Po vypuknutí vlny masových zabíjení (počet obětí je odhadován až na 30 000) dalších několik tisíc Němců spáchalo zejména z obavy z nadcházejících událostí sebevraždu," píše se v textu k Houdkovu projektu Umění zabíjet, jenž zahrnuje 25 fotografií, které jsou rekonstrukcí vybraných masakrů německého civilního obyvatelstva v Česku v roce 1945.
Houdek použil nejen Barbíny, ale i jiné figurky. Obcházel bazary a bleší trhy. Oblečky mu ušila profesionální švadlena, která šije oblečky na panenky. Spoustu rekvizit Houdkovi sehnali jeho romští nebo židovští kamarádi, kteří pochopili, že mu nejde o skandál, ale o to, aby se otevřela diskuse na toto téma.
Pan Oldřich Stránský, 92 letý předseda Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, který se po válce vrátil jako jediný přeživší z rodiny z koncentračních táborů a brzy poté vykonával v pohraničí povinnou vojenskou službu, prohlásil, že nechápal, jak můžeme trestat takovým způsobem nevinné ženy, děti a staré osoby za zločiny, které nespáchali. Válečným zločincům se většinou podařilo uprchnout a v té době se ukrývali před spravedlností.
Lukáš Houdek se narodil 8. října 1984 v Plané u Mariánských Lázní do dělnické rodiny, která ho podle svých nejlepších úmyslů vychovala v čtyřpokojovém bytě panelového domu ve Stříbře, kde úspěšně absolvoval osmileté gymnázium.
Vystudoval romistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Zabývá se především humanistickou a dokumentární fotografií. Dlouhodobě se věnuje zejména dokumentaci života Romů. Je pravidelným přispěvatelem www.romea.cz, serveru iDnes, dále publikoval své fotografie v Respektu atd.
Lukáš Houdek má rád smažené hranolky s majonézou. Naopak nemá rád hloupost, pivo a koprovou omáčku. Odborná veřejnost Lukáše Houdka označuje za novodobou Josefine Mutzenbacher.