Prý podle idovského kalendáře bychom už měli být od září někdy v roce Pět tisícpětst......, a my jsme po Kristu teprve v roce 2011:/ Tudíž jsme pořád mladí.
Jenom ta technika vynálezů kolem nás někam pospíchá a chce nás strhnout do svých vod zvaných ČAS.
Od narození k přístavu, kde na nás čeká ten smutný převozník jak jsme si ho vypodobnili v bájích.
Je ale smutný?
Co my o tom víme? Vždyť sami zapomeneme v proudu času jestli se znovu a znovu nevracíme na tento svět, abychom si znovu ověřovali jestli už jsme moudřejší.
No, nic. Dnes končím s úvahami:Nesluší se být vážný v době, kdy zítra už bude včera a dnešní rok loňským.
...nastává nové, tiché ráno
stříbrnozlaté - do oken
nahlíží po špičkách; váhavé vstávání
čekání co bude
Dvanáct posledních úderů posledního dne, poslední hodiny
Jsme hrdiny i bezmocnými
Hrdiny, že jsme mohli přeletět
Bezmocní, že už nemůžeme zpět...
Všem přátelům i neznámým lidem této planety přeji, aby ten nový rok, LP 2011 byl naplněný plnícími se nadějemi.
