Nechci obhajovat vzdělanost kohokoliv, ale je celkem zajímavé dát Csakyho výrok do širšího kontextu. Maďarský prezident Sólyom v rozhovoru pro SME na otázku o používaní map Velkého Maďarska pověděl: „Nedá sa očakávať od maďarskej populácie, aby považovala mierovú zmluvu za spravodlivú, lebo ňou nebola. Iná vec je, že sa s tým zmierila. Každý to vzal na vedomie a nechceme to zmeniť. Ľudia často, ak nemajú výrazy na vyjadrenie problémov, siahajú aj po symboloch, to však neznamená, že preberajú aj ich obsah. O tom som presvedčený. Je to vlastne aj prejav nevzdelanosti, ľudia používajú tieto staršie symboly na vyjadrenie svojho národného cítenia, keď sa ich však opýtate, či chcú revíziu, odpovedia záporne.“ Jenže proč potom tyto mapy mají na svých autech i někteří poslanci maďarského parlamentu a dokonce i sám Orbán? Takže podle Sólyoma je Orbán nevzdělanec? Podle Csakyho jsou maďarští politici připravení k přátelským gestům, ale podle klasifikace prezidenta je používaní těchto map projevem nevzdělanosti a může podněcovat napětí. Tak teďka fakt nevím kdo je vzdělanec a kdo nevzdělanec, na to můj moravský menšinový rozum nestačí. Někdo tu asi „trepe sprostosti“.
Ale i jiné mne zaujalo ve vyjádření maďarského prezidenta – spravedlnost mírové smlouvy. Má se vůbec očekávat od jakékoliv mírové smlouvy aby byla spravedlivá? Mírová smlouva končí válku, která se vedla pro určité cíle a mírová smlouva reflektuje změnu rozdělení moci po válce. Cožpak snad byly předcházející, tedy tyto v Maďarsku oplakávané hranice spravedlivé? Ptal se snad někdo Slováků a dalších národů žijících v Uhersku jestli tam chtějí žít? Samozřejmě že ne! Uhersko v určitém historickém období mělo sílu ovládat území které ovládalo a potom bylo na straně poražených a tu sílu ztratilo.Nic víc a nic míň se nestalo. Nedokážu si představit, že by poslanci Bundestagu jezdili na autách s mapami předválečného Německa, okolí sice ujišťovali že stávající hranice samozřejmě platí, ale že musíme chápat, že mír po II. světové válce byl nespravedlivý, protože přišli o velkou část území ve prospěch Polska. To by asi byl problém!
Já skutečně lidsky chápu určitý pocit nespravedlnosti, ale nechápu jeho dominantnost nad pocity ostatní. Jak dlouho trvá historická nespravedlnost? Sto, dvě stě let, anebo víc? Za deset let to bude sto let od skončení I. světové války a tím i od vzniku nových hranic Maďarska. Žít skoro sto let s pocitem ublíženosti se mi zdá iracionální. Kdy už bude na maďarské straně stráven Trianon a historická křivda odsunuta do úzadí, tak jako všechny historické křivdy které má každý národ ve své historii. Ono už i zítra je pozdě.
