Jedna krásná dáma ze seznamky mně napsla ,že je asi vhodná pro mně, říkám si,třeba ano.psal jsem si s ní chvilku ale protože pospíchala, chtěla schůzku, přivolil jsem .Přišla slušně vypadající,vonící,prostě gut. První otázka zněla,kde dělám,2.co dělám,3.kolik vydělávám.4.kolik bych dával domu peněz,5.jak bydlím,6.jaké mám auto,6.jestli jezdím do zahraničí. A vida a to jsem nestačil položit jedinou otázku a zasypala mně tvrdě. Seděl jsem a bál se aby mně nezmlátila, s takovou vervou se do mně dala, když jsem řekl, že se ženit nechci! Posléze do sebe nasoukala asi 5 rumů, snědla pizzu, krkla a oznámila mně kam jdeme na flám. Podotýkám, že jsem již omdléval strachy dopředu, protože jsem chtěl říci,že nikam. Zachránil mně číšník tím, že v domění ,že mám infarkt, mně nabídl sklenku vody.Jo voda je paráda.probral jsem se a řekl skromně, ale jasně. mám 7 dětí,bydlím pod mostem, chci se nechat živit,auto nemám,.Polkla zvedla se a se slovy debile zmizela kamsi do dáli. Ano je to skutečnost a takovou skutečně nikomu nepřeji.
