Až nebude Česko a Slovensko

Písmo: A- | A+

Nebyl by to Václav Klaus, kdyby 28. říjen, den vzniku Československa, nezneužil ke kopnutí si do Evropské unie. „Evropská unie nepředstavuje alternativu k naší státnosti a ani představovat nemůže.“

Český prezident si zřejmě nevšiml, on si totiž takových věcí nevšímá, že kromě toho, že jsme občané České republiky, jsme i občany Evropské unie. A že právo Evropské unie je nadřazeno v mnoha ohledech právu českému.

Lidem, jako Klaus, kterým už zbývá jen našetřit si na pozdní důchod, to nevysvětlíte. Budou pořád opakovat, že Evropská unie je jako Sovětský svaz a euro jako rubl a Brusel jako Moskva. Není to dáno jen stářím, ale i omezeným obzorem, že si něco takového generace Klausů nedokáže představit.

Ne Václav Klaus, ale lidé, kterým je dnes dvacet pět, lidé, kteří se cítí stejně dobře v Londýně, Berlíně, nebo Vídni, jako v Praze nebo Bratislavě rozhodnou, jestli Evropská unie bude alternativou národního státu. Národního státu, který především v té naší středoevropské podobě zjevně dosloužil a může existovat jen díky příznivým globálním podmínkám.

Evropská unie za deset, dvacet let bude alternativou české i slovenské státnosti. Doufejme. Jinak budou jiné "alternativy", daleko horší. Třeba taková "slovenská autonomní oblast" provincie Západní Euroasie.

Václavu Klausovi to může být jedno. Jeho životní obzor končí kolem roku 2030, abych byl přejícný. Bohužel tam končí i jeho obzor politický.

To už se tak u politiků, z nichž nikdy nebudou státníci, bohužel stává.

Skryť Zatvoriť reklamu