Napísal ju Marek Vácha. O jeho knižkách už som písal. Tentoraz však nejde ani o bioetiku, ani o evolučnú teóriu, či ďalšiu polárnu expedíciu. Knižôčka Probouzení je zbierkou poviedok.
"O Moravském katolicismu se nikde v Katolických novinách nedočteme, je to ledovcová řeka, která teče pod povrchem, ale je široká a silná. Katolickými novinami se nesmíme nechat zmást, neboť, jak známo, je píší pražští intelektuálové pro moravské katolíky a na Moravě se ví, že život je jinde."
Marek píše svoje poviedky nielen o moravskom a českom katolicizme, ultrakatolíckom internetovom serveri či o zážitkoch z diakonských školení. Píše aj o ekológii, Lige majstrov, výtvarnom umení a živote výtvarníkov, o fascinácii stvoreným svetom, o sobášoch a svadobných hostinách a to všetko s jemným humorom a nežnou iróniou jemu vlastnou.
"Věci jsou, jak mají být. S večerem obsadí povalený kmen u bivaku na Malé Fatře rodinka myšic, zírající jako my do plamenů ohníčku, a v trávě prolézají ploštice a brouci a na květech spící motýli - mužstvo je na svých místech. Cítím se být doma a mezi svými. A cítím, že kdyby kdokoli z nich chyběl, tak by rodina nebyla úplná. Kdyby chyběli sovy nebo netopýři, svět by se točil dál, ale bylo by tu po nich prázdné místo a prázdné večery. Jako v rodině, kde zbývá po zemřelém prázdná židle."
Marekove poviedky sú preniknuté jeho očarením životom a kriesia v človeku už takmer zabudnuté umenie žasnúť.
