jako knížata putující

Tiez som si vsimla, ze blogeri maju na svojich blogoch citaty alebo nejake slova, ktore sa im najviac pacia. Mne sa doteraz ziadne nepacili tak vylucne, ale predsa len som nieco nasla, co sa najviac paci mne o stretnutiach ludi. Tych par, ked stretnete, doteraz som to volala vietor z Avalonu, ktory s niektorymi ludmi dul, sa naozaj stretavaju ako kniezata putujuce... Kedze je to tak dlhe, a ja som to tak rozsekala do riadkov, tak neviem ako by som si to na moj obrazok hore mohla dat.

Písmo: A^- | A⁺

Diskusia (0)

Ani nejmocnejší pohled

do hvězdného nebe

není s to dohlédnouti

k hranicím jejich společné vlasti,

neboť s každým novým poznáním

rozšiřuje se království jejich

v nadheru světu neviditelných,

a v oslnení vidění svého

se potkavají

jako knížata putující na zapřenou,

která se poznávají s usměvem

i pod svým přestrojením.

(Otokar Brezina v Miru)

A neznami bratri prichazeji k nemu nevolani a zpovidaji se mu, chvejice se bolestnou touhou a stestim. Je sladko a bezpecno jiti s nim, lehky jako tanec je krok jeho milujici vule. Poznani jeho jako slunce o polednach odnima hruzu cestam. V nejvyssich chvilich zivota, ve viteznem letu myslenky, v extazi dila, v lasce, videni smrti straci svou hruzu, kozmicky zivot hrmi nasi jedinou bytosti, jediny, vsemi svety zpivajici zivot, vecne pritomny, ve vsech bytostech bratrsky, vsemi slavami budoucnosti a minulosti zarici. Jistota jeho vecnosti riti se vsemi smysly a dava jim citlivost, pri niz neni dalek v prostoru a casu, i treseme se v sladkem trnuti pod palcivymi jiskrami dalekych hvezd, jako by se na nas sesunuli, podobny zhavemu prachu, zvirenemu mavanim kridel, rostoucich letem, jez ze sveta viditelneho riti se v propasti svetu neviditelnych, a pod ohlasem vitezstvi, jez zalehaji k nam ze vsech svetu.
(Otokar Brezina v Dile smrti)