Volba prezidenta není nepodstatná, ale více než pro občany má význam politický, pro politické hráče z hlediska posilování anebo oslabovaní jejich pozicí. Postavení prezidenta mu neumožňuje zásadním spůsobem ovlyvňovat naše žití. Určitě je důležité mít v čele státu osobnost, co ale často znamená pro každého něco jiného. Připravujme se proto na to, že přibližně polovina z nás nebude spokojená. Ale proč by ale měla být? Volby jsou o názoru většiny a pojmy jako lepší - horší jsou v tomto případě irelevantní. Hledání a očekávaní spokojenosti v souvislosti s politikou nejsou asi těmi nejlepšími životními touhami. Vždycky budeme nespokojeni, ale na rozdíl od předcházejícího režimu, můžeme tuto nespokojenost vyjadřovat. Prezentace voleb jako rozhodující souboj dobra a zla je politický a mediální klam.
Já jsem se do pomyslné volební skříně zamknul sám. Jsem jeden z těch voličů Smeru, kterým se kromě jiného nelíbí jeho spojenectví se SNS a který jsem jeho negativní důsledky pocítil i na vlastní kůži. Není pro mne přijatelný kandidát podporovaný takovou stranou a spůsobem, který prezentuje pan Slota. Současný prezident byl zvolený i s moji podporou ne jako vyjímečná osobnost, ale jako závora před Mečiarem. Z mého pohledu se jako osobnost během své funkce nevyprofiloval a dnes se snaží dohnat promarněná léta váhaní.
Funkci prezidenta považuji za vrchol politického působení. Cestu na tento vrchol má paní Radičová velmi krátkou a skutečně si myslím že tři roky ve vrcholové politice jsou z tohoto pohledu málo. Její kandidatúru vnímám jako sebeobranu Dzurindu, který se tak zbavuje politického konkurenta s možností získat spojence na čele státu. Post hlavy státu se tak stáva účelovou politickou kalkulací z hlediska osobního zájmu Dzurindu. Myslím si, že naše společnost více než nového prezidenta potřebuje nové vedení nejsilnější opoziční strany schopné oslovit nejen skalní přivržence. Kdybych byl Fico, tak podporuji paní Radičovou, protože její úspěch a upevnění pozice Dzurindu, nevytváří podmínky na posilnení popularity SDKU a je branou k úspěchu Smeru v dalších volbách.
V skutečnosti tato reality show není pro nás, ale o nás. V té kleci nejsou politici, ale my a oni sledují naše reakce na jejich podněty. Utéct se vlastně nedá, i moje nevolba je reakcí a záleží už jen na krmičích, jak si ji vyhodnotí. Vyhodnotí si ji asi špatně, protože stále převažuje momentální účelovost politiky nad jejím smyslem. Možná to ani jinak být nemôže, ale stejně by aspoň občasný závan veřejného blaha potěšil. Tady ho prostě necítím, i když jsem přesvědčován o opaku.
Takže já budu doma. Je pravda, že ani my, státotvorní Moraváci jsme nikoho nenabídli, ale příště možná někoho najdeme. Klidně bych sáhl i mezi Maďari a pustil do ringu Bélu Bugára, důstojnost této funkci by určitě přinesl Ladislav Ballek a osobností pro mne zajímavou je například Ján Čarnogurský. Sice s ním skoro nikdy nesouhlasím, ale vždycky o jeho názorech musím přemýšlet a i jako bezvěrec mám pocit, že bych vedle něho mohl volně dýchat.
Moc to ale neprožívejme. Jakýkoliv prezident náš život nezlepší. Ne že by nechtěl, ale on nemůže. Je to jako v Stopařově průvodci po galaxii. Prezident tady není pro to, aby moc vykonával, ale aby od ní odpoutával pozornost...
