové mučení nejen v učení?

Inu, přidám do kroku dalších dnů popěvek žáků darebáků, študiusů století bývalých, ať zní smích...

AŤ ZNÁ NĚKDO UMĚNÍ,

MOUDROST KNIH AŤ KLOPÍ,

CO MU PLATNO, KDYŽ SE PAK

V NOUZI, BÍDĚ TOPÍ?

TAM TĚ SOUŽÍ NAHOTA

A TÉŽ PRÁZDNÁ SPÍŽE,

TADY VŠAK MÁŠ K VÝDĚLKU,

K BLAHOBYTU BLÍŽE

.......

PROTO CHOVÁM KE STUDIU

ZÁŠŤ A PRCHÁM Z NĚHO,

STRANÍM SE VŠÍ CHUDOBY, ŽITÍ UBOHÉHO