Často si stěžujeme na nedostatek času, ale čas je relativní pojem. Vše záleží na našich prioritách a hodnotách. Čas, který nám byl vymezený na tomto světě je vzácný a promarníme-li jednou čas, který nám byl darován, již se nikdy nevrátí, je promarněn navždy. Proto je důležité uvědomit si, co je pro vás jako lidskou entitu nejdůležitější. Jsou to peníze, rodina, zábava, hledání sebe sama apod.? Je důležité uvědomit si, co je pomíjivé a co naopak nás může posunout dál na našem stupni vývoje a vědomí. Jsem přesvědčen, že každý jednotlivý člověk cítí v sobě jakési vnitřní volání, připadá mi to jako vábení bludičky v temném tichu noci; kráčíme za oním světélkem s touhou dotknout se ho, ale ono nám stále uniká, protože se zamotáváme do sítí našich vlastních pavučin. Přitom by stačilo, kdybychom naslouchali svému vlastnímu srdci, ale my se naopak před ním uzavíráme, jako bychom měli strach před sebou samými a tím si v podstatě znemožňujeme rozplést se z našich vlastních pavoučích vlákének našeho uvěznění a mnohdy jsme uvězněni na velmi dlouhou dobu.. V říši světla pojem času mizí, ale pokud jsme ve světě hmoty, je tu i čas a ten je neúprosný. Každým dnem nás dohání a přijde jednou den, kdy nás dožene. Tehdy se musíme postavit pravdě do očí a pravda se nás zeptá: „Jak jsi využil čas, který Ti byl darován? Naučil jsi se milovat, naučil jsi se odpouštět?“ Co odpovíme? Nejstrašnější věc, která se nám tu na světě může přihodit, je promarněný čas. Bolest z tohoto uvědomění musí být veliká, protože je tu někdo, koho jsme velmi zklamaly. Před naším zrozením jsme dali slib naší vlastní duši a Bohu, který nás oživuje svou láskou, že se naučíme to, co se naučit máme, abychom se stali více milujícími a více zářícími entitami, ale my jsme zklamali; zklamali jsme toho, který nám dal příležitost dokázat, že jsme syny božími. Uvědomíme-li si, že jsme tu pro naše vlastní zdokonalení, začneme náš čas využívat opravdu efektivně a náš život nebude promarněným životem. Nechť nám je příkladem tisíce a tisíce hrdinných duší, které se kdy vtělily do tohoto hmotného světa a zvítězily. Nechť zvítězíme i my...
