Procházková (křičí a mlátí nádobím): Jsi žabař. Jsi nula. Měla jsem se na tebe vybodnout hned!
Procházka: Loupež století. Udělal jsem loupež století. Přečti si noviny! Psali to všude. Dokonce i na Slovensku!
Procházková: Houby loupež století. Blbejch půl miliardy a ještě si musel dát sto miliónů tomu blbečkovi co ti pomáhal.
Procházka: Čtyřista miliónů je furt fůra peněz.
Procházková: Ale houby. To má dneska kde kdo. Probuď se. Každý blb, který se jen ometl kolem privatizace a chvilku tuneloval má čtyřikrát, co čtyřikrát, desetkrát tolik co ty. A jak si žije, hraje golf s premiérem, tenis s prezidentem, chodí na večírky, je pořád v novinách, je z něj vážený podnikatel. A co jsi ty? Zločinec na útěku, miláčku! Jsi nula!
Procházka: Vždyť máš všechno. I ta plastika ti prospěla.
Procházková: Všechno?! Trčím v bungalovu mezi černochy, svým porsche můžu jezdit tak leda po pralese, v koloniálu nic nemají a voda v bazénu je moc teplá a šampaňské v lednici moc studené. A na kontě už nemáš ani deset miliónů dolarů.
Procházka: Protožes to rozfrcala za hovadiny. Jdu si zaplavat.
(odchází v neoprénu s harpunou)
Procházková civí na televizi
Po chvíli se ozve zvuk přistávajícího vrtulníku.
Procházková dál civí na televizi.
Bouchání na dveře.
Procházková: Kdo je?
Zpoza dveří: Majský
Procházková: Kdo?
Zpoza dveří: Majský ze Slovenska.
Procházková (nadšeně) běží a otevírá dveře: Ach to jsi ty. Tebe pustili.
Majský: Museli. Dzurinda skončil a to víš, za Fica, Mečiara a Sloty už to šlo...
Procházková: A ty miliardy pořád máš.
Majský: To ví že jo, kuřátko.
Procházková: A manželku, tu ...nemáš?
Majský: Nemám. Opustila mě, když jsem byl v base. Jsem jen tvůj.
Procházková: Tak já zabalím a hned letíme. Konečně si začnu užívat života. S pravým poctivým miliardářem. Já tě tak miluju! Konečně bohatá.
Konec 468 části
P.S. Tento příběh se nikdy nestal a nemá s realitou nic společného
P.S.P.S. Realita je mnohem horší
