...najednou človíček kouká: Co že se to změnilo od roku psaného 9? Byly nějaké vánoce? Asi byly, protože nás čeká opět úklid, sundavání ozdob, praní zakouřených záclon, našlapání a nadrobení po hostech.
Chvála hospodyňkám, které rodiny a vánoce spojili s prací jiných. Vyvést rodinky po příbuzných či přímo do hor.
A ještě jedněm chvála. Co nepodlehli šílenství a věnovali svůj čas přírodě a rodinnému soužití.
Já vím: už dost vánoc. Ten povánoční čas úklidu stačí.
Pojďme se věnovat příjemnějším. Zahraji si zas se slovíčky:
jsou jako míčky, jak vločky bílé; chovají se stejně rozpustile a volají mě do písničky; zas jiné. Navléknuté na knoflíčky sněhuláka
Kouká na mě dírou v okně, kterou nechal mezi květy vloudit mráz.
Nevadí mu ani sešeřelý čas.
Bude prý stát na stráži, hlídat měsíček, aby nerozsypal černou dírou mnoho hvězdiček.
Ty , co na zem spadají přišpendlí si na kabátek bílý, to abychom ho ráno znovu objevili...
Příjemné večerní snění:
