KOnčí se stříbrná neděle

Kdysi dávno, pradávno, když byla ještě oblaka součástí oceánu a oceán ještě náležel oblakům byly vlny - rozpouštěné vlasy hladiny, čechrány větrem a slunce a měsíc se přeli o právo vlastnit je.

Oba nenápadně do svých výšin začali lákat drobné kapičky - děti mořských hlubin.

Oba je začali shromažďovat do oblaků, každý sám pro sebe.

Tak se postupně oddělilo moře s nebem.

Leč kapičky jsou dítka zvědavá, proto se stále vracejí na zem, a odtud putují nazpět na oblohu.

Ale kde se tedy vzaly sněhové vločky?

To se jednou kapky oblékly do svatebních šatů a šly se provdat za mráz. Oddaně ulehly na zem a teď čekají na svého věčného milence.

Někdy příjde včas, někdy je nechá osudu....

Začnou plakat, a sesychat až je vpije zem...