Shromáždili se k prvnímu zasedání třetího velkého ekumenického koncilu v dějinách univerzální církve. Z chetitských textů je zjevné, že město Efez bylo známé již ve 2. tis. př. n. l. V Efezu (lépe řečeno v blízkém sousedství města) byl kolem roku 550 př. n. l. – tedy přibližně v době výstavby druhého jeruzalémského chrámu – vybudován impozantní chrám bohyně lovu Artemis, který se stal největším ze starověkých řeckých chrámů a jedním ze sedmi divů světa. Chrám bohyně Artemis byl vícekrát zničen a znovu vybudován. Jeho význam upadl s nástupem křesťanství.
Zatímco první velký koncil v Niceji roku 325 a druhý velký všeobecný koncil v Konstantinopoli roku 381 řešily primárně trinitologická a christologická témata (Trojici Božích osob a jednotu Boží přirozenosti proti arianismu a pneumatomachismu), koncil v Efezu se zabýval mariologickým, respektive christologickým „sporem o Theotokos“. Zatímco alexandrijská katechetická škola v čele s Cyrilem Alexandrijským prosazovala nazývat Pannu Marii titulem Bohorodička (Theotokos), antiochijská katechetická škola byla proti. Nestorius navrhoval titul Christotokos, tedy Kristorodička. Teologickým jablkem sváru bylo tzv. communicatio idiomatum, v němž jde o připisování lidských a božských atributů jedinému subjektu vtěleného Syna. Celý spor se stal počátkem pozdějšího oddělení tzv. nestoriánů a posléze také alexandrijského partiarchátu od všeobecné církve po koncilu v Chalcedonu. Obecně lze říci, že koncilní shromáždění biskupů v patristice reagovalo obvykle na vzniklé hereze usilujíce o soulad se zjeveným pravověřím.
Město Efez se v lučavce času rozpustilo a dnešní cestovatel tak může obdivovat pouze trosky, které však dávají napovědět mnohé z jeho bývalé velikosti a slávy. Šálek vynikajícího načervenalého tureckého čaje nebo skvělé silné turecké kávy po prohlídce někdejšího Efezu nemůže být přehmatem. Podle tradice sepsal evangelista Jan své evangelium právě v Efezu, což se promítlo do názvu současné turecké vesnice Ayasaluk, která stojí na místě původního města, jenž v překladu znamená „svatý teolog“. V Efezu se také narodil slavný filozof Hérakleitos, který jako první začal používat termín „logos“ jako zákon světa, světový rozum, který proniká celý vesmír a vládne vším. Tento termín, používaný později stoickou filozofií, pronikl skrze církevní otce do křesťanské teologie a stal se termínem klíčovým, když byl Logos spojen s druhou Božskou osobou, totiž se Synem. V Efezu existovala křesťanská komunita založená patrně sv. Pavlem (Šavel z Tarsu) a jeho list Efezanům je rovněž součástí novozákonního kánonu.
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Nový zákon pohledem cestovatele: Bible jako cestopis odhalující směr a smysl Cesty do nebeského Jeruzaléma. Praha: Akbar, 2019.
Mnohem více v nové knize: HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
