Cítím (Vítr ve tváři)
Chtěl jsem být pouští písek a žár
poutníků kroky podél mořských čár
Chtěl jsem být jasným světlem, chtěl jsem být tmou
chtěl jsem být pouští po níž lidé šlapou
Zahlédnout tě v jádrech skrytých světů
s nicotou sám pak splynu v jednu větu
Doprostřed kruhů chci tvým královstvím plout
marnosti vzdávám zbavený pout
Pak cítím
jak vítr vane na mou tvář
Cítím
že se blíží dávná zář
Cítím
Chtěl jsem být studnou, co nevysychá
dešťovým proudem, kterým život dýchá
Chtěl jsem být ohněm k ránu hřejícím
pro tvoji přítomnost já chtěl jsem být vším
A cítím
jak vítr vane na mou tvář
Cítím
že se blíží dávná zář
Cítím
Snad stoupám
chci najít pravdy utajené
a vnímám
co se mi zdálo tak zamlžené
Pak cítím
jak vítr vane na mou tvář
cítím že se blíží dávna zář
Cítím
@ Photo Juraj Kačo