další z možné knížečky s Jiříkem Šedým; autorem několika knížek a báječným malířem, který dokazuje,že i s downovým syndrom může mít člověk talent daný pánembohem nám vše pro radost.
Říkačky z lesní mýtiny
Potkala jsem skřítka
Což se stává zřídka,
Jenom ten kdo hodný byl
Toho skřítek oslovil
Pařízku, můj pařízku,
Vždyť jsi přišel o břízku!
Ohnula se stářím k zemi,
Člověk jí pak rozřezal,
Tebe potom samotného
Osudu stát zanechal ….
Jedna šiška, druhá šiška
Letí, letí ze smrku;
Zapomněly na padáky..
Mají jistou záruku
Zem je chytí v náručí
- nové smrčky za odměnu
- do roka z nich vypučí
Roste bedla, roste v lese,
vedle roste poddubák
Potkal prý se s muchomůrkou,
Na ní ale houbař šlápl.
„Neva“, říká bedla jedlá,
„My zas budem k večeři,
Vyrosteme beztak znova!
Kdo chce, ať mi nevěří.“
Byl jeden hříbeček,
..zrodil se ve smrčí
Měl hnědý klobouček:
Sotva se narodil,
fešákem rázem byl:
Kdopak ti zaručí, frajere jeden,
že než den odejde
nebudeš sněden?
Tady bříza, tady buk, tady smrčí…
Kuky kuk!!
Slunce se kutálí jim do náručí
A obloha splétá z beránků sítě
Do lesa napadnou hbitě
