a co bych chtěla já? rok č. 10 nevychází až tak dobře matičce Zemi. Nejen my, nepokojné děti rebelujeme, neboť se nám nelíbí rozvržení třídních společností, i ona má své starosti. Momentálně to dala pocítit na Haiti.
Že si vybrala tu nejchudší z chudých? Může snad ona za to? Pomyslně je to pupek jejích bolestí, dejme tomu. Je na nás, lidech ošetřit rány.
Na druhou stranu tzv Otec nebeský nachystal řadu hvězdných překvapení. Sám měsíc prý bude mít nejdelší zatmění milenia a v Praze bude k vidění už teď 18.1 jistý hvězdný roj, a....
tolik málo informací se ke mně dostalo.
Já naopak vytáhla šuplík a přeposílám vzkaz právě pro matičku Zem
zrození světla
...jen kapka,
slzička jen splynula do kapky,
.....moře rozrnulo mraky
a na hladinu vplula světelná alegorie.
Dávno pradávno, když probudil se čas
se toto vše stalo. Slunce roztálo
světelné skvrny, které tma upustila
do neznáma.Do neznámé prázdnoty,
kde ještě nejsou dny, není čas.
Hráz se protrhla.
Kapka za kapkou se rozběhly
za světelným paprskem,odrážely se něm
splívaly s ním ,rostly...
cítily životní sílu množit se v lásce
...a vzniklo slzavé údolí, moře světla v něm
I ozval se zvuk; píseň vln,
které se objímaly s kapkami,
se zemí kam dopadaly, a odkud se zvedaly
zpět k nebiZačal čas vlnobití.
Tu hlubina porodila duši oddána s nebem;
snesla ji na zem.
Duše vydechla, hladina otevřená v klín
začala ustupovat.
Den střídal noc.
Duše hledala svou proměnu;
kam paqtřit, komu.
Začala kvést
Začala zrát
Začala oblékat těla,
která se probouzela jejími doteky.
Tak probudila Floru a oddal jí Fauně,
ustlal lože a porodila člověka.
Nebe nečeká.dál putuje obzorem;
Zem za ním otáčí se v místě.
není ji odejít od života,
od bytí , které počaly.
