Teda, vlastne ich zase až toľko nebolo, vzhľadom na neveľkú popularitu basketbalu v našich končinách, ale aj tak ma to milo prekvapilo. A ako veľký fanúšik Honda som rád, že sa za posledný mesiac našlo približne tridsať fajnšmekrov, ktorí chceli mať svoj výtlačok knižky Československý John Havlicek. Písal som si so spoluautorom Havlicekovej autobiografie a legendárnym športovým novinárom Bobom Ryanom, a podľa neho by Johna potešilo, keby vedel, že o jeho kariére a živote si radi prečítajú aj ľudia z miest ako Praha, Kladno, Česká Třebová, Brno, Bratislava, Žilina, Košice či Humenné. Ryan si ešte aj teraz pamätá, ako sa Havlicekovi v 70. rokoch rozsvietila tvár, keď mu rozprával o vyrastaní v ohijskom zapadákove zvanom Lansing, v ktorom bol od mala súčasťou česko-slovenskej komunity. Skrátka, Havlicek sa nenazval „Čechoslovákom“ pre nič za nič. Pre mňa ako nadšenca pre všetky veci spojené s Hondom bolo nájdenie jedného filmového kotúča ako nájsť stratený poklad. O aký kotúč ide?
Prenechávam slovo Jiřímu Závozdovi, spoluautorovi basketbalovej knihy Nebáli se své odvahy: „Naše mládí je spojené s filmem z finále NBA, který jsme si půjčovali na americké ambasádě a tam byl John Havlicek hlavní hvězda. Naši trenéři to půjčovali v sedmdesátých letech jednou za rok. Nebyla to ani VHS, ale klasický film na kotouči - to už mladý nepamatujou. Bylo to namluveno, myslím, panem Martinem Čermákem z Hlasu Ameriky. Nevím, jestli to ještě existuje. Pro naši generaci je to takový legendární film, bylo to pro nás jako zjevení. Překlad byl, přestože vznikl v USA, kouzelný, unikátní. Dodnes si pamatuju například: Jedna klička, druhá klička a krátké podání... Třeba se stane zázrak a někde se to najde...“
Jirko mi túto správu poslal pred tromi rokmi. Začalo sa dlhé pátranie, napísali sme napríklad do knižnice Amerického centra v Prahe, tam o ňom nič nevedeli, ale nakoniec sa nám (konkrétne Jakubovi Bažantovi) podarilo získať kópiu tohto starého filmu od Michaela a Jakuba Velenských.
O tomto dokufilme a o tom, ako pred 50 rokmi objavil Havliceka, mi napísal i Pavel Procházka z českého Deníku N: „Stalo se to v roce 1970 (bylo mi tehdy jedenáct) na letním soustředění basketbalistů TJ ÚDDM (Ústřední dům dětí a mládeže) Praha, který měl výbornou mládež a vynikající mládežnické trenéry. Dokonce jsme poráželi týmy ze středisek vrcholového sportu. To soustředění se konalo v areálu TJ ÚDDM v Běstvině u Chrudimi ve východní Čechách nedaleko přehrady na Seči, spali jsme tam v budkách a ve stanech v augustě 1970. Hlavní trenér a šéf sportovního oddělení ÚDDM Petr Pajkrt si takřka poloilegálně vypůjčil na velvyslanectví USA dokumentární film o NBA a o finále NBA. S českým překladem. Promítali nám v jídelně na velkém plátně. Bylo to asi 45 minut, možná hodina. V hlavní roli tam byli Boston Celtics a především John Havlicek. Samozřejmě už kvůli tomu jménu jsme Havlicekovi a Bostonu začali fandit. Byl skvělý. I ten basket byl skvělý - bylo to jako z jiné planety, jako by na Zemi přiletěli Marťani a začali tu hrát basket. Rychlost. Kvalita. Byli jsme nadšení. Objevili jsme NBA, kterou nám komunisti chtěli utajit. Od té doby jsem chtěl být John Havlicek :-) a fandím stále Celtics. Dodnes si přesně pamatují větu komentátora z tohoto amerického dokumentu, po jedné z Havlicekových akcí: Ten Džon Havlíček s tím ale dovede zamíchat.“
Na otázku, ako vôbec vnímali v 60. rokoch československí basketbalisti NBA, mi odpovedal Jan Strnad: „Pokud se mohu stručně vyjádřit, tak určité povědomí jsme měli, občas tu byl k dostání Sports Illustrated. Z této doby si pamatuji zejména Oscara Robertsona, Boba Cousyho, Billa Russella, Havliceka, pak malý rozehrávač Calvin Murphy. Odkoukat něco pro hru bylo ale nemožné, proto jsem sháněl literaturu, zejména od Cousyho, kde je rozepsán každý pohyb, postavení, atd., na tuto dobu dokonalá bible. S V. Hegerem jsem byl v kontaktu již od roku 1962 a probírali jsme prakticky celý basket.“
Procházka: „Ovšem o Johnu Havlicekovi a celé NBA jste si v Československu let sedmdesátých a osmdesátých nemohli přečíst ani řádku. Až po roce 1989, i když ani potom si mainstreamová média na legendu NBA s českým předky až na výjimky nevzpomněla. Mrzí mě, že ho sem, do Československa, či pak do Česka či Slovenska nikdo po roce 1989 oficiálně nepozval. Myslím, že by ho to potěšilo...“
S tým sa nedá nič iné, než súhlasiť.
Obsah knihy Československý John Havlicek
.. Predslov ..
.. Úvod ..
.. Fotografie ..
.. Kapitola 1 ..
.. Kapitola 2 ..
.. Kapitola 3 ..
.. Kapitola 4 ..
.. Kapitola 5 ..
.. Kapitola 6 ..
.. Kapitola 7 ..
.. Kapitola 8 ..
.. Kapitola 9 ..
.. Kapitola 10 ..
.. Kapitola 11 ..
.. Kapitola 12 ..
.. Kapitola 13 ..
.. Kapitola 14 ..
.. Kapitola 15 ..
.. Havlicekov posledný rok v NBA ..
.. Bob Ryan o Havlicekovi a knihe Hondo ..
.. John Havlicek ..
