Už jste někdy hledali ztracené pocity? Říkáte, že ne? No, ani mě by to nenapadlo nebýt jednoho mého kamaráda... Toho večera jsme se vraceli okolo druhé nebo třetí hodiny ráno v mírně podnapitém stavu ze stužkové slavnosti. Byli jsme šťastni, že už brzo vypadneme ze školy. Byli jsme plní ideálů a mysleli si, že změníme svět a že se staneme někým významným, možná slavným. Alojz je zvláštní týpek a vždycky vlastně byl. Je to velmi vysoký chlap, má dlouhé havranní vlasy a nosí kontaktní čočky. Dalo by se říci, že je jakýmsi světoběžníkem. Poznáte ty lidi, kteří se toulají z místa na místo a nikde dlouho neposedí a přesně takový je i Alojz. Zkrátka je jiný, tak, jako je jiný každý z nás. Chodil do školy, potom ji přerušil, aby mohl cestovat a potom za nějaký čas se vrátil, aby ji dokončil a tehdy jsme se spoznali. Byl o tři roky starší a jaksi zkušenější, což bylo dáno tím, že mnoho cestoval. Vzpomínám si, jak jsme se tehdy mírně motali po prázdných ulicích, když jsem najednou uviděl Alojze, jak něco hledá na zemi. Nejdřív jsem si myslel, že mu vypadla kontaktní čočka, ale pro jistotu jsem se ho zeptal, co vlastně hledá, abych měl jistotu, na co se mám vlastně soustředit při hledání. Na můj veliký úžas Alojz řekl, že hledá pocity; hledá pocity, které tady někde ztratil. Víte, ne každý den někdo ztratí na ulici své pocity a tak mě jeho odpověd tak trochu zaskočila, ale nicméně jsem začal spolu s ním hledat jeho ztracené pocity. Jak tak hledáme, přistavil se při nás takový středně vysoký poloplešatý pán s knírkem a s diplomatickým černým kufříkem v rukou a ptá se nás co hledáme. Tak jsem mu odpověděl, že hledáme Alojzovi ztracené pocity. Myslel jsem si, že toho rána mě už nic nedokáže překvapit, ale když jsem viděl, jak ten neznámý pán začal hledat spolu s námi Alojzovi ztracené pocity, připadal jsem si jako Alenka v říši divů. Najednou jsem si myslel, že se děje něco naprosto neuvěřitelného a také jsem si uvědomil, že každá chvilka našeho života se může stát kouzelnou, uvěříme-li v zázraky. A tak tehdy, před patnácti lety, kdyby jste šli po jisté ulici v Žilině, mohli jste potkat tři lidi, jak hledají Alojzovi ztracené pocity.
