Mám velice rád stránky pana DGX, dost často souhlasím s jeho názory, vím že je dovede zajímavě podat a vůbec - je to zajímavé čtení. Rok jsem na ně nechodil, dokonce jsem si je zablokoval na routeru, abych nepodlehl pokušení... Před časem mě přestalo bavit vysvětlování důvodů pokaždé, když mi někdo poslal odkaz na DGX stránky ( "Nechodím tam..." - "Sem se mrkni, to je fakt dobrý." - "Nemůžu, mám to zablokovaný" - "A proč?"), takže jsem odblokoval. Říkal jsem si: Konečně, DGXovo čtení mi za to stojí, vždyť se na ty komentáře koukat nemusím.
Nejde to. Nemohu se udržet, nakonec na komentáře kouknu, pročtu tři, čtyři, jsem ukolébán falešným pocitem bezpečí a rozumu, a najednou prásk! Blbec jak vrata!
DGX totiž za ty dva roky a kousek, co píše, vyspěl v bloggerskou star a vysoký standard si udržuje už dlouhou dobu, takže je jasné, že se u něj objevila kromě lidí sympatických i horda vševědů a kreténů, nad jejichž komentáři soudný člověk žasne. Myslel jsem si, že nejhorší komentátor je ten, kterému se udělá názor, a musí ho napsat. DGX pokročil ještě o stupeň dál - jeho hovadníci často ani názor nepotřebují.
Tak, tím mám odnadáváno, moji hovadníci mohou rovnou skočit na komentáře, my ostatní si probereme podstatu problému.
První půlku problému, který budu demonstrovat na komentářích u DGX, hezky popsal Lokutus ve svém komentáři takto: " Zajímavé, jak dgx šťourá klackem do posvátné krávy. A ještě zajímavější je, jak ta kráva bučí pořád stejně. Možná bysme jí mohli konečně zaříznout, ne? "
Ano, v oboru, o kterém DGX píše, je víc posvátných krav než v Kalkatě u hlavní pošty. Chcete příklady posvátných krav z oblasti internetu, webdesignu a programování?
Tabulky jsou zlo
CSS je univerzální dobro
Firefox znamená "panda červená"
IE je zlo
Objektové programování je jednoznačné dobro
Assembler je špatný
PHP je špatný jazyk vhodný leda pro kodéry
AJAX je aplikační prostředí
Linux je bezpečný operační systém
MacOS je velmi přehledný a uživatelsky příjemný
Windows nejsou bezpečné
Jednoduché pravdy jsou ty nejpravdivější a mají nejoddanější komentářové bojovníky. Oddaný komentovník nepřemýšlí nad tím, čemu je oddán, ale reaguje pouze na základě prostého porovnávání klíčových slov. A tak se může stát, že u článku, kde je hloupost "obracení lidí s IE na víru FFravou" přirovnána k hlouposti "obracení homosexuálů na víru heteravou", sepne nějakému Věci Oddanému Komentovníku regulární výraz "/homosexu.*/i" a dotyčný obviní DGX z nepochopení homosexuality, z urážky homosexuálů či jej sepsuje za to, že tak vážný (banální) problém jako je homosexualita přirovnává k takovému banálnímu (vážnému) problému jako je prohlížeč.
Svatou krávu totiž nemusíte ani udeřit, ani klackem šťouchnout - stačí jen říct, že bizon NENÍ posvátná kráva. Oddanému postačí ta zmínka o krávě a vyčte vám, že pochybujete o posvátnosti krav, podpoří to odvolávkami na Obecně Uznávané Autority a přihodí něco o vaší inteligenci, schopnostech a vědomostech, nejčastěji v podobě "Chceš mi snad říct, že se XY mýlí a ty máš pravdu?", kde XY je buď Obecně Uznávaná Autorita nebo "většina".
Přitom s největší pravděpodobností Obecně Uznávaná Autorita nikdy nic takového neřekla a jedná se pouze o mylnou interpretaci jejích slov, protože těmto oddaným uctívačům je společná jedna porucha, a to špatné chápání smyslu psaného textu.
A jsme u oné druhé půlky problému komentářů, a tou je právě neschopnost pochopit psaný text. Porozumění psanému textu přitom patří mezi základní složky tzv. funkční gramotnosti. S nástupem komentářů u článků je vidět, kolik lidí má s pochopením textu problémy - je to obzvlášť markantní, když čtete komentář hned po přečtení textu, to vás onen "jáovozismus" pořádně trkne. Hezky to koresponduje s výzkumy, které čas od času provádějí různé instituce, jejichž závěrem je to, že čeští studenti sice znají všechny vzory všech pěti slovesných tříd a dovedou určit větné členy, ale nerozumí článku v novinách. Schválně, zkusíme si malý test. Mějme větu: "Jel jsem vlakem s černochem, který smrděl a krkal." Co touto větou její autor říká? Co z ní lze vyvodit?
a) že jel vlakem s člověkem, který měl černou kůži, a ten člověk smrděl a krkal.
b) že lidé co jezdí vlakem smrdí a krkají
c) že kdo krká, ten smrdí
d) že černoši smrdí
e) že černoši jezdí vlakem, protože nemají na auto
f) že vlaky jsou plné černochů, co smrdí
g) že je svět nespravedlivý, protože on musí jezdit vlakem, kde mu smrdí černoši
h) že vždycky když jede vlakem, tak sedí s krkajícím smradlavým černochem
i) že když někdo krká a smrdí, tak je černoch
j) že mimo vlak není možno krkat
k) že smrdí jen černoši
l) že by bylo potřeba všechny černochy vyhnat
m) že kdo jede vlakem, pojede s černochem
n) že černoši žijou ve vlacích
o) že kdyby nejel vlakem, tak krkajícího smradlavého černocha nepotká
p) že nesnáší černochy
q) že se považuje za lepšího než onen černoch
r) že za to může Klaus
s) že vlak není dobrý dopravní prostředek
t) že se považuje za odborníka přes železnici
u) že nemá sociální cítění
v) že každý, s kým kdy jel vlakem, krkal a byl černoch
w) že krkání je způsobeno jízdou ve vlaku
x) že už nikdy vlakem nepojede
y) že jel jednou jedinkrát vlakem
z) že cesta vlakem způsobuje, že krkající černoši smrdí
Máte to? Tak vězte, že jediná správná odpověď je A, všechny ostatní jsou chybné a jsou ukázkami selhání logiky, které se v komentářích celkem běžně vyskytují, a zároveň ilustrují nejčastější případy "nepochopení psaného textu". Na základě nepochopení textu může komentátor sepsout autora metodou, kterou pracovně nazývám "Tak ty říkáš, že..." - v našem testu by to byl komentář "Tak ty říkáš, ..." doplněný nějakou možností B, C, D, ... a otazníkem.
Je spousta obratů, kterými může komentátor napadnout autora. Někdy tak učiní proto, že má problém s pochopením psaného textu (to jsou nejčastěji chyby v úsudku a logice, chyby v chápání implikací či kvantifikátorů), jindy proto, že s autorem nesouhlasí a "porazit jej" v debatě považuje za věc osobní cti, tak sáhne k vědomému logickému klamu. Račte si vybrat z téhle pětadvacítky nejčastěji používaných:
1. Obrácená implikace. Z tvrzení "Jestliže A, tak B" je vyvozen závěr "Jestliže B, pak tedy A". Z tvrzení "Jestliže používám Firefox, tak používám jádro Gecko" je tak vyvozen závěr "Jestliže mám v prohlížeči Gecko, tak je to Firefox."
2. Non-implikace. Z tvrzení "Jestliže A, tak B" je vyvozeno "Jestliže neplatí A, pak neplatí B". Z tvrzení "Jestliže používám Firefox, tak používám jádro Gecko" je tak vyvozen závěr "Když nemám Firefox, tak v prohlížeči nemám Gecko"
3. Záměna kvantifikátorů. Z tvrzení "Existuje A, které má vlastnost B" je vyvozeno "Všechna A mají vlastnost B". Viz malý test.
4. Nutnost protikladu. Z tvrzení "Existuje A, které má vlastnost B" je vyvozeno "Existuje A, které vlastnost B nemá". Z toho, že existuje motor, který potřebuje palivo, je odvozeno, že musí existovat motor, který palivo nepotřebuje.
5. Vytvoření falešného dilematu (trilematu apod.), tedy zdání, že existují jen dvě (tři,...) možnosti: "Ty píšeš, že nepoužíváš Firefox. Takže používáš Explorer!"
6. Argument nevědomostí. Protože nikdo nedokázal, že neplatí A, je považováno A za dokázané... "Nikdo nedokázal, že Bůh existuje, takže Bůh neexistuje" vs "Nikdo nedokázal, že Bůh neexistuje, takže tedy Bůh existuje".
7. Šikmá plocha. Z tvrzení je odvozena řada dalších tvrzení, každé vždy o kousek silnější než předchozí, a poslední je použito ve sporu. "Lžeš. Kdo lže, ten krade. Kdo krade, může i zabít. S vrahem se nebudu bavit!"
8. Sloučení nesouvisejícího. Dva nesouvisející body se sloučí do jednoho a očekává se, že oběť odmítne či přijme celek, přičemž přijetí i odmítnutí lze považovat za špatné: "Ty hodně používáš internet. Vzrušuje tě to bizarre porno, které na internetu je?"
9. Odvedení pozornosti. "Píšeš o tom, že tohle je JavaScriptový kód použitelný pouze v IE. Ale měl bys dodat, že IE neumí zobrazit průhledné PNG obrázky a má problémy s CSS!"
10. Argument klackem či slzami. "Myslím že by sis měl uvědomit možné důsledky toho co píšeš." "Nepřipadá ti kruté takhle zkritizovat sedmnáctiletého kluka, který napsal svůj první článek?"
11. Argument skupinou (argumentum ad populum). Místo logického argumentu se odvoláme na mínění většiny. "Blogy jsou bezcenné výlevy grafomanů, to vám potvrdí každý!", "IE je dobrý, protože jej používá většina lidí", popř. populární "Naprostá většina populace sleduje v televizi hokej, takže hokej určitě nebude taková bezvýznamná věc, jak tvrdíš!" či "Nemůžeš být homosexuál, co by tomu řekli lidi?"
12. Argument ad hominem. Místo logického protiargumentu se zaútočí buď přímo na autora: "Takový žlučovitý dědek by neměl psát a kazit tak ostatním radost", nebo na nějaký jeho vedlejší znak: "Co tu žvaníš, vždyť víme, že jsi zaměstnanec Microsoftu!". Lze použít obrat "Ty taky!" - "Co tu vychvaluješ Linux, vždyť máš doma Windows!"
13. Argument autoritou. Nejlíp tou, která je sice autoritou, ale v jiném oboru: "Že je IE špatný prohlížeč? Profesor na VŠ mi říkal přesný opak!" - jenže to říkal profesor ekonomiky v souvislosti s tím, že mu některé stránky fungují jen v IE. Můžeme použít i anonymní autoritu (známá vazba "Britští vědci zjistili..." či "odborníci říkají...")
14. Pravidlo vs. výjimka. Proti speciálnímu případu je argumentováno obecným pravidlem: "K definování vzhledu stránek se nemají používat tabulky, ale CSS. Z toho plyne, že výčetku (formulář, tabulku výsledků) nesmíš zobrazovat jako TABLE, ale musíš to nastylovat přes CSS!"
15. Výjimka vs. pravidlo. Z výjimky je zobecněním vytvořeno pravidlo: "Podařilo se mi v Excelu udělat leták. Když chcete leták, použijte na to Excel."
16. Potom není proto. Z toho, že po A nastalo B je odvozeno, že A bylo příčinou B. "Jakmile jsem nainstaloval program XYZ, tak mi zhavaroval disk s důležitými daty, proto pozor na program XYZ!" Někdy je vyvozen příčinný vztah mezi A a B v případě, že A i B jsou společnými důsledky jiného jevu. "Začala mne bolet hlava a pak jsem zvracel. Zvracení tedy bylo způsobeno bolením hlavy." - přitom obojí bylo způsobeno infekcí.
17. Nevýznamná příčina. Z A sice vyplývá B, ale podílí se na B naprosto minimálně: "Zapálil jsi svíčku! Svíčka produkuje oxid uhličitý, takže ty zhoršuješ globální oteplení" či oblíbené "Nedojedl jsi polévku! Přispíváš tím k hladu ve třetím světě!"
18. Záměna příčiny a následku.
19. Zveličení jedné příčiny z mnoha. "Za viry může nekvalitní práce Microsoftu."
20. Omyl náhody. Z toho, že v minulosti nastal jev s nižší četností než byla očekávána je vyvozeno, že v nejbližší době k tomu musí dojít. "Už dlouho nespadlo žádné letadlo ČSA, v nejbližší době tedy musí nějaké spadnout!" Opačný postup je "omyl stoleté vody", tedy "Byla-li loni stoletá povodeň, přijde další až za sto let!"
21. Argument kruhem. "Lupa je kvalitní webzin, protože pro ni píšou kvalitní autoři, jako třeba Vojtěch Bednář. To, že je Vojtěch Bednář kvalitní autor dokazuje to, že píše pro kvalitní webzin Lupu. Kdyby Vojtěch Bednář nebyl kvalitní autor, tak by přeci na Lupu nemohl psát!"
22. O to nešlo! Při tomto obratu je argumentováno tím, že nebylo dosaženo nějakého cíle, aniž by o ten cíl šlo: "Tvůj článek, který porovnává podporu různých CSS konstrukcí v jednotlivých prohlížečích je naprosto zbytečný a bezcenný, protože neodpověděl na otázku, který prohlížeč je nejlepší!"
23. Klam části. Pokud má část nějakou vlastnost, je odvozováno, že ji bude mít i celek. Pokud má celek nějakou vlastnost, je odvozováno, že ji bude mít i část. "Zpracování rozsáhlých polí je v Basicu pomalé. Z toho plyne, že Basic je pomalý jazyk."
24. Povrchní výrok. Namísto vysvětlení příčin je jev pouze popsán či zařazen a toto zařazení je vydáváno za vysvětlení podstaty jevu. "Tohle může napsat jen volič ODS." Variantou je plytké vysvětlení "Je to takové jaké to je..." - jen málokdy někdo použije protihmat: "A jaké to tedy je?"
25. Hastroš. Spočívá v tom, že místo argumentace proti tvrzení je tvrzení nahraženozjednodušenou či pokroucenou a zjevně nesmyslnou variantou a jevyvracena ta. "Kdekdo tvrdí, že lidé, co kouří intenzivněmarihuanu, ztrácí zájem a motivaci a často jen sedí a poslouchajíhudbu. Jako by snad poslouchání hudby nemělo místo v životě kulturníhočlověka! Co je špatného na tom poslouchat Čajkovského poté, co sičlověk vykouří jointa?"
Závěr: Zhovadilost do diskusí přinášejí především dvě skupiny lidí: Fanatičtí zastánci či odpůrci (je jedno čeho) a ti, kteří záměrně nebo z neschopnosti nerozumí psanému textu a diskutují s něčím, co autor neřekl, takže výsledkem je "argument", odvozený vadnou logikou.
V příštím pokračování se podívám na Čapkovy figury zápasu perem, zmíním například argument "Tak ty komentáře nečti a nemusíš pak psát takové články" nebo "Autor by si měl nejdřív zjistit o čem píše", a taky se zmíním o tom, proč to nazývám Trvale udržitelnou krávou.
V článku je u rozdělení obratů použito pojmenování a třídění dle Koukolíka a Drtilové, jak jej podali v knize Základy stupidologie - Život s deprivanty II, není však důsledně dodrženo, některé body jsem spojil, některé vypustil či rozdělil.
