Lesní:

Jen mlhoví lezoucí pozvolna ránem možná ví o čem že sní les v bělostnou peřinu nastlaný; stromy mají bílé kabáty až na a bělostné čepice pařezů, rukavice v jehličí; kde schází v bezlistných větvích nadělil mráz perlení omrzlin; křištály jeřabin čekají na své strávníky. Sněhové krápníky tichounce zní:kolkolem zvěř snad i spí, zakletá hodina: Štědrý den začíná... Zdalipak les to ví? Jen nejvyšší větve nejstarších kmetů zlehounka zavzdychnou, zachvějí se:leč ani ony mi nepoví.

Snad také čekají na Ježíška,proto spí v tichu a mlhoví.