reklama

Měděný důl Bohumír pod Jestřebími horami

Co s dolem, když skončí těžba? Zasypat vyrubané prostory, zbourat budovy, rekultivovat povrch? Nebo využít k jiné činnosti, třeba jako turistický a kulturní objekt?

Písmo: A- | A+
Diskusia  (0)

Vnitrosudetská (též dolnoslezská) pánev do Čech zasahuje z Polska. Je to oblast mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Hlavním nerostným bohatstvím vnitrosudetské pánve bylo černé uhlí, těžily se zde ale i radioaktivní suroviny a měď. Do pánve patří i Jestřebí hory, hřeben, který tvoří hranici CHKO Broumovsko. Byla zde i hranice Protektorátu Čechy a Morava. Na svazích a pod horami jsou pozůstatky po někdejších dolech. Z těch starších zbyly jen haldy, ústí štol a propadliny, u novějších se budovy využívají k jiným účelům.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

U nás nemáme významnější ložiska měděných rud. Proto se někdy těžilo i to, co by jinde asi nikoho nezajímalo. V Horních Vernéřovicích jsou radvanické sloje (černé uhlí) a v jejich nadloží polohy měděných rud, vázané na šedozelené jílovité lupky. Mineralogové v nich určili chalkozín, bornit, malachit, azurit a covellin. Ruda zde měla obsah mědi pouze 0,25 – 0,45%. V roce 1853 začala těžba, dobývky měly mocnost průměrně 80 cm. V důsledku Prusko-Rakouských válek byly práce přerušeny, po válkách byla vyražena štola Bohumír. Jedním z velkých problémů hlubinné těžby je často voda, která se musí z díla odvádět. Z toho důvodu se razily odvodňovací štoly, které vedly pod ložiskem a odváděly důlní vodu. Některé jsou velmi dlouhé, práce na nich trvala i celé generace. Syn dědil to, co začal otec. Proto se tyto štoly nazývají dědičné. I zdejší ložisko má svou dědičnou štolu – je to štola svatého Jana (Johaness Erst Stollen). Její ústí do potoka Dřevíč najdeme ve východní části obce Jívka.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Těžba měděných rud však byla kolísavá, docházelo k častému přerušení. Před koncem 19. století byla ukončena. Po roce 1918 se zde pokusila těžit firma Mautner. Původní parní stroj pro štolu Bohumír nahradil elektrický, byly vyraženy pomocné štoly Jan a Terezie, ruda se upravovala v nové gravitační úpravně, přibylo odkaliště. I přesto byl provoz ztrátový a proto byl důl v roce 1926 opět uzavřen. V době druhé světové války zde prováděla vrtný průzkum firma Deutsche Tiefbohr AG, k obnovení těžby však nedošlo.

Po válce byl důl a ložisko zestátněno. Od roku 1954 opět začal vrtný průzkum a těžba. Tentokrát to byly Východočeské rudné doly Horní Vernéřovice, od roku 1958 pak Rudné doly Jeseník n.p. Do velkoryse pojaté úpravny rudy se dovážela surovina i za Slovenska, upravená surovina pak putovala zpět do hutí v Krompachu. Rozmach těžby však trval jen krátce. Likvidace dolu začala v roce 1965 a v roce 1970 byl dobývací prostor Horní Vernéřovice zrušen. Nakonec došlo k zatopení spodních částí dolu a zazdění štoly Bohumír. Vypadalo to na definitivní konec.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

V roce 2013 převzal štolu Bohumír do správy Důl Jan Šverma o.p.s., Žacléř. Začala úprava dolu za účelem zpřístupnění veřejnosti. Návštěva jakéhokoliv podzemního prostoru má přísná bezpečnostní pravidla. Na konci roku 2013 začalo hloubení šachtice, určené k odvětrávání a zároveň jako 2. úniková cesta z podzemí. Následně byla obnovena výztuž štol a dalších pozemních prostor. Zpřístupněná trasa je nyní dlouhá 400 m. Návštěvníci dostanou na prohlídku plášť, helmu a čelovku. Uvidí nejen štoly a rudu, která se v nich dobývala, ale i staré důlní stroje a nářadí horníků. Ven se dostanou výstupem po žebřících. Ti, kteří takovou cestu nechtějí nebo nemohou absolvovat se vrátí zpět k hlavnímu vchodu. Štola je v prostoru firmy GEMEC – UNION a.s., která v areálu vyrábí ocelové konstrukce.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Během zimy je důl uzavřen. Staré štoly si vybrali netopýři jako své zimoviště. Čas od času se pod dolem na starých haldách pokouší mineralogové najít kousek měděné rudy. Pokud ale máte zájem odnést si pěkný kamínek na památku, vypravte se na svah Jestřebích hor. Nejen v korytech potoků, ale i přímo na cestách najdete kusy zkřemenělých dřev. 

Obrázok blogu

Nová výdřeva štoly 

Obrázok blogu

Rudy mědi jsou zde v několika jílových polohách. Červená barva je způsobena přítomností železa, modrá a zelená jsou minerály mědi

Obrázok blogu

Už podle modré barvy rudy je vidět její nepravidelné rozmístění v hornině

Obrázok blogu

Tak vypadá zdejší měděná ruda

Obrázok blogu

Pro zpřístupnění bylo nutné obnovit výdřevu

Obrázok blogu

Tak nějak vypadala práce horníků

Obrázok blogu

Chudá ruda v tenkých vrstvách. Těžba se vícekrát ukončovala a znovu začínala

Obrázok blogu

Modrá barva minerálů mědi vypadá pěkně, ale ruda má konzistenci bláta.

Obrázok blogu

Takové polohy se zde těžily. Horníci jsou prostě machři.

Obrázok blogu

Výdřeva byla kompletně vyměněna

Obrázok blogu

Štola upravená pro turisty

Obrázok blogu

Náraziště. Důlní vozíky už zde nejsou.

Obrázok blogu

Zatím neobnovená část dolu - tak to zde vypadalo před zpřístupněním

Obrázok blogu

Cesta vzhůru vede podle šachtice po žebřících. Kdo si netroufne, vrátí se ven stejnou cestou, jako přišel.

Karel Drábek

Karel Drábek

Bloger 
  • Počet článkov:  15
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Psát budu hlavně o přírodě, o drobných i větších věcech, které lidem často unikají. Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití. Zoznam autorových rubrík:  CestováníVědaSúkromné

Prémioví blogeri

reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu