
Pojďme se bavit jedním mým malým zamyšlením, čo by bylo keby by bývalo:
Zatímco Xantipa
Zatímco Xantipa na trh pospíchala
Sokrates ještě klidně spal;
pak honem do praní se dala;
miláček Sokrates se právě rozkoukal;
i hbitě vařit Xantipa spěchá,
on svoje rozvahy sbírá,
svým scholastikům rozumy, že půjde zas;
má žena Xantipa ještě čas;
Sokrates odchází,osla jí k pomoci ponechává;
Tak žena Xantipa vaří, nádobí myje, zahradu ryje,
obdělává, činností žije
Večer pak Sokrates milovat se touží,
Xantipa ale svou vede:
Valchu vem, jí zpívej své sonety fileo-sofie!
Kdyby jim dětí bylo dáno, zdali by neměli starostmi vystaráno?