Kapka pospíchá za kapkou

kapka pospíchá za kapkou vesmírem, za oknem,

před oknem jdou nocí 

ztemnělou oblohou podobná vyhaslým svícím,

vosku zmrzlému na nich ulpělém ,

do tónů básníka spícího za klavírem v míru a pokoji....

a ráno probouzí se v šedivém hávu;

kapky sedají na okenní tabuli,

choulí se do slziček,vklouzají do loužiček,

bezhlesně padají krůpěje do louží......

Jak jde déšt?

běží; běží krajinou,

kapky se předhánějí v reji;

vítr je roztáčí v divoký tanec o život,

nese je o překot, až sám ztratí sílu v tom víru kolotavém.

kapky dopadají na zem znavené,

a nové kapky snášejí se jako tanečnice;

měsíce tmavá noc je má v moci,

točí je ve víru zas a znova;

vrací se do snu básníkova.......